Zbystřete, tahle změna se týká šesti milionů Čechů a dost možná patříte mezi ně!
V Poslanecké sněmovně projednáváme vládní novelu zákona, která mění brannou legislativu. Novela přináší hned několik důležitých novinek, které by nikomu neměly uniknout.
V Česku je v současnosti přibližně šest milionů mužů a žen ve věku 18 až 60 let podléhající branné povinnosti. Všechny, kteří splní požadované předpoklady, zejména v otázkách zdravotního stavu, lze v extrémním případě mobilizovat, s výjimkou těch, kteří to odmítnou z důvodu svědomí či náboženského vyznání.
Je poměrně překvapující, že vláda se snažila zmiňovanou novelu projednat ve zkráceném řízení. Přiznám se, že tento záměr ve mně osobně nevzbuzuje příliš velkou důvěru. Proč najednou vláda spěchá, když doposud měla spoustu času? Vláda tento návrh zákona projednala již 4. ledna 2023, k předložení do Sněmovny došlo 20. ledna 2023, ale ukončení sběru připomínek nastalo už 12. srpna 2022!
Je patrné, že vláda měla opravdu spoustu času k projednání tohoto zákona a mohli jsme se jím zabývat ve standardním legislativním procesu. Z tohoto důvodu předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová vetovala návrh na projednání ve zrychleném řízení.
Novela na jedné straně obsahuje celou řadu změn, na kterých se s vládní koalicí shodneme. Hnutí ANO například vždy podporovalo zvýšení počtu vojáků (zejména těch v aktivní záloze) a rovněž motivační finanční ohodnocení. Taktéž souhlasíme s úpravou v oblasti zabezpečování vojenské dopravy nebo bezpilotních letounů.
Na druhou stranu je zde hned několik „ale“, které zasahují do práv nejen těch, kteří se sami aktivně chtějí podílet na obraně například skrze zmiňované aktivní zálohy. Mezi novelizovanými ustanoveními je nově zaváděná oznamovací povinnost ohledně branné povinnosti pro všechny občany, kterým tato povinnost vznikla, což jsou v podstatě všichni občané okamžikem nabytí 18 let věku.
Kolega Josef Bělica správně upozornil na to, že ve svém důsledku tato úprava bude znamenat, že každému občanovi, kterému vznikne branná povinnost, bude tato informace písemně sdělena. Myslím, že zejména mladší ročníky nemusí mít o branné povinnosti povědomí a úprava proto může vyvolat v občanech důvodné obavy. Je potřeba si uvědomit, že jako občané máme celou řadu povinností. Nevzpomínám si ovšem, že by v této souvislosti byl kdokoliv obesílán.
A zapadnout by neměl ani tzv. institut předurčení pro doplnění ozbrojených sil. Podle něj by se občané, kteří by se dobrovolně rozhodli zapojit do obrany státu, museli bezprostředně podrobit pouze zdravotní prohlídce. Pokud by se ale zhoršila bezpečnostní situace, museli by projít výcvikem. Z mého pohledu se jedná o významný zásah do práv občanů a souhlasím proto s kolegy, že je nutné tuto změnu nejdříve důkladně prodiskutovat na plénu Poslanecké sněmovny.
V Česku je v současnosti přibližně šest milionů mužů a žen ve věku 18 až 60 let podléhající branné povinnosti. Všechny, kteří splní požadované předpoklady, zejména v otázkách zdravotního stavu, lze v extrémním případě mobilizovat, s výjimkou těch, kteří to odmítnou z důvodu svědomí či náboženského vyznání.
Kam vláda spěchá, když dosud měla spoustu času?
Je poměrně překvapující, že vláda se snažila zmiňovanou novelu projednat ve zkráceném řízení. Přiznám se, že tento záměr ve mně osobně nevzbuzuje příliš velkou důvěru. Proč najednou vláda spěchá, když doposud měla spoustu času? Vláda tento návrh zákona projednala již 4. ledna 2023, k předložení do Sněmovny došlo 20. ledna 2023, ale ukončení sběru připomínek nastalo už 12. srpna 2022!
Je patrné, že vláda měla opravdu spoustu času k projednání tohoto zákona a mohli jsme se jím zabývat ve standardním legislativním procesu. Z tohoto důvodu předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová vetovala návrh na projednání ve zrychleném řízení.
Co vlastně novela zavádí?
Novela na jedné straně obsahuje celou řadu změn, na kterých se s vládní koalicí shodneme. Hnutí ANO například vždy podporovalo zvýšení počtu vojáků (zejména těch v aktivní záloze) a rovněž motivační finanční ohodnocení. Taktéž souhlasíme s úpravou v oblasti zabezpečování vojenské dopravy nebo bezpilotních letounů.
Na druhou stranu je zde hned několik „ale“, které zasahují do práv nejen těch, kteří se sami aktivně chtějí podílet na obraně například skrze zmiňované aktivní zálohy. Mezi novelizovanými ustanoveními je nově zaváděná oznamovací povinnost ohledně branné povinnosti pro všechny občany, kterým tato povinnost vznikla, což jsou v podstatě všichni občané okamžikem nabytí 18 let věku.
Kolega Josef Bělica správně upozornil na to, že ve svém důsledku tato úprava bude znamenat, že každému občanovi, kterému vznikne branná povinnost, bude tato informace písemně sdělena. Myslím, že zejména mladší ročníky nemusí mít o branné povinnosti povědomí a úprava proto může vyvolat v občanech důvodné obavy. Je potřeba si uvědomit, že jako občané máme celou řadu povinností. Nevzpomínám si ovšem, že by v této souvislosti byl kdokoliv obesílán.
A zapadnout by neměl ani tzv. institut předurčení pro doplnění ozbrojených sil. Podle něj by se občané, kteří by se dobrovolně rozhodli zapojit do obrany státu, museli bezprostředně podrobit pouze zdravotní prohlídce. Pokud by se ale zhoršila bezpečnostní situace, museli by projít výcvikem. Z mého pohledu se jedná o významný zásah do práv občanů a souhlasím proto s kolegy, že je nutné tuto změnu nejdříve důkladně prodiskutovat na plénu Poslanecké sněmovny.