Ještě v roce 2019 požadoval Petr Fiala, aby učitelé dostávali za svoji práci férovou odměnu v podobě platu ve výši 150 % průměrné mzdy. Pravděpodobně tehdy netušil, že ho o pár let později tato jeho vlastní slova doženou. Ukazuje se, že současný premiér tehdy pouze „plácal slova do větru“ nebo úmyslně lhal a už tehdy věděl, že svá slova nemyslí vážně.


V Poslanecké sněmovně budeme už zítra projednávat novelu školského zákona, ke které se upírají zraky všech pedagogických pracovníků. Jedním z důvodů je skutečnost, že konečné znění zákona bude mít přímý dopad na platy ve školství. Nedávno jsem k tomuto svolala kulatý stůl, jehož jedním z hlavních témat byly právě platy ve školství. Výsledek? Vláda si tvrdošíjně stojí za svým a nelze tak očekávat, že by vládní většina vyslechla nás - opozici, odbornou veřejnost nebo profesní organizace.

Připomeňme si, že bývalá vláda hnutí ANO a ČSSD odvedla v oblasti školství kus dobré práce. Po mnoha letech trvající stagnaci, kdy se někteří kantoři při pohledu na svoji výplatní pásku ptali sami sebe, zda jim to opravdu za tuto náročnou práci stojí, se učitelskému řemeslu začal opět vracet punc prestiže a povolání, které si zaslouží společenský respekt. Vláda Petra Fialy tvrdila, že v tomto ohledu naváže na práci předešlé vlády. Opak je ale ovšem krutou pravdou.

V programovém prohlášení jsme se mohli dočíst, že vláda udrží platy učitelů na 130 % průměrné mzdy. Ve skutečnosti jsou ale aktuálně platy učitelů na úrovni pouhých 116,6 % průměrné mzdy. V roce 2021 to přitom bylo 126,4 %. Platy pedagogických pracovníků se skokově propadly ze 118,3 % průměrné mzdy v předloňském roce na 111,8 % v roce 2022 a letos budou ještě nižší. Podle statistik se reálné mzdy meziročně propadly nejvíce právě v oblasti vzdělávání, a to o 16 %. Školství bylo zároveň jedinou oblastí, ve které loni došlo k poklesu nominálních mezd! Tolik ke klíčovým číslům.

Dalším problémem je pozměňovací návrh vládních poslanců, kterým fakticky rozdělují pedagogy na učitele, kteří by měli mít garantovaných 130 % průměrné mzdy, a na „druhořadé“ ostatní pedagogické pracovníky, na které by se tato garance již nevztahovala. Tímto krokem si zaděláváme na ohromný problém do budoucna, protože nikdo nebude chtít vykonávat profese ostatních pedagogických pracovníků. Připomeňme, že se jedná například o náročné profese vychovatelů v dětských domovech, diagnostických ústavech. Ti si nezaslouží garantovaný růst platů?

V případě schválení pozměňovacího návrhu navíc budou muset nově vzniknout dvě samostatné tarifní tabulky. Kromě toho výpočet v tomto případě dost „plave na vodě“, protože v návrhu chybí rok, z něhož se má počítat 130 % průměrné mzdy v ČR. Výsledná částka tak ve finále bude na libovůli vlády. V tomto případě tak nelze hovořit o jakékoliv garanci.

Summa summarum. Vláda o školství sice „hezky“ mluví, to je ale tak nějak všechno. Kontrast oproti bývalé vládě je v tomto případě do očí bijící. To, co bývalá vláda Andreje Babiše těžce budovala, dnes vláda Petra Fialy s lehkostí ničí navzdory svým předchozím prohlášením, ve kterých se sám premiér dožadoval pro učitele 150 % průměrné mzdy…