V letošním roce se na střední školy hlásil vůbec nejsilnější ročník od roku 1993. Dostat se tak na vysněnou školu či obor bylo zejména v některých částech Česka extrémně složité. Kapacity škol totiž absolutně nereflektovaly skutečnost, že se v porovnání s předchozími roky hlásilo mnohem více zájemců o studium. V mnoha místech tak zřizovatelé středních škol, tedy kraje, zaspaly.

Ve světle vládního úsporného balíčku, kterým chce vláda pravděpodobně uvrhnout naši zemi v hospodářskou krizi, zapadlo téma jménem školní přijímačky. Testy CERMATu totiž zahrnují úlohy, které nezohledňují učivo na základních školách ani studijní předpoklady žáka. Zkoušky mimo jiné obsahují různé chytáky a složitě formulované úlohy, se kterými se žáci obvykle ve výuce běžně nesetkávají.

Kdo tak chce v testech uspět a pořádně se připravit, měl by ideálně absolvovat placené mimoškolní kurzy. Asi nikoho nepřekvapí, že takováto příprava stojí i několik tisíc korun. Výsledek? Vytváříme neférový systém, který dělí děti na dvě skupiny – ty, jejichž rodiče si mohou dovolit přípravu zaplatit a ty, pro které je tento výdaj zkrátka nemyslitelný.

Myslím, že nikoho nepřekvapí, že děti se zkušenostmi z placených kurzů bývají v testech výrazně úspěšnější. Měly zkrátka tu výhodu, že jim někdo věnoval svůj čas, důsledně s nimi probral podstatu dané úlohy a naučil strategii, jak test vyplňovat. Děti z chudších rodin takové štěstí ale nemají. Přitom se ničím neprovinily, pouze si jejich rodiče nemohli dovolit platit drahé kurzy…

Je očividné, že vytváříme neférový systém, kde dochází ke zvýhodňování jedné ze skupin. Jsem proto přesvědčena, že způsob vytváření úloh CERMATem by se měl změnil a při tvorbě úloh by mělo být mnohem více reflektováno učivo základních škol. Myslím, že přichází správný čas na to říct si, zda by vůbec přijímací zkoušky měl vytvářet CERMAT.