Asi se shodneme na tom, že současní politikové by měli odejít do jednoho. Důvod je jasný – absolutní ztráta důvěry. O tom se nepolemizuje, protože o důvěře se polemizovat nedá. Důvěru ztratíte, a the end. Rychlá smrt. Stalo se! Jenže na to politikové neslyší. Slyší na řeč peněz. A tak mne napadlo, že pokud bychom všem dali doživotní rentu 200.000,- Kč, když odejdou ihned, vyšlo by to tuto zemi velmi levně, a zbavili bychom se jich rychle a jednou provždy – no nekup to!
Politická „privatizace“ starostů je velmi nesprávný krok. Měli by zůstat sami sebou, a neprodávat se pod cenou. Proč? Starostové obcí a měst se těší v českých poměrech největší důvěře občanů. Právem. Jsou lidem nejblíže, a nemohou si dovolit ani setinu excesů, které si běžně dovolují vrcholní politikové. Proto se jimi rád zaštítí každý. Starostové by to však neměli připustit. Ztratili by sebe sama. Do velké politiky by měli zamířit jinak - regionálně, ve volném spojenectví.
Je to dobrá nebo špatná zpráva? Pokud se vám to zdá nepatřičné téma v době povolební, kdy se všichni předháníme v komentářích, kdo za co může, mýlíte se.
Smát se nemůže nikdo. Ani zdánlivý vítěz voleb (KSČM), ani ten početně faktický (ČSSD). Ti, co prohráli, jen prohráli o něco více, a ti, co tzv. vyhráli, de facto nevyhráli.
ČSSD se prý bojí neúčasti voličů ve volbách. Přitom je to právě naopak - čeho by se ČSSD a ostatní parlamentní strany měly bát, je ne nízká, ale vysoká účast voličů. Protože ta je citelně oslabí. Půjde-li k volbám o deset dvacet procent více voličů než obvykle, nebudou volit žádnou ze stávajících parlamentních stran. A pro velké partaje se rozsvítí game over.
Nechce se nám už na to dívat. Nechce se nám už o tom číst. Nechce se nám na to myslet. Jedna korupční aféra stíhá druhou. Parlamentní strany se předhánějí v soutěži o to, která krade méně. Miliardy, které z nás stát vytahá, mizí v nefunkčních systémech a pravděpodobně velká část v kapsách politiků. Cítíme se podvedení. Úmornost dnešní doby vyvolává syndrom vyhoření a únavy.
Kdo se má pod tento výrok podepsat? Občané nebo politická strana? Čí by měl kraj být, kdo by o jeho směřování měl rozhodovat?
Jako v americkém filmu, který mapoval kampaň Jelcina. Poradci v okamžiku, kdy preference zůstaly stát, zaveleli – je třeba voliče děsit. Jen z vyděšení nás budou volit. Heger udělal něco podobného, a je to hanba.
Omlouvám se všem včetně editorů za výrazy z titulku, nejsou moje, jsou to výrazy našich politiků, které pronesli v posledních měsících. Jejich strany bychom měli za pár dnů opět volit. Budeme? Doufám, že ne. Jinak bychom si zasloužili, aby podobné výrazy spadly na naši hlavu.