Národ erotomanek a diblíků?
Vypadá to tak. Protože koupit v České republice dámskou noční košili, která je elegantní, slušivá a dá se v ní i spát, to je nadlidský úkol - aneb blog tentokrát ryze dámský.
Zmapovala jsem český trh poměrně zdatně, a zjistila, že bez problémů zakoupíte následující.
Cosi bavlněného, co je sice vydáváno za košili na spaní, nicméně je to dlouhé tričko, většinou potištěné nějakým infantilním obrázkem – žirafy, slona, pandy či podobné zvířeny. Skutečně patřičné pro ženu nad třicet…
Pak zakoupíte stovky modelů vhodných do erotického salónu nebo pro postelové hrátky, ovšem spát se v nich nedá. Navíc, kdyby si něco takového oblékla mamina po dvou až třech dětech, a producírovala se v tom před nimi, bude zralá spíše na Bohnice, než do postele.
Občas, byť ojediněle, narazíte na něco docela hezkého – hedvábného, dlouhého, i s rukávkem – ovšem pozor – vesměs ve velikosti S (která z nás to má, dámy?).
A nakonec jsou tu košile klasické babičkovské, které se vyznačují naopak zase tím, že výrobce usoudil, že všechny babičky musí být tlusté s poprsím velikosti nejméně čtyři.
Skutečně tedy nevím, kde má v České republice žena nad třicet koupit hezkou, možná i trochu svůdnou, dlouhou noční košili s rukávkem, třeba i se županem, která obstojí před zraky manžela a dětí, v níž si nebude připadat jako přestárlý diblík, nebo naopak jako prostitutka, která se vrací ze šichty, nebo jako babička neurčitého věku, která snese všechno – i neforemný pytel. Nakonec skončíme u starých českých seriálů, kdy vrcholem svůdnosti byla žena oblečená v pánské košili. Míříme tam? Soudě podle nabídky českých obchodů nepochybně ano.
Zmapovala jsem český trh poměrně zdatně, a zjistila, že bez problémů zakoupíte následující.
Cosi bavlněného, co je sice vydáváno za košili na spaní, nicméně je to dlouhé tričko, většinou potištěné nějakým infantilním obrázkem – žirafy, slona, pandy či podobné zvířeny. Skutečně patřičné pro ženu nad třicet…
Pak zakoupíte stovky modelů vhodných do erotického salónu nebo pro postelové hrátky, ovšem spát se v nich nedá. Navíc, kdyby si něco takového oblékla mamina po dvou až třech dětech, a producírovala se v tom před nimi, bude zralá spíše na Bohnice, než do postele.
Občas, byť ojediněle, narazíte na něco docela hezkého – hedvábného, dlouhého, i s rukávkem – ovšem pozor – vesměs ve velikosti S (která z nás to má, dámy?).
A nakonec jsou tu košile klasické babičkovské, které se vyznačují naopak zase tím, že výrobce usoudil, že všechny babičky musí být tlusté s poprsím velikosti nejméně čtyři.
Skutečně tedy nevím, kde má v České republice žena nad třicet koupit hezkou, možná i trochu svůdnou, dlouhou noční košili s rukávkem, třeba i se županem, která obstojí před zraky manžela a dětí, v níž si nebude připadat jako přestárlý diblík, nebo naopak jako prostitutka, která se vrací ze šichty, nebo jako babička neurčitého věku, která snese všechno – i neforemný pytel. Nakonec skončíme u starých českých seriálů, kdy vrcholem svůdnosti byla žena oblečená v pánské košili. Míříme tam? Soudě podle nabídky českých obchodů nepochybně ano.