Tunel na počátku nové levice je špatný začátek
Název LEV 21 je dobrý. Spojení vzniku nové strany s vytunelováním jiné je špatné. Takové věci se prostě nedělají.
Úvodem musím říct, že neznám žádného z představitelů ČSNS 2005. Nicméně vím, že každý politický subjekt, a je jedno, zda je parlamentní nebo mimoparlamentní, vyžaduje práci mnoha lidí, jejich čas, zapálení pro myšlenky, pro které do politiky vstoupili a setrvávají v ní, aniž z ní mají jakýkoli profit či okamžitý úspěch. Takových lidí znám poměrně dost, a musím říct, že mají za tuto sisyfovskou práci můj obdiv. Na druhé straně znám i takové, kteří umějí být jen na výsluní a jinde být nechtějí. A jsou schopni pro to udělat kde co – morálního, nemorálního, jedno jest – hlavně hrát ten prim.
Proto je mi například sympatické mimoparlamentní snažení Ondřeje Lišky, současného předsedu Strany zelených, i dnešního předsedy KDU-ČSL, kteří to nevzdávají, a jejichž stranám, dle mého soudu, velmi prospělo ocitnout se chvíli mimo hledáčky kamer. Umím si ovšem také představit, že jakmile se tyto dvě strany začnou pohybovat nad pěti procenty, najde se opět řada těch, kteří by ty, kteří se to nyní tvrdě odpracovávají, rádi nahradili – třeba Martin Bursík by se opět zcela jistě rád „obětoval“, a Ondřeje Lišku vystřídal. Zkrátka jsou mezi námi tací, kteří si myslí, že byli zrozeni proto, aby politickou stranu vedli, a mravenčí práce dole už není nic pro ně – tu rádi přenechají jiným, aby si pak ovšem výsledky té práce bez ostychu přivlastnili.
Svého času se o něco takového snažil Vladimír Železný, když chtěl ovládnout hnutí Nezávislí a vydával se za jejich předsedu, aniž ho kdo zvolil, pak se o něco podobného pokusila Jana Bobošíková, ovšem oba tvrdě narazili, a Nezávislí, kandidující dnes zejména v komunálních volbách, tyto celebrity rychle vyprovodili – jakkoli bylo lákavé se na jejich známých obličejích tak trochu vézt a přiživovat. Jenže není-li obličej současně podepřen prací, je to urážlivé vůči těm stovkám lidí, kteří skutečně pro danou partaj léta pracují zcela dole a každý den. Podobně, jako to udělali svého času Nezávislí, doufám vyprovodí zelení Martina Bursíka, kdyby ho napadlo odstavit pracovitého Ondřeje Lišku v okamžiku, kdy budou zelení opět ve sněmovně… Protože v dobách úspěchů se to předseduje – horší je to mimo ty hledáčky kamer (nebo v době úspěchů mimo pozici předsedy).
Ale zpět k nové levici – ten název je skutečně překvapivě dobrý a nápaditý. Jenže pokud jde budování nové levice hned zpočátku spojeno s vytunelováním jiné strany, a to dokonce za situace, kdy tato strana musí vylučovat předsedu, aby ustoupil a nezacláněl silnější politické celebritě, je něco shnilého na tom všem. Protože proč tak? Proč ne od nuly jako ostatní? Proč nepřipadal předseda ČSNS 2005 podivný svým kolegům v minulých letech? Proč až teď? Proč připustí, že dnes už bývalého předsedu jejich strany uráží Jiří Paroubek, který si prostě přeje, aby ČSNS vstoupila do jeho služeb? A proč by to ČSNS měla dělat? Proč popírá samu sebe a svou letitou snahu a práci? Pro jednoho politika, u kterého se teprve ukáže, zda se po něm lidem stýská?
Ze své strany odešli i jiní - Miroslav Kalousek odvedl s sebou dost lidí z KDU-ČSL, podobně Miloš Zeman přetáhl k sobě pár sociálních demokratů, kdysi Unie svobody přetáhla lidi ze své mateřské ODS…ale ještě žádná strana „nepolykala“ takovým až nedůstojným způsobem jinou politickou stranu – jako by pán přišel a nařídil plebejcům, že pro něj musí popřít svůj původ. A to je na vzniku strany LEV 21 špatně, když jinak větší rozptyl na levici by patrně české politice prospěl. Takto to má takovou technomocenskou pachuť – nechce se nám budovat síť, tak ji prostě převezmeme – vytunelujeme - "znárodníme". I za cenu „likvidace“ člověka, který dal ČSNS 2005 několik let života, a náhle začal překážet, když své dítě nechtěl tak levně dát.
Proto mi to prostě vadí. A to přesto, že nevím, zda ČSNS 2005 bude někomu na politické scéně chybět, a netroufám si ani odhadnout, nakolik bude LEV 21 pro voliče přitažlivá strana – protože název je zatím opravdu málo. Je to zkrátka celé takové umolousané, nečestné a pohodlné. A to se v politice nevyplácí.
Proto ti, kteří dnes budou "vyvolení", a které LEV 21 formou selekce po jménu převezme z ČSNS 2005, a kteří nepochybně doufají, že je známé jméno vynese do sněmovny, mohou být zítra zklamáni opačným efektem - že je to jméno tak zaškatulkuje, že budou mít problém uspět i v komunálních volbách, natož ve sněmovních. Prvoplánové projekty tak totiž většinou končí. V politice nic není zadarmo, a levné věci bývají často ty nejdražší... tedy získat základnu ČSNS tzv. zadarmo se nemusí vyplatit ani straně LEV 21. Být stranou nové moderní levice nebo bývalou národně socialistickou je velý rozdíl. A díky způsobu realizace si té velké míry účelovosti musel všimnout každý.
Zkrátka to tam všechno drhne - a bývalý volič ČSNS i možný budoucí volič LEV 21 si může právem říct - tak tohle pánové, to tedy ne, to je přece trapné pro nás všechny...
Úvodem musím říct, že neznám žádného z představitelů ČSNS 2005. Nicméně vím, že každý politický subjekt, a je jedno, zda je parlamentní nebo mimoparlamentní, vyžaduje práci mnoha lidí, jejich čas, zapálení pro myšlenky, pro které do politiky vstoupili a setrvávají v ní, aniž z ní mají jakýkoli profit či okamžitý úspěch. Takových lidí znám poměrně dost, a musím říct, že mají za tuto sisyfovskou práci můj obdiv. Na druhé straně znám i takové, kteří umějí být jen na výsluní a jinde být nechtějí. A jsou schopni pro to udělat kde co – morálního, nemorálního, jedno jest – hlavně hrát ten prim.
Proto je mi například sympatické mimoparlamentní snažení Ondřeje Lišky, současného předsedu Strany zelených, i dnešního předsedy KDU-ČSL, kteří to nevzdávají, a jejichž stranám, dle mého soudu, velmi prospělo ocitnout se chvíli mimo hledáčky kamer. Umím si ovšem také představit, že jakmile se tyto dvě strany začnou pohybovat nad pěti procenty, najde se opět řada těch, kteří by ty, kteří se to nyní tvrdě odpracovávají, rádi nahradili – třeba Martin Bursík by se opět zcela jistě rád „obětoval“, a Ondřeje Lišku vystřídal. Zkrátka jsou mezi námi tací, kteří si myslí, že byli zrozeni proto, aby politickou stranu vedli, a mravenčí práce dole už není nic pro ně – tu rádi přenechají jiným, aby si pak ovšem výsledky té práce bez ostychu přivlastnili.
Svého času se o něco takového snažil Vladimír Železný, když chtěl ovládnout hnutí Nezávislí a vydával se za jejich předsedu, aniž ho kdo zvolil, pak se o něco podobného pokusila Jana Bobošíková, ovšem oba tvrdě narazili, a Nezávislí, kandidující dnes zejména v komunálních volbách, tyto celebrity rychle vyprovodili – jakkoli bylo lákavé se na jejich známých obličejích tak trochu vézt a přiživovat. Jenže není-li obličej současně podepřen prací, je to urážlivé vůči těm stovkám lidí, kteří skutečně pro danou partaj léta pracují zcela dole a každý den. Podobně, jako to udělali svého času Nezávislí, doufám vyprovodí zelení Martina Bursíka, kdyby ho napadlo odstavit pracovitého Ondřeje Lišku v okamžiku, kdy budou zelení opět ve sněmovně… Protože v dobách úspěchů se to předseduje – horší je to mimo ty hledáčky kamer (nebo v době úspěchů mimo pozici předsedy).
Ale zpět k nové levici – ten název je skutečně překvapivě dobrý a nápaditý. Jenže pokud jde budování nové levice hned zpočátku spojeno s vytunelováním jiné strany, a to dokonce za situace, kdy tato strana musí vylučovat předsedu, aby ustoupil a nezacláněl silnější politické celebritě, je něco shnilého na tom všem. Protože proč tak? Proč ne od nuly jako ostatní? Proč nepřipadal předseda ČSNS 2005 podivný svým kolegům v minulých letech? Proč až teď? Proč připustí, že dnes už bývalého předsedu jejich strany uráží Jiří Paroubek, který si prostě přeje, aby ČSNS vstoupila do jeho služeb? A proč by to ČSNS měla dělat? Proč popírá samu sebe a svou letitou snahu a práci? Pro jednoho politika, u kterého se teprve ukáže, zda se po něm lidem stýská?
Ze své strany odešli i jiní - Miroslav Kalousek odvedl s sebou dost lidí z KDU-ČSL, podobně Miloš Zeman přetáhl k sobě pár sociálních demokratů, kdysi Unie svobody přetáhla lidi ze své mateřské ODS…ale ještě žádná strana „nepolykala“ takovým až nedůstojným způsobem jinou politickou stranu – jako by pán přišel a nařídil plebejcům, že pro něj musí popřít svůj původ. A to je na vzniku strany LEV 21 špatně, když jinak větší rozptyl na levici by patrně české politice prospěl. Takto to má takovou technomocenskou pachuť – nechce se nám budovat síť, tak ji prostě převezmeme – vytunelujeme - "znárodníme". I za cenu „likvidace“ člověka, který dal ČSNS 2005 několik let života, a náhle začal překážet, když své dítě nechtěl tak levně dát.
Proto mi to prostě vadí. A to přesto, že nevím, zda ČSNS 2005 bude někomu na politické scéně chybět, a netroufám si ani odhadnout, nakolik bude LEV 21 pro voliče přitažlivá strana – protože název je zatím opravdu málo. Je to zkrátka celé takové umolousané, nečestné a pohodlné. A to se v politice nevyplácí.
Proto ti, kteří dnes budou "vyvolení", a které LEV 21 formou selekce po jménu převezme z ČSNS 2005, a kteří nepochybně doufají, že je známé jméno vynese do sněmovny, mohou být zítra zklamáni opačným efektem - že je to jméno tak zaškatulkuje, že budou mít problém uspět i v komunálních volbách, natož ve sněmovních. Prvoplánové projekty tak totiž většinou končí. V politice nic není zadarmo, a levné věci bývají často ty nejdražší... tedy získat základnu ČSNS tzv. zadarmo se nemusí vyplatit ani straně LEV 21. Být stranou nové moderní levice nebo bývalou národně socialistickou je velý rozdíl. A díky způsobu realizace si té velké míry účelovosti musel všimnout každý.
Zkrátka to tam všechno drhne - a bývalý volič ČSNS i možný budoucí volič LEV 21 si může právem říct - tak tohle pánové, to tedy ne, to je přece trapné pro nás všechny...