Pražský arcibiskup Dominik Duka navštívil hrob Václava Havla, aby připomněl jeho odkaz. Prý se z naší společnosti vytrácí. A co odkaz mistra Jana Husa, pane arcibiskupe? Ten se nám kde poděl?

Jan Hus poukazoval na chování kněží, které se neshodovalo s tím, co kázali z Bible. Kritizoval hlavně hamižnost a nadměrné bohatnutí církve na úkor obyčejných lidí. V době církevních restitucí, kdy se ukazuje, že církev byla vlídná jen v době snahy o získání miliardových majetků, zatímco dnes se o majetky hádá a je až hysterická při jakékoli negativní zmínce (až musí být přerušováno vysílání Českého rozhlasu), a kdy se v Německu objevují milionářské vily kněžích (že by přece jen církevním hodnostářům nic lidského nebylo cizí?), by bylo záhodno se právě k odkazu a učení Jana Husa vrátit.
Je tedy hezké, že se pražský arcibiskup byl poklonit Václavu Havlovi, s nímž ho pojil blízký vztah, ale ještě více by měl mít arcibiskup blíž k mistru Janovi.

Není podivné, že tomu tak není, a že církev žádá o vydání například součástí Pražského hradu? Není to v rozporu i s prohlášeními současného velmi sympatického a především skromného papeže Františka?

Jana Husa upálili nikoli pro ideje, ale právě a jen pro církevní mamon – sahal církevním hodnostářům na majetky, odmítal obchodovat s vírou (odpustky), a vůbec hlásal, že církev má být chudá a sloužit lidem. Skromný papež František si to ostatně myslí taky, a má jen štěstí, že nežijeme ve středověku, neb by ho jistě upálili též.

Ano, je hezké, že se arcibiskup poklonil Václavu Havlovi, jako je pro nás užitečné slyšet rozčilení stejného arcibiskupa v případě církevních restitucí na vlnách Českého rozhlasu.

Jako jediný stát v Evropě zkrátka děláme z církve nejbohatší oligarchii u nás. A to jsme země „bezbožná“. Historická zkušenost praví, že jak církev zbohatne, začne se chovat mocensky a usurpuje si právo řídit stát.

Prvním varovným prstem bylo vystoupení arcibiskupa Duky v Českém rozhlase. A podobných projevů bude přibývat. Církev bude bohatá, a je logické, že bude chtít být i mocná, mluvit do voleb, možná je i financovat…

Takže se může stát, že snahou odloučit církev od státu způsobíme, že církev se státem stane. Jak je vidět, ani ne potichu, ale hezky nahlas. Až se musí vypínat rádiové vlny. Co ale až nebude před volbami? Kdo nás potom ochrání před církevními moudry, kázáním a ovlivňováním našich názorů na půdě veřejnoprávních médií? Bůh?

Vracím se k úvodní myšlence – myslím, že arcibiskup Duka by měl zajet k řece Rýn, do níž byly po upálení vhozeny Husovy ostatky, vzpomenout tam jeho odkazu, a začít se pak tímto odkazem v životě církve řídit. Václav Havel by mu to určitě schválil, protože patřil rovněž k lidem, kteří si nepotrpí na okázalost ani bohatství.