Bitva o prsa nebo o mozek?
Dekolt Jitky Čvančarové na karlovarském koberci aneb v hlavní roli ženské poprsí? Nikoli. V hlavní roli je mozek.
Když jsem viděla poprvé fotku Jitky Čvančarové, i jako žena jsem si řekla - ach, to je tedy konečně femme fatal. Jitka byla prostě nádherná. Když jsem pak četla ty komentáře, že to bylo vulgární a takové a makové, tak mi došlo, jak malí lidé u nás taky žijí. To, že je politik sprostý v přímém přenosu, nerespektuje základní pravidla diskuze, to je OK, a čím sprostší, tím více mu rostou preference.
Ale jak je žena ženou (protože jsem si nevšimla, že bychom žili tam, kde žena ženou nesmí být), samozvaní mravokárci jsou pohoršeni. Svého času to schytávala Petra Buzková, až si šla nakonec prsa zmenšit. Dnes se malí lidé obuli do Jitky Čvančarové, nad kterou my ostatní jásáme, že to tak trochu nandala všem anorektičkám, a ukázala, jak vypadá krásou kypící zdravá žena mladých středních let. Může-li si to dovolit. Což Jitka nepochybně může.
Není to však bitva "o prsa", jak by se mohlo zdát. Je to bitva o mozek - mají-li ho ti kritikové vůbec. To všichni musíme být podle šablony? To se má žena bát být ženou? Chcete burky a podobné zhovadilosti? Roláky?
Pokud evropská žena odhalí dekolt, je to přirozenější, než snaha navlékat muže do sukní, jako se to poslední dobou děje, a vytvářet "nepohlaví". Bojujme za tradiční hodnoty, respektujme a obdivujme odlišnosti můžů a žen, protože jen v této odlišnosti mohou vznikat pevné páry. Ten dekolt je toho symbolem.
Krásou našich žen, které mají to štěstí, že žijí v Evropě, a mohou ženami být, bychom se tedy měli chlubit, ne je od této sebevědomé odvahy odrazovat podobnými nenávistnými komentáři. Ostatně je to jedna z věcí, kterou nám závidí celý svět - Slovanky vždy byly a jsou prostě krásné ženy. Vadí to tu někomu?
Když jsem viděla poprvé fotku Jitky Čvančarové, i jako žena jsem si řekla - ach, to je tedy konečně femme fatal. Jitka byla prostě nádherná. Když jsem pak četla ty komentáře, že to bylo vulgární a takové a makové, tak mi došlo, jak malí lidé u nás taky žijí. To, že je politik sprostý v přímém přenosu, nerespektuje základní pravidla diskuze, to je OK, a čím sprostší, tím více mu rostou preference.
Ale jak je žena ženou (protože jsem si nevšimla, že bychom žili tam, kde žena ženou nesmí být), samozvaní mravokárci jsou pohoršeni. Svého času to schytávala Petra Buzková, až si šla nakonec prsa zmenšit. Dnes se malí lidé obuli do Jitky Čvančarové, nad kterou my ostatní jásáme, že to tak trochu nandala všem anorektičkám, a ukázala, jak vypadá krásou kypící zdravá žena mladých středních let. Může-li si to dovolit. Což Jitka nepochybně může.
Není to však bitva "o prsa", jak by se mohlo zdát. Je to bitva o mozek - mají-li ho ti kritikové vůbec. To všichni musíme být podle šablony? To se má žena bát být ženou? Chcete burky a podobné zhovadilosti? Roláky?
Pokud evropská žena odhalí dekolt, je to přirozenější, než snaha navlékat muže do sukní, jako se to poslední dobou děje, a vytvářet "nepohlaví". Bojujme za tradiční hodnoty, respektujme a obdivujme odlišnosti můžů a žen, protože jen v této odlišnosti mohou vznikat pevné páry. Ten dekolt je toho symbolem.
Krásou našich žen, které mají to štěstí, že žijí v Evropě, a mohou ženami být, bychom se tedy měli chlubit, ne je od této sebevědomé odvahy odrazovat podobnými nenávistnými komentáři. Ostatně je to jedna z věcí, kterou nám závidí celý svět - Slovanky vždy byly a jsou prostě krásné ženy. Vadí to tu někomu?