Zákon nesmí být nikdy nástrojem politiky. Jen spravedlnosti.
Mirek Topolánek může být se svým nástupem spokojen. Takový asi nečekal. To vyděšení na politické scéně vstoupí do dějin. Zkazil někomu poklidné spaní? Bezesporu.
Debaty o tom, zda mohli zákonodárci podepsat či nepodepsat více osobám klání o Pražský hrad, jsou úplně zcestné. O text zákona totiž vůbec nejde, ani o to, zda zákon je či není dokonalý. Je navíc na místě otázka, zda jakýkoli zákon vůbec dokonalý být může - při kreativitě obyčejných smrtelníků a jejich jednání, a kvalitě zákonodárců (o té někdy příště).
O co tedy jde? Jak se zákony nakládáme. A debata o tom, kolik podpisů mohli zákonodárci dát tomu či onomu, není ničím jiným, než snahou zatáhnout zákony tam, kde nemají vůbec co dělat. Do politiky. Zákony mají sloužit spravedlnosti. Ne politickým a mocenským bojům. Dokonce zákonný text by měl ustoupit stranou tam, kde všichni cítí, že aplikace by byla nemravná. Nevěříte? Ale vždyť nový občanský zákoník, který skutečně miluju, i kdyby právě jen pro toto jedno ustanovení, podobný paragraf má dokonce výslovně.
"Každé ustanovení soukromého práva lze vykládat jenom ve shodě s Listinou základních práv a svobod a ústavním pořádkem vůbec, se zásadami, na nichž spočívá tento zákon, jakož i s trvalým zřetelem k hodnotám, které se tím chrání. Rozejde-li se výklad jednotlivého ustanovení pouze podle jeho slov s tímto příkazem, musí mu ustoupit".
"Výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění".
Pokud by si chtěl někdo usnadnit volbu prezidenta této země tak, že za zcestného výkladu omezení svobodné volby zákonodárce podpořit do klání současně i dva tři kandidáty, tedy pokud by se někdo pokusil ovlivnit politiku účelovým výkladem zákona, nemá za prvé co dělat v té politice, a za druhé by ho měly soudy hned utnout.
Jak totiž může zákonodárce vědět, kdo ho ještě o podporu požádá? To jedním souhlasem se zbavuje možnosti dalšího svobodného rozhodnutí? Nemůže chtít podpořit klání tří čtyř pěti? A kdo vlastně stojí o takový účelový výklad?
Ano, CUI BONO? Komu to prospívá?
No přece tomu, kdo se lekl! Lekl se, že akademické kandidáty může převálcovat zkušený matador Mirek Topolánek. Hlučný, vtipný, robustní, pravda, občas nahatý (ale u voliček mu to rozhodně neuškodilo, neb nejsme v Americe - úsměvná poznámka), ale rozhodně ne nudný ani hloupý kandidát. Navíc chlap jak poleno. Není rozhodně bez šancí - právě naopak. Slyším to ze všech stran. "Konečně někdo, koho máme přečteného!" Úleva. Je koho volit. Že mluví sprostě? "Kurva, a kdo u nás ze severu ne? Aspoň to té Merkelové natře." Říkají mnozí. Takže Mirek vstoupil na kolbiště a rozhodně to nebyl svěží vánek Topolánek, ale uragán. Důsledek - špatně skrývaná panika. To už totiž nikdo nečekal.
A tak se hledá berlička v podobě účelového výkladu zákona, aby do ringu vůbec nebyl připuštěn. Ne a stokrát ne.
A pokud ano, POZOR - vždy, například i při podepisování závěti, platí, že platí podpis poslední. Tedy aby nakonec nemuseli položit kandidaturu ti, kterým zákonodárci podepsali glejt před Mirkem Topolánkem. Už proto by neměl nikdo žádný podpis zpochybnit.
Není tedy lepší, než akademicky polemizovat o textu zákona, bojovat fair play, a nechat kandidáty, ať se poperou o naše hlasy všichni? Proč nám to má "předžvýkávat" výklad zákona, který může být dvojí, trojí, stý? Takže hlavně my voliči, a to ať chceme volit kohokoliv, bychom měli začít křičet - "Nedělejte z nás pitomce, my víme, jak chceme rozhodnout!" Přímá volba je přímá volba, a tak z ní nedělejme kontumační zápas. A pokud jste to už měli "zobchodovaný", pak sorry. Takový je život.
A prezidentská volba umí překvapit. Viz minulé prezidentské volby. Ještě to zkrátka bude hodně zajímavé. Po vstupu Mirka Topolánka i hodně napínavé. Ale nemá právě taková volba hlavy státu být?
Nešaškujte proto se zákonem. Zákony tu nejsou od toho, aby sloužily politikům, ale lidem.
A zájmem lidí je mít výběr. A ten teď prostě mají. Tečka.
Debaty o tom, zda mohli zákonodárci podepsat či nepodepsat více osobám klání o Pražský hrad, jsou úplně zcestné. O text zákona totiž vůbec nejde, ani o to, zda zákon je či není dokonalý. Je navíc na místě otázka, zda jakýkoli zákon vůbec dokonalý být může - při kreativitě obyčejných smrtelníků a jejich jednání, a kvalitě zákonodárců (o té někdy příště).
O co tedy jde? Jak se zákony nakládáme. A debata o tom, kolik podpisů mohli zákonodárci dát tomu či onomu, není ničím jiným, než snahou zatáhnout zákony tam, kde nemají vůbec co dělat. Do politiky. Zákony mají sloužit spravedlnosti. Ne politickým a mocenským bojům. Dokonce zákonný text by měl ustoupit stranou tam, kde všichni cítí, že aplikace by byla nemravná. Nevěříte? Ale vždyť nový občanský zákoník, který skutečně miluju, i kdyby právě jen pro toto jedno ustanovení, podobný paragraf má dokonce výslovně.
"Každé ustanovení soukromého práva lze vykládat jenom ve shodě s Listinou základních práv a svobod a ústavním pořádkem vůbec, se zásadami, na nichž spočívá tento zákon, jakož i s trvalým zřetelem k hodnotám, které se tím chrání. Rozejde-li se výklad jednotlivého ustanovení pouze podle jeho slov s tímto příkazem, musí mu ustoupit".
"Výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění".
Pokud by si chtěl někdo usnadnit volbu prezidenta této země tak, že za zcestného výkladu omezení svobodné volby zákonodárce podpořit do klání současně i dva tři kandidáty, tedy pokud by se někdo pokusil ovlivnit politiku účelovým výkladem zákona, nemá za prvé co dělat v té politice, a za druhé by ho měly soudy hned utnout.
Jak totiž může zákonodárce vědět, kdo ho ještě o podporu požádá? To jedním souhlasem se zbavuje možnosti dalšího svobodného rozhodnutí? Nemůže chtít podpořit klání tří čtyř pěti? A kdo vlastně stojí o takový účelový výklad?
Ano, CUI BONO? Komu to prospívá?
No přece tomu, kdo se lekl! Lekl se, že akademické kandidáty může převálcovat zkušený matador Mirek Topolánek. Hlučný, vtipný, robustní, pravda, občas nahatý (ale u voliček mu to rozhodně neuškodilo, neb nejsme v Americe - úsměvná poznámka), ale rozhodně ne nudný ani hloupý kandidát. Navíc chlap jak poleno. Není rozhodně bez šancí - právě naopak. Slyším to ze všech stran. "Konečně někdo, koho máme přečteného!" Úleva. Je koho volit. Že mluví sprostě? "Kurva, a kdo u nás ze severu ne? Aspoň to té Merkelové natře." Říkají mnozí. Takže Mirek vstoupil na kolbiště a rozhodně to nebyl svěží vánek Topolánek, ale uragán. Důsledek - špatně skrývaná panika. To už totiž nikdo nečekal.
A tak se hledá berlička v podobě účelového výkladu zákona, aby do ringu vůbec nebyl připuštěn. Ne a stokrát ne.
A pokud ano, POZOR - vždy, například i při podepisování závěti, platí, že platí podpis poslední. Tedy aby nakonec nemuseli položit kandidaturu ti, kterým zákonodárci podepsali glejt před Mirkem Topolánkem. Už proto by neměl nikdo žádný podpis zpochybnit.
Není tedy lepší, než akademicky polemizovat o textu zákona, bojovat fair play, a nechat kandidáty, ať se poperou o naše hlasy všichni? Proč nám to má "předžvýkávat" výklad zákona, který může být dvojí, trojí, stý? Takže hlavně my voliči, a to ať chceme volit kohokoliv, bychom měli začít křičet - "Nedělejte z nás pitomce, my víme, jak chceme rozhodnout!" Přímá volba je přímá volba, a tak z ní nedělejme kontumační zápas. A pokud jste to už měli "zobchodovaný", pak sorry. Takový je život.
A prezidentská volba umí překvapit. Viz minulé prezidentské volby. Ještě to zkrátka bude hodně zajímavé. Po vstupu Mirka Topolánka i hodně napínavé. Ale nemá právě taková volba hlavy státu být?
Nešaškujte proto se zákonem. Zákony tu nejsou od toho, aby sloužily politikům, ale lidem.
A zájmem lidí je mít výběr. A ten teď prostě mají. Tečka.