Tento titulek jsem dostala jako zadání do panelu semináře Rafael Institutu při příležitosti udelení ceny Prix Irene a protože jsem poněkud jako zdejší blogerka dosti dlouho zanedbávala tento lokál, řekla jsem si, proč ho tu neuplatnit…
Původním povoláním knihovnice, nyní živnostnice. Několik let žena v domácnosti s přidanou hodnotou ve formě samostudia a dálkového studia bohemistiky. Od r. 1989 zkoumám a v praxi ověřuji možnosti aktivních lidí pečovat o zdraví otevřené společnosti: původně prací v obecním zastupitelstvu v obci, kde bydlím, posléze podporou, zakládáním a pěstováním obecně prospěšných činností v různých spolcích a občanských nevládních organizacích.Jsem vdaná, bydlím a pracuji na venkově, radost mi působí dvě dcery a dva synové, vlastní tvorba, četba, hudba a poznávací výpravy v krajině české. Posledních několik let se též aktivně věnuji otázkám pomoci lidem z oblastí, kde proběhl válečný konflikt.