Lidi, jsou to jenom lidi! (i v předvolební agonii)

26. 05. 2010 | 16:42
Přečteno 3952 krát
Zrušila jsem televizi, dala jsem si novinovou dietu. A je klid. Je? Předvolební a společenské Emoce, Moce, Komoce... to je skoro na nemoc. Internet otvírám ze setrvačnosti a mám velké podezření, že za ten úbytek energie, který v poslední době na sobě zřetelně pociťuji, může do velké míry i tahle pošetilá setrvačnost. Utíkám na zahradu, sázím kedlubny, trhám čerstvou mátu, meduňku a kopřivu a vařím si odvary na uklidnění.

Přitom pak přemýšlím, jaké procento lidí v této zemi si užívá poslední dny před volbami jako něco zábavného, vzrušujícího, napínavého, frustrujícího, stresového, nadějného...a kolik lidí, podobně jako já, je prostě jen zděšeno mírou hysterie, agresivity, nepřirozenosti, podezřívání, manipulace, pokřivenosti...a dalším slovům stop!

Prostor obecný vibruje vícehlasem. Jakým? Kromě těch, kteří jsou zticha a myslí si své a jsou přesvědčeni, že jedině tak je možné se ubránit. Když tedy já blbec do toho prostoru na chvíli vlezu, (a on v tyto dny útočí odevšad) jsem zděšena mírou netolerance a nenávisti, kterou společnost hromadně a cílevědomě produkuje směrem k jedné malé skupině obyvatelstva v této zemi – k veřejným činitelům. K těm, kteří se dobrovolně vzdali role člověka až občana normálního, a dali se do jeho, čímž se stali veřejnými, tedy našimi zaměstnanci. A kteří v obecných očích stali nikoli těmi, kdo jsou schopni a placeni za organizování obecný řádu ku prospěchu všech, ale koho nadávající a prskající lid napasoval do role nositelů moci, která ovládá naše životy.

My jsme si toto připustili, my jsme jim tuto roli svým hlasem přiřkli. A my teď snad budeme volat i dokonce i po defenestracích, nebo co? Zdá se mi, že přihlížím davové psychóze potrefených husí, která nutí obecný lid rozlišovat už jen v rozměrech padouch takový- padouch makový. Anebo je to tak, že nejsme bez padouchů vůbec schopni existovat? Není to snad vlastně docela normální, mít padouchy? Ale kdo to za ně vezme, až budou konečně defenestrováni? Nebo víte, kde jsou ti dobří a poctiví zaměstnanci lidu, jsou vidět, jdou slyšet? Jsou snad neviditelní?
A nedělají nakonec dobře, že jsou neviditelní????

Já si totiž často myslím, že žádné peníze na světě nemohou vyvážit ty salvy jedu a nenávisti, které u nás nad našimi hlavami a skrze naše hlavy lítají vzduchem směrem k nim. A které se jako bumerang vracejí a budou vracet přesně tam, kde najdou svůj cíl – neboli tam,odkud vzešly. To je dobré orientační vodítko.

Šeptejte si pořekadla: Podle sebe soudím tebe. A: sám svobody kdo hoden, svobodu zná vážiti každou. A: drž se ševče svého kopyta. A dívejte se, kde to funguje. Většinou je to přátelé tam, kde není takový zmatečný kravál...

Každou skupinu či instituci –partaj-organizaci-úřad-nemocnici-vesnici-zemi... drží jedinci, kteří jsou schopni zůstat natolik integrovaní a silní, aby odolali tlaku okolí a nestali se z nich blázni či nástroje cizích kořistnických choutek.

Pokud by každý člověk v této zemi byl schopen najít si v partajích jednoho slušného člověka, kterého dobře zná a věří mu a ví, PROČ mu věří, pak by přece bylo jedno, kterou by volil partaj. Říkáte, že je tato věta utopistickým nesmyslem? Máte pravdu. Systém, vytvořený lidmi, jej jednoduše drtí, protože příliš křiví a komplikuje prosté lidské vztahy ...

Nejsme my a oni, jsme my a oni s námi. A někteří jsou prostě už jen – unavení, přesluhují, a zůstávají třeba jen proto, že je ostatní potřebují mít tam, kde jsou. Nevidíme do toho, protože partaje jsou svým způsobem a pod tlakem zvenčí taky ostrůvky totality. Ale když se na ty lidi, vědomě rozhodnuté vzít na sebe roli těch, kteří jsou na očích, podíváme jako na lidi, kteří se vědomě rozhodli sloužit národu, můžeme skutečně a svobodně volit. Volit toho nebo tu, kterou nebo kterého skutečně známe, a víme, že ji nebo ho v tom opravdu nenecháme – samotné.

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

Ládik napsal(a):

Připomněla jste mi objev Natálky (3,5r) na pálení čarodějnic v Chotěbuzi u Č.Těšína: "Dyť to jsou lidi!!!"
26. 05. 2010 | 16:58

budla napsal(a):

Vy nevolíte hlavně podle programu?

Co z toho, že to byl čestný chlap, když byl leaderem místní NSDAP?

Co tak volit podle bradavice nebo tukovému indexu?
26. 05. 2010 | 18:05

argun napsal(a):

No jo, když vy jste paní Hradílková taková zgruntu hodná ženská ... a šeptám si to pořekadlo - podle sebe soudím tebe.

"..žádné peníze na světě nemohou vyvážit ty salvy jedu a nenávisti, které u nás nad našimi hlavami a skrze naše hlavy lítají vzduchem směrem k nim."

Ale jděte. Nějak jsem si nevšiml, že by přetlak na straně poptávky polevil. Hladovejch je pořád víc než míst na kandidátkách. Čímpak to?

"..A někteří jsou prostě už jen – unavení, přesluhují, a zůstávají třeba jen proto, že je ostatní potřebují mít tam, kde jsou."

Svatá slova. Synek fetuje, potřebuje na koks, dcerka je zatím upíchnutá na Cambridge, potřebuje jen meloun na školné a něco na šatičky. Možná by to chtělo nějakou sbírečku - národ s láskou svým unaveným poslancúm...

"..podíváme jako na lidi, kteří se vědomě rozhodli sloužit národu.."

Paní Hradílková, poslední takový přece zemřel 3.9.1948 v Sezimově Ústí. Zapomeňte.
26. 05. 2010 | 18:05

zdenekmihalco napsal(a):

Moc, nemoc, emoce... pomoc, jako by to spolu souviselo.

Jít do politiky je svým způsobem hrdinství. Ti, kteří by chtěli sloužit národu, musí krom jiných nesnází překonat to, že jsou zařazeni do škatulky "politik". A snést plynulou řeku hnisu z ran všech tekoucího na všechny. Ty mocensky orientované to zase tolik neodradí... ZM
26. 05. 2010 | 18:56

Pepa Řepa napsal(a):

Hezký článek, jako vždycky
Emoce, Moce, Komoce, Poluce.

Že si z toho-paní Hradílková-děláte těžkou hlavu?

Ať se stáří vydovádí.
Lid se nějak zabavit musí, směr je dán jinými.Chléb a hry.

Vyjděte na zápraží, upečte třeba chleba. Nebo koláč, poslouchejte kosa, Studený máj, v stodole ráj, český ráj (asi jen napohled).
U Vás přece zmatečný kravál není.
Padouch nebo Hrdina, všichni jedna rodina.

Vždyť je to jen divadýlko pro odrostlé.Vám to snad vykládat nemusím, život je o něčem jiném.

Často vzpomínám na negramotné Berbery z Jemma el-Fna v Marrákeshi, jak s otevřenou hubou poslouchají vypravěče pohádek z pohoří Atlas a sledují dervišské tanečky.Jen ten název náměstí nebudu raději překládat.

Čím se líšíme v čase předvolebním?
Pohádky máme, vypravěče taky.Kobra leze z košíku, ani nemusíte pískat.
Otevřenou hubu máme jakbysmet.
Místo krále Hassana máme pana Stejskala. Snad zase nenechal v taxíku klíče.

Z Vašich článků vždycky dejchne poklid venkova.
V Rejdicích bejvala hospoda. Říkalo se tam Na prdku. Žila tam babka s kocourem. Přijela jste na lyžích, babka natočila pivo a pletla dál svetr. Koukala jste na panorama Krkonoš,zaplatila a jela dál.
Dneska tam asi bude night club a slečna u tyče.
Pokrok člověk nezastaví. Tak si ještě užijme poslední záchvěvy pohody.
Jdu si ubalit. Mějte se.
26. 05. 2010 | 18:56

S.Š. napsal(a):

Myslíte, že jsou to lidi, paní Hradilková ? Občas to tak ani nevypadá ... :-) Každopádně, jsou to především naši zaměstnanci, měli by se (a měli bychom se) podle toho chovat. Nedělají to ani "oni", povětšinou však, bohužel, ani my. Jistě, u vonících akátů a lip, vlaštovek zalétajících přes dvůr do chléva, teplé plony, křupavých buchet, lívanců s jahodovou pěnou, bramboračky či kulajdy a s kytičkou kopretin, chrp a vlčích máků na stole lze nalézt řešení, t.j. osvobození. Jenže : není právě tohle to, co by těmto našim zaměstnancům vyhovovalo nejlépe (zvolte nás a pak už se nestarejte) ?
Píšete ale opravdu hezky, je radost Vaše texty číst. Pepa Řepa si šel "ubalit", já jdu vyválet nudle, těsto je už akorát. Pěkný večer.
26. 05. 2010 | 20:41

S.Š. napsal(a):

Psát jsem chtěla samosebou o "plotně", s omluvou ...
26. 05. 2010 | 20:44

Tencokida Hnuj napsal(a):

Paní Hradílková napsala
...něco ve smyslu, jak se každý nýmand obouvá do veřejných činitelů....

Jo, milá paní, když jen tak někdo plká na té obecné notě třídní nenávisti nebo kvůli fatálnímu deficitu soudnosti, je to skutečně blbec.

Ale věřte tomu, že je řada lidí, které zatím žádný veřejný činitel v tom každodenním mumraji zvaném mafiokapitalistická demokracie nepřesvědčil, že by měli sundat boty, navléct tralaláček a křepčit na náměstí při zpěvu prostonárodní písně "ten náš pánko velkomožný na radnici tu či onde, myslí na své chlebodárce dnem nocí, dnem nocí, a tak jenom zlým jazykům není pomoci, není pomoci".

Realita je jinde. Pro jedny jsou úřední hodiny a racionalizace proč to či ono nejde a pro ty druhé zadní vchod, otevřený kdykoliv a pro jakékoliv požadavky.

V tomhle se od dob komoušů nezměnilo nic.

Proč tomu tak je ? Hmm. Už nic lepšího, než napsal pan Ivan Hochmann na blogu pana Chromého asi ani nejde napsat. Je to tedy hlavně o té osobní volbě, tedy že kdysi dávno, když kluk přestal nosit krátké kalhoty a holka zjistila, že je ženou, oba si uvědomili, že řeči se vedou a životy se žijí. No a když měli to obrovské štěstí , že ve své rodině cítili ten skutečný život od batolete až po pozdní pubertu, jsou pak takoví , jací jsou. A mluví , jak jim tedy takto zobák narost (v čemž je pan Ivan Hochmann naprosto nedostižitelný).

Zanedbaná výchova v dětství, nic víc, nic míň, milá paní. Rychlokvašky života ze sebelepších soukromých škol se můžou snažit sebevíc, ale tohle jim už nikdo nikdy nedá. Ale šanci mají. Tedy opustit patogenní vzory svých grázlovských rodin a zkusit žít a myslet jinak.

Přeji jim to. A nám taky.
26. 05. 2010 | 21:09

Pocestny napsal(a):

Matko Křišťanko,
nenechala jsi dveře na petlici tenkrát, nedávej je na petlici ani dnes...
Jsem jen drzý spratek ze sousedství, který si vesele tahal kačera po humnách, když jsi tam lovila první lásky, ale osudy mé starší sestry (je jí o pár let více než tobě) mne naučily vnímat, jak nelehký to tenkrát bylo.

Dnes je to brnkačka. Je to zase zpátky,, když mi bylo deset chodil jsem do školy přes pole v gumákách. Říkali tam tomu "Jižní Město", ale nebylo tam nic, co by klukovi z Petrského náměstí to město připomínalo.
Když mi bylo patnáct, poprvé jsem viděl na vídeu tohle
https://www.youtube.com/watc...

Od té doby mám pocit, že ty gumáky nejvíce potřebuji tam, kde ti "slušní lidé" chodí v lakýrkách.
Kdybych měl znovu muset kvůli tomu týpkovi, co ho pamatuju jezdit pro Vénu do Krče Trabantem v PLETENÝ čepičce, do klhot s lampasem, vzal bych si kromě holínek i vidle a gumák..-)

Kdo to nezažil, ten to prožívá, kdo to zažil, snaží se zapomenout nebo mu hráblo.
Neznám jediného z našinců, kterým to nezacloumalo tak, že je dnes naprosto nepodoben tomu, kým byl na počátku.
Je to mlýnek na maso, ať do něj spadne kdokoliv, leze ven jenom prejt.

Je to dané, je to o tom, že od oposmlouvy je prototypem veřejně činného straník, ne člověk. Lidé nenávidí straníky, zavile a chronicky, mají normalizací vtlučeno to "nenech se do ničeho zatáhnout a vše pomluv, jinak si budou myslet, že je to pro tebe důležité a zakáží ti to".
Nejprve opovrhli rudými straníky, ale nestranická politika jim byla natolik nesrozumitelná, že radši ty straníky zase zapřáhli.
Straníci nám z veřejného prostoru udělali stranický pacht, už zase potentáti otevírají každou čekárnu na autobus, i když se o ní zrovna dozvěděli, vše je možné jen s námi, ostatní jsou vrazi a zloději.

Mistrovství republiky v brodění ve sračkách a Pohár ve skupinové nenávisti jde do finále.

Ať žije veřejnoprávní kanál!

Stačí málo, stačí, když součet všech chtivostí bude roven součtu schopností, zdánlivě nula od nuly pojde, ale bude to významná kvalitativní změna.

Politiky můžeme měnit donekonečna, dokud si neuvědomíme, že proto, aby byli opravdu jiní, bychom museli nejprve my změnit svůj vkus.
26. 05. 2010 | 23:08

jahrad napsal(a):

Brou půlnoc, vážení
odzadu... Pocestný, zdravím a dík za příspěvek. Jo, ta vaše poslední věta shrnuje zhruba, co jsem chtěla říct.
Ale ono by to partajní sdružování mohlo mít svůj efekt a půvab, kdyby v nich bylo víc luftu a méně ustrašenosti, která otravuje kýženou štábní kulturu a dusí.Jak mají pak partajníci vypadat, když jsou dobu delší než nutnou dušení?
Tencokydahnuj: Ale já jsem o žádných nýmandech nemluvila. Jinak s vámi zcela souhlasím.
S.Š: díky, i vy se pěkně čtete. Jojo, křupavé buchty, vlaštovky a kulajda- to jsou bonusy života, který ovšem taky nejsou samo sebou. Stejně jako odpovědní, dobří zaměstnanci. Obé vyžaduje fortel a práci, a když to není, je to s odpuštěním - na nauzeu.Podle skutků poznáte je...
Pepa řepa - poslední záchvěv? vy jste tedy plašan.
Zdenku - ano, ti nejchtivější pragmatici bývají hodně splachovací. A citlivky a vztahovačníci se zas v politice moc neohřejou. Ještě když jsem měla tu telku, hrozně mne bavilo sledovat parlamentní debaty - jak spolu ti lidé komunikují, jak reagují, tam tohle všecko bylo vidět úplně nejlíp, úžasný divadlo.
Argune, zdravím, ráda, že jste se stavil. Nemám tentokrát co bych na to řekla,vaše optika je zcela legitimní. A já si tu možná hraju na úplného blbečka. Může být...
Budla: no, kdybych volila podle programu, asi bych nemohla volit vůbec...
27. 05. 2010 | 00:27

jahrad napsal(a):

poslední větu předchozího bych měla doplnit ještě o slůvko jen (podle programu)
Ostatně volíme každý den. Typ volby, která proběhne dnes a zítra, je o volbě poměrů, které se v důsledku dotknou každého z nás. Já tedy soudím nejen podle programu (který u každé strany beru s rezervou) ale hlavně podle toho, jaké poměry v té které straně panují a jak se lidé, kteří ji představují, staví k těm, ke kterým mluví. Dle toho se totiž dá i odhadnout jejich smysl pro realitu a přesah. Neb obé by mělo jít ruku v ruce...
jsem totiž nejen matka ale i
greenhorn
28. 05. 2010 | 12:36

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořák Jan · Dvořáková Vladimíra F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fibigerová Markéta · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karlický Josef · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Pavel · Klíma Vít · Klimeš David · Kňapová Kateřina · Kohoutová Růžena · Kolaja Marcel · Kolářová Marie · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Mittner Jiří · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít O Obluk Karel · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Rydzyk Pavel · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Tůma Petr · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy