Tu otázku slyším nyní často ze všech stran. No ano – pro některé šok, překvapení, okouzlení. Nečekané. Od onoho „ Dobrý večer“ z balkonu hned po zvolení, přes vtipný přípitek „ Bůh vám to odpusť“, cestu autobusem, jednoduchý úbor i prsten až po bohoslužby na Zelený čtvrtek, které sloužil v obyčejném kostelíku a omýval nohy 12 synkům z polepšovny…. Doplňte si sami z médií. Určitě se takovéto zprávy o skromnosti jezuitského papeže s františkánskou skromností budeme potkávat a doufám, že dlouho. Obávám se, aby se nedal udolat zkostnatělým byrokratickým aparátem kurie, v němž už dávno nad evangeliem zvítězilo kanonické právo (diagnóza Abbé Pierra). Byrokracie, ceremonie a jako bonus luxus všeho druhu. Na věřící lidi pak často neunesitelné nároky. (Rozvedeným zákaz přístupu ke svátosti Večeře Páně, jakoby pro ně svátost pokání pozbyla smyslu. Zákaz římskokatolickým věřícím nejen přijímat svátost Večeře Páně, ale i účastnit se bohoslužeb jiných církví. Copak je stolování s Ježíšem Kristem v jedné církvi ve „vyšší cenové skupině“ než u ostatních křesťanů? Hostitelem je přece Kristus sám, ne kněz ani církev….)