Už je sice po fotbalovém Euru, ale čeká nás mistrovství světa. Jako milovnice fotbalu (Eusebio a Garincha – láska má) pamatuji rok 1996 a finále Velká Británie – Argentina. Chlapi vědí. Gól dal malý sporý Argentinec Maradona. Rukou. A všichni to viděli. Anglie smutná. Gól uznán. Maradona ruku zapřel, až po čase přiznal: „Byla to Boží ruka“. Znevážil fotbal, znevážil Boha.

Jaké podobenství o nás křesťanech!

Jak často vtahujeme Boha do svých hrubě lidských záměrů. Zaštiťujeme jimi své lidské názory, vyrábíme dogmata majitelů jediných pravd, a co hůř, přikrýváme jím své lumpárny. Zapomínáme, že jednou ze všeho budeme vydávat účty. Ještěže je Bůh dlouhosetrvávající v milosrdenství.

A jak Maradona skončil? Chlast, drogy, baby, Fidel Castro - nejbližší přítel, s fotbalem konec…

P.S.: Stejně nejlepší jsou Brazilci.