Ženy ve vrcholovém sportu podle funkcionáře: Omyl, nanejvýš dekorace

27. 04. 2018 | 10:54
Přečteno 30477 krát
Časopis Reflex je znám lpěním na tradičních vzorcích ženství a mužství. V tomto duchu uveřejnil dne 25. 4. 2018 článek pod názvem Kauza Gabriela Koukalová: Holky chtějí remizovat aneb Ničí vrcholový sport ženy? Možná tím hnul veřejným míněním jinak, než chtěl.

Autorem článku o tom, které sporty jsou pro ženu vhodné a které nikoli, jak má či nemá žena sportovat a jaká je její životní role je místopředseda Českého olympijského výboru Zdeněk Haník. Jeho úvahy jsou projevem problému, který již v polovině 20. století shrnula filozofka Simone de Beauvoir slovy „Nerodíme se ženami, dělají nás jimi“. Její kniha Druhé pohlaví zvedla adrenalin ženám po celém světě a stala se jedním z podnětů pro feministické hnutí šedesátých a sedmdesátých let.

Seznamme se blíže s tím, jak funkcionář vnímá sportování žen. Nejprve dehumanizuje sport na „válku vedenou humánními zbraněmi“, určenou „pro silné nátury“, záležitost „konfrontačního mužského principu“, z níž vylučuje polovinu populace, neboť ženy jej „nejsou schopny“. Podle Haníka „vztahy v extrémně exponovaném válečnickém prostředí vrcholového sportu (…) zvládají lépe muži“. Trenérům a trenérkám by vlastně mohlo být lhostejné, zda jejich svěřenkyně uspějí v soutěžích: „Většina ženských trenérů vám potvrdí, že ženy raději trénují, než hrají“.

Jak se v Haníkově krutém světě sportu uplatní žena, která údajně „v principu nechce vyhrávat či konfrontovat se – chce důstojně a s úctou remizovat“? Osobnosti jako E. Ledeckou, K. Emmons, M. Sáblíkovou, K. Plíškovou, Š. Hilgertovou a další autor očividně považuje za emočně nevyvinuté: „Pakliže je žena orientovaná na to, být stále nejlepší, jak rozvine svou emoční vnímavost, která je symbolem ženství?“ Soustředíce se na vyhrávání, stávají se vrcholové sportovkyně mizernými matkami, neboť „Je tohle dobré pro ženy, jež mají v budoucnu rodit a vychovávat děti, s úsměvem a láskou udržovat ,domácí krb‘?“

Pro vrcholový sport nemají ženy ani fyzické předpoklady od přírody: „nemají vyvinuté svaly jako muži“. Autor klade řečnickou otázku: je dobré, „aby je za každou cenu extrémně posilovaly“? Chce-li sportovkyně dosahovat výkony, pak – budiž, rezignuje Haník, nicméně ji alespoň zesměšní uštěpačnou poznámkou daleko za hranicemi etiky: „doporučuji zabrat v tréninku daleko víc, „nepapat tolik“ a podřídit život jedinému: úspěchu a vítězství“.

Ponižování sportovkyň nabývá v článku funkcionáře ČOV olbřímích rozměrů (proč teď myslím na frazém „kozel zahradníkem“?). Mužský sport se Haníkovi obecně líbí mnohem (!) víc než ženský. Vzrušuje jej jedině vrcholový sport mužský (!), vůči vrcholovému sportu žen má „despekt“ (!), „ve finále ženské sprinterské ,stovky‘ na OH můžete vidět osm ,chlapů bez koulí‘ (!)“, „ženské vzpírání či box – to už je pro mě příliš silná káva“.

Co podle Haníka zbývá ženám ve sportu? Zvláště když vrcholové sporty žen takzvaně lezou mužům do zelí: „Přece se my – chlapi a kluci – snažíme okouzlit právě ženy hrdinstvím, dobýváním či budováním. Je dobré, aby tyto vlastnosti toužily mít ženy?“ Autor sice nemá nic proti ženskému sportu, ale na milost bere jen sporty, při nichž žena poskytuje estetický zážitek: „krasobruslařka či tanečnice je spanilá“. Že i tady se mohou „lámat kosti“ jako v jím kritizované gymnastice, Haník neví?

Nelze se divit, že autor nás poučuje o limitech ženského sportování. Ženám totiž nepřiznává autonomnost; žena je pouhé „mužovo druhé já“. Je dokonce přesvědčen (!), že „holky chtějí být muži vedeny, pouze nechtějí, aby se jim stříhala křídla“. Tvrdí, že „chlap ve vztahu nemusí ženskou hlídat, když je pro vztah s ním rozhodnuta“. Vyplývá z toho, že dokud se nerozhodla, je žena objekt na hlídání, třeba pejsek nebo zahradní budka s cenným nářadím? K ženské slabosti a křehkosti patří pláč, ovšem pozor, dámy, i plakat se musí umět: „Když žena přirozeně poctivě (ne hystericky) pláče, je krásná“.

Ženy jsou pro autora hrdinky. Nápadné je, že tam, kde mu to vyhovuje: „hlavně jako matky, které své děti vozí do školy, nespí, když jsou [ty děti] nemocné, perou nám chlapům ponožky a žehlí košile, abychom udělali dojem, a umějí nás obejmout, když přijdou horší časy“. To koneckonců umožní muži být otcem na dálku: „Muž nic neztratí, když do 35 let vrcholově sportuje. Může být klidně manželem a otcem třeba tří dětí, a přitom být zcela orientovaný na svou činnost“ – autor si zde výborně notuje s M. Hermanem a jeho objevem desetiminutového každodenního otcovství. A vůbec, sportovní funkcionář s rozhodovacími kompetencemi vidí „ženu raději ve večerních šatech než pod činkou v posilovně“, neboť „největší silou ženy je její slabost“.

Díky Reflexu, který zavětřil kontroverznost, tudíž i čtenost článku se odhalily kořeny diskriminace sportovkyň jako krčky zubů napadených paradontózou. Je načase neodbytně hledat odpovědi na otázky: Jací lidé ve sportovních institucích v Česku zaujímají rozhodovací pozice? Jak se jejich představy o pohlavně rozděleném světě odrážejí na vertikální a horizontální dělbě práce ve sportu? Jaké je genderové složení rozhodovacích grémií ve sportu? Konají se genderové audity financování sportu? S jakými výsledky? Jak jsou podporovány sportující ženy a dívky? Jaké je povědomí o šikaně sportovkyň od poznámek typu „méně papat“ až k sexuálnímu obtěžování? Jak dalece jsou misogynní projevy ve sportu postihovány? V čích rukou leží propagace, podpora a financování sportovkyň a jak dochází k diskriminaci v oblasti platů a podmínek pro sportování žen?

Dokud budou mít na ženské sportování vliv muži s představami o ženě jako mužově druhém já, které má sport jen dekorovat, budou zpochybňovány i jejich největší úspěchy. Letos v zimě zaujala svět skialpinistka Jade Hameister, kterou po výpravě na Severní a Jižní pól dostihly komentáře jako „Je mi líto, dítě, byla jsi předurčena k tomu, abys udržovala teplo domova, měla děti a starala se o ně. Přijmi svou roli“. „Udělej mi sendvič“, žádal jeden muž. Sportovkyně poslala autorům sexistických blábolů fotografii z Jižního pólu se vzkazem „Udělala jsem vám sendvič. Se šunkou a sýrem. Teď můžete lyžovat 37 dní a 600 km na Jižní pól a tam si ho vychutnat“.

Jak dlouho ještě?

Blogeři abecedně

A Aktuálně.cz Blog · Atapana Mnislav Zelený B Baar Vladimír · Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoníček Radek · Bartošek Jan · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bednář Vojtěch · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Berkovcová Jana · Bernard Josef · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo · Cizinsky Ludvik Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořák Jan · Dvořák Petr · Dvořáková Vladimíra E Elfmark František F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fibigerová Markéta · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Goláň Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Hájek Jan · Hála Martin · Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Heroldová Martina · Hilšer Marek · Hladík Petr · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holásková Kamila · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrabálek Alexandr · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubálková Pavla · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kaláb Tomáš · Kania Ondřej · Karfík Filip · Karlický Josef · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Pavel · Klíma Vít · Klimeš David · Klusoň Jan · Kňapová Kateřina · Kocián Antonín · Kohoutová Růžena · Koch Paul Vincent · Kolaja Marcel · Kolářová Marie · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Konrádová Kateřina · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Máchalová Jana · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Měska Jiří · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minář Mikuláš · Minařík Petr · Mittner Jiří · Moore Markéta · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Mundier Milan · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Nerudová Danuše · Nerušil Josef · Niedermayer Luděk · Nosková Věra · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít · Nožička Josef O Obluk Karel · Ocelák Radek · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Oujezdská Marie · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Petříčková Iva · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pícha Vladimír · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Polách Kamil · Polčák Stanislav · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Ruščák Andrej · Rydzyk Pavel · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Řeháčková Karolína Avivi · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Sirový Michal · Skalíková Lucie · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slejška Zdeněk · Slimáková Margit · Smoljak David · Smutný Pavel · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šindelář Pavel · Šípová Adéla · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šojdrová Michaela · Šoltés Michal · Špalková Veronika Krátká · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěpán Martin · Štěpánek Pavel · Štern Ivan · Štern Jan · Štětka Václav · Štrobl Daniel T T. Tereza · Táborský Adam · Tejkalová N. Alice · Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Tůma Petr · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vacková Pavla · Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vančurová Martina · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Vostrá Denisa · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Wirthová Jitka · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zajíček Zdeněk · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří · Zouzalík Marek Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael · Žantovský Petr Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy