Za člověka mluví jeho či její dílo, nikoli pohlaví. Avšak pohlaví je důležitý faktor osobní identity, a Toyen nás učí úctě vůči jinakosti identit.

Lidé nebinárních, tedy jiných než „klasických“ pohlaví dodnes narážejí na předsudky a odmítání, někdy i ve své vlastní rodině. Neprosí se o to, aby je většinová společnost tolerovala, stejně jako je nesmysl tolerovat přírodní zákony – prostě tu jsou, a je třeba vzít to na vědomí. Z toho vyplývá spousta dalšího samozřejmostí: například není možné některé z nich zařazovat do kategorie „muž“ nebo „žena“, protože jsou prostě jiní. A není správné, slušné ani zdvořilé psát o muži jménem Toyen v ženském rodě.

Vzpomínku na jednoho z největších malířů minulého století přebírám z facebooku s laskavým svolením autora Martina Krupici:

„9. 11. 1980 zemřel Toyen, vlastním jménem Marie Čermínová, přední představitel evropského surrealismu. Je významnou osobností české kultury, většinu života žijící v Paříži. Patří mezi nejvýznamnější a nejsvobodnější tvůrčí osobnosti umělecké avantgardy první poloviny 20. století.
Toyen protestoval proti rodinným, společenským a kulturním autoritám, popřel tradiční "ženskou roli", chodil navzdory konvencím oblečený jako muž, ve smokingu a s motýlkem u krku, ostříhán nakrátko; mluvil o sobě v mužském rodě. Z mnoha zdrojů a dnešní optikou byl Toyen s velkou pravděpodobností transgender muž.

Toyen nejen používal při hovoru o sobě mužský rod, nosil mužské šaty, změnil si jméno na rodově neutrální, ale také trpěl depresemi z rozporu mezi tím, čím byl fyzicky a jak se vnímal. Dnes má tento stav svoje medicínské označení - genderová dysforie.

Jaroslav Seifert, autor pseudonymu Toyen, k tomu řekl: "Právě tak jako neměla v lásce své vlastní příjmení, neměla ráda ani svůj ženský rod. Hovořila jen v rodě mužském. Bylo nám to zprvu trochu nezvyklé a groteskní, ale časem jsme si zvykli."

Poetika a politika surrealismu ovlivnila Toyen do konce jeho života. Byl fascinován symbolismem surrealistů odhalujícím skryté nebo potlačené libido a sexuální touhy, který pomáhal budovat jeho představivost. Jeho obrazy a kresby jsou plné strašidel, fantomů, snových objektů, ale mají také silný erotický akcent. Častý je motiv rozbité panenky, oka, oděvu bez těla, částí těla či kostry nebo dravce.

Obraz Toyen s názvem Piková dáma se letos na aukci v Praze prodal za 78,7 milionu korun včetně aukční přirážky. Stal se tak nejdražším obrazem vydraženým v Česku.“

Od úmrtí velkého českého umělce právě uplynulo čtyřicet let - to je dost času na to, aby si na nebinární identity zvykly kromě Jaroslava Seiferta i všechny následující generace.