Byla pandemie nebo nebyla, skončila nebo neskončila?
Generální ředitelka Světové zdravotnické organizace dr. Margaret Chan vydala dnes, tj. 24. února 2010, prohlášení navazující na 17. zasedání mimořádného výboru pro otázky pandemické chřipky, které se konalo o den dříve formou dvouhodinové telekonference. V prohlášení se uvádí, že výbor zhodnotil dostupná data z různých částí světa a po rozsáhlé diskusi dospěl k závěru, že zatímco ve většině zemí severní hemisféry výskyt nových případů klesá nebo je jen velmi nízký, v západních oblastech Afriky se nejspíše objevují nová centra aktivity. Nových vzplanutí lze se navíc obávat i jinde, neb na jižní hemisféře ještě nevypukla pravá zima. Právě proto výbor zatím nedoporučil prohlásit, že chřipka již ve všech částech světa překročila svůj vrchol. Navrhl však snížit maximální stupeň výstrahy – místo „zintenzivnit“ opatření doporučil tato opatření „nadále provádět.“ Sám chce nadále pracoval, shromažďoval informace, a opětovně posoudit situaci během několika následujících týdnů. Generální ředitelka WHO se s tím ztotožnila.
Dnes se rovněž uskutečnila další virtuální tisková konference, na níž opět vystoupil zvláštní poradce generální ředitelky SZO pro pandemii Keidži Fukuda. Ten mj. uvedl, že podle SZO je současná chřipková pandemie méně vážná než jiné vlny chřipky. "Zdá se, že ve spektru pandemií, které jsme zažili ve 20. století, patří tato pandemie do skupiny těch méně vážných," prohlásil doslova.
I dále bylo jeho vystoupení plné pozoruhodných vyjádření, jako např.: Diskuse výboru expertů zdůraznila potřebu mít nadále oči otevřené a sledovat nikoli plány, ale realitu...Co vidíme v jedné zemi, nemusí být nutně totéž, co spatříme v jiných zemích...Tak např. zatímco v některých zemích již očkování probíhá několik měsíců, v jiných jsou podobná opatření teprve v počátcích.“
Vrcholem pak bylo, když nedokázal zodpovědět otázku reportérky agentury Bloomberg, jaký je v daném okamžiku počet úmrtí spojovaných s prasečí chřipkou (teprve v dalším průběhu bylo sděleno, že jde o 16 226 úmrtí). Stejně kuriózní byla jeho odpověď na otázku Franka Jordana z agentury Associated Press, který vznesl logický dotaz: „Nezdá se vám, že veškerá doporučení týkající se pandemie jsou mírně řečeno oslabována tím, když vycházejí ze situace ve dvou afrických zemích a směřují do zbytku světa?“ Dr. Fukuda se nejprve pokusil odpovědi vyhnout, když se zeptal „To je otázka nebo komentář?“ A když Frank Jordan svou otázku skutečně označil za otázku, odpověď dr. Fukudy začínala slovy: „Myslím, že když se podíváme na to, jak se celý svět potýká s podobnými globálními problémy, jsou některá doporučení na globální úrovni skutečně poněkud oslabena, neboť jsou opravdu zamýšlena jako relevantní a vhodná pro celý svět. Ale je také jasné, na příklad, že situace se může v různých regionech a zemích lišit, a tak je třeba, aby určitá opatření přijímaly regionální nebo národní orgány...“
A teď si znovu připomeňme, že:
- choroba se objevila poprvé na jaře 2009 v Mexiku a SZO vyhlásila chřipkovou pandemii - první v tomto století – v červnu téhož roku, když se virus rozšířil do více než 70 zemí, ale zemřelých bylo jen kolem 14 000, což je méně než desetina každoročních úmrtí na chřipku sezónní. Dodnes se tento počet zvýšil jen o 2 226.
- bezprostředně předtím ovšem SZO zmírnila definici pandemie vypuštěním kritéria „enormní morbidity a mortality“, čili nemocnosti a úmrtnosti, a mnozí se ptali a ptají,
zda tím vyšla či nevyšla (ať už chtěně nebo nechtěně) vstříc farmaceutickým firmám vyrábějícím vakcíny..
Není pak divu, že se stále více lidí musí ptát, proč vlastně:
- vlády celého světa vycházejí při vyhlašování pandemických plánů, nákupu antivirotik a vakcín z doporučení anonymního krizového výboru expertů
- se tento výbor radí pomocí telekonference a dospívá ke svým závěrům ve formě jakéhosi konsensu
- zvláštní poradce generální ředitelky SZO pro pandemii předstoupí před novináře, aniž zná přesný počet obětí této pandemie a nedovede odpovídat na jejich otázky jinak než prázdnými frázemi
- argumentem o trvající pandemii je situace v západní Africe, konkrétně v Senegalu a Mauretánii – otázkou je jednak to, jak se tam skutečný výskyt chřipky zjišťuje
a laboratorně potvrzuje, a jednak to, jak si to kdo může právě tam ověřit.
Summa summarum, dr. Fukudovi není co závidět. Musí totiž troubit k ústupu, aniž ho smí otevřeně přiznat. A musí tedy kličkovat podobně, jako někteří naši politici zapletení do aféry s Pandury.