40 000 000 000 Kč (část III)
Tolik můžeme my, daňoví poplatníci prodělat na Ekozakázce. Jak?
Způsob vyřazení zahraničních uchazečů
Jak bylo uvedeno v části I, přihlásilo se šest společností a přes zadávací podmínky „prošly“ do dalšího kola tři firmy: GEOSAN GROUP a.s., Marius Pedersen Engineering a.s. a Environmental services, a.s. Těmto společnostem byl na jaře 2009 otevřen tzv. „dataroom“, tj. místo, kde mohou načerpat všechny potřebné informace o jednotlivých lokalitách a stanovit tak podle toho cenu nabídky.
Ostatní uchazeči následně podali námitky k MF, které je zamítlo a jejich vyřazení potvrdilo. Uchazeči proto podali podnět k ÚOHS. Detailně popsat důvody vyřazení všech uchazečů by bylo na knihu, takže alespoň heslovitě…
U konsorcia DEME bylo nalezeno několik desítek bodů, kde došlo k nesplnění kvalifikačních předpokladů. Kompletní rozklad ÚOHS najdete zde:
http://www.compet.cz/verejne-zakazky/sbirky-rozhodnuti/8465/. Například:
- konsorcium nepřiložilo patřičné smlouvy s několika desítkami subdodavatelů, ale „jen“ prohlášení, kterými se tito subdodavatelé zavazují poskytnout služby nebo práva nutná k realizaci zakázky. Připomeňme: v půli prosince byla zakázka zveřejněna a začátkem února již mělo být vše předloženo. Je možné během jediného měsíce uzavřít několik desítek smluv v zemi, kde niky DEME nepodnikalo?
- některé požadované dokumenty byly předloženy v jiném, než českém jazyce;
- nepředložilo doklad o absenci daňových nedoplatků (doložilo ale, že zde nikdy nepodnikalo).
S konsorciem P-D/Stavoprogres už to bylo těžší. Také zde bylo ze strany zadavatele, tj. ministerstva financí, nalezeno několik bodů, kde došlo k nesplnění kvalifikačních předpokladů, ale věcně se týkaly jen dvou oblastí: nedoložení některých požadovaných dokumentů nebo doložení v jiném, než českém jazyce a „problematické“ smlouvy o sdružení konsorcia. Tedy věcí, které lze snadno napravit tím, že se zájemce vyzve k doplnění/úpravě. Můžeme se jen dohadovat, zda následující události byly zrežírovány tak, aby nedošlo k šetření ÚOHS: odvolání u ÚOHS totiž vůbec neproběhlo z tzv. procesních důvodů. Oznámení o tom, že se konsorcium odvolalo, údajně nedorazilo na MF a nepodařilo se prokázat, že konsorcium oznámení doručilo. Právním zástupcem konsorcia, která oznámení měla zaslat, byla v té době advokátní kancelář, která ale pracovala též pro MF na jiné kauze. Pracovník AK údajně přiložil oznámení k faktuře (!) za poskytnuté právní služby a zaslal MF na úplně jiné oddělení. Příslušná pracovnice MF pak místopřísežně prohlásila, že v obálce byla jen faktura. Detaily naleznete zde: http://www.compet.cz/verejne-zakazky/sbirky-rozhodnuti/8466/
Jak se zbavit PPF?
Samostatnou kapitolu si zaslouží příběh konsorcia PPF. Je pravděpodobné, že alespoň někteří členové konsorcia PPF měli k dispozici dost informací o chystaném ekotendru předem nebo využili bohatých zkušeností a kontaktů s různými potřebnými subdodavateli svého člena, společnosti Dekonta, a.s. Také měli právníky, kteří nehráli s druhou stranou a odvedli dobrou práci. Každopádně předložili podklady, které byly daleko hůře rozporovatelné. Navíc si ještě před podáním nabídky vyžádali „kontrolu technické kapacity“ některých objektů, čímž si kryli záda a v následném řízení se to ukázalo jako dobrý taktický tah. Kontrolu však MF odmítlo udělat. Konsorcium PPF podalo odvolání a pak stížnost k ÚOHS ohledně nekonání vyžádané kontroly. Mezitím MF vyřadilo konsorcium ze soutěže a v podstatě se jednalo o následující důvody:
- nesplnění zajištění jedné spalovny s celkovou kapacitou 15 000 T (konsorcium mělo k dispozici 5 spaloven s vyšší celkovou kapacitou);
- nesplnění velikosti požadované kapacity skládky 4 mil kubíků (konsorcium ale doložilo územní rozhodnutí, že skládka bude na požadovanou kapacitu rozšířena);
- vady ve smlouvě o sdružení;
- vady ve smlouvách se subdodavateli.
Konsorcium PPF se odvolalo, MF odvolání zamítlo a celá věc šla k ÚOHS. Následovala přestřelka ve znaleckých posudcích (pochopitelně protichůdných). Dále proběhlo upozornění ze strany EKOSAN na člena konsorcia PPF, ECOSOIL SÜD GmbH se žádostmi o prověření obratu, pojistných smluv atd. Kalouskovo MF vyvinulo nebývalé úsilí, aby našlo důvody pro vyřazení. Máte-li na to žaludek, detaily najdete zde: http://www.compet.cz/hospodarska-soutez/sbirky-rozhodnuti/vyhledavani/8162/.
ÚOHS 9. října 2009 ale poměrně nečekaně vyhověl stížnosti konsorcia a vrátil ho do hry.
Ačkoli bylo rozhodnutí pravomocné, MF neotevřelo konsorciu PPF tzv. dataroom (soubor informací nezbytných ke stanovení ceny zakázky), i když termín k podání závazných cenových nabídek se blížil a každý týden byl dobrý. Hrálo se evidentně o to, aby PPF nemohla podat cenovou nabídku, o které se předpokládalo, že bude výrazně nižší, než u ostatních, předem dohodnutých soutěžitelů“.
Nejspíše proto následovalo několik dalších podnětů ze strany ostatních uchazečů zpochybňujících pozici PPF. Začala opět právní bitva, PPF se alespoň podařilo odsunout termín dodání cenových nabídek na neurčito.
Jedna ze stížností PPF vinila úředníky ministerstva a také poradenskou společnost AT Kearney z nezákonného nadržování konkurenčním uchazečům. Obvinili je mimo jiné i z toho, že konkurentům předávali údaje o konsorciu PPF a že ho diskriminují. „Z neznámých důvodů vynakládají maximální úsilí, aby nalezli jakoukoliv záminku, alespoň na první pohled kredibilní důvod, na základě nichž by mohli sdružení ze zadávacího řízení vyloučit“.
Skončilo to tak, že Fišerova vláda v červenci 2010 (!), tj. dva měsíce po volbách, vyřadila PPF podruhé (komu pan Fišer a jeho vláda připadala svatá, měl by se nad těmito fakty zamyslet). Po celou dobu, bez právně závazného důvodu, nemělo PPF přístup do dataroom.
PPF se znovu odvolalo, znovu získalo odklad a celá věc ležela na ÚOHS, čekalo se rozhodnutí.
Pak, najednou, přišla velmi překvapivá zpráva, že konsorcium PPF ze soutěže odstupuje. Prý je zakázka zpolitizovaná. To ale přece věděla od samého začátku! O skutečných důvodech tohoto kroku se tedy můžeme jen dohadovat. Možná došlo k nějaké dohodě, kde Kalousek / Roman mohli nabídnout Kellnerovi nějakou kompenzaci (třeba v oblasti energetiky? Nebo vyhranou budoucí arbitráž?)…
Shrňme si to:
Ministerstvo financí se chovalo naprosto opačně, než byste od „řádného hospodáře“ očekávali. Místo toho, aby se snažilo dostat do druhého kola co nejvíce soutěžitelů (a tím omezilo riziko kartelového dohody a zvýšilo šance na dosažení nízké ceny), využilo všech dostupných možností (některé z nich na hraně zákona a tím pádem s rizikem arbitráží!), jak postup do dalšího kola třem výše uvedeným skupinám znemožnit. Kdyby takto někdo postupoval u soukromé společnosti, bezpochyby by kromě vyhazovu čelil i obvinění za porušení povinností při zprávě cizího majetku.
(pokračování)
Použité zdroje:
Domácí média (Ihned, Lidovky, Idnes, Novinky)
Stránky a blogy environmentálně orientované
Dokumenty Transparency International
Stránky ministerstva financí
rozhodnutí ÚOHS
Způsob vyřazení zahraničních uchazečů
Jak bylo uvedeno v části I, přihlásilo se šest společností a přes zadávací podmínky „prošly“ do dalšího kola tři firmy: GEOSAN GROUP a.s., Marius Pedersen Engineering a.s. a Environmental services, a.s. Těmto společnostem byl na jaře 2009 otevřen tzv. „dataroom“, tj. místo, kde mohou načerpat všechny potřebné informace o jednotlivých lokalitách a stanovit tak podle toho cenu nabídky.
Ostatní uchazeči následně podali námitky k MF, které je zamítlo a jejich vyřazení potvrdilo. Uchazeči proto podali podnět k ÚOHS. Detailně popsat důvody vyřazení všech uchazečů by bylo na knihu, takže alespoň heslovitě…
U konsorcia DEME bylo nalezeno několik desítek bodů, kde došlo k nesplnění kvalifikačních předpokladů. Kompletní rozklad ÚOHS najdete zde:
http://www.compet.cz/verejne-zakazky/sbirky-rozhodnuti/8465/. Například:
- konsorcium nepřiložilo patřičné smlouvy s několika desítkami subdodavatelů, ale „jen“ prohlášení, kterými se tito subdodavatelé zavazují poskytnout služby nebo práva nutná k realizaci zakázky. Připomeňme: v půli prosince byla zakázka zveřejněna a začátkem února již mělo být vše předloženo. Je možné během jediného měsíce uzavřít několik desítek smluv v zemi, kde niky DEME nepodnikalo?
- některé požadované dokumenty byly předloženy v jiném, než českém jazyce;
- nepředložilo doklad o absenci daňových nedoplatků (doložilo ale, že zde nikdy nepodnikalo).
S konsorciem P-D/Stavoprogres už to bylo těžší. Také zde bylo ze strany zadavatele, tj. ministerstva financí, nalezeno několik bodů, kde došlo k nesplnění kvalifikačních předpokladů, ale věcně se týkaly jen dvou oblastí: nedoložení některých požadovaných dokumentů nebo doložení v jiném, než českém jazyce a „problematické“ smlouvy o sdružení konsorcia. Tedy věcí, které lze snadno napravit tím, že se zájemce vyzve k doplnění/úpravě. Můžeme se jen dohadovat, zda následující události byly zrežírovány tak, aby nedošlo k šetření ÚOHS: odvolání u ÚOHS totiž vůbec neproběhlo z tzv. procesních důvodů. Oznámení o tom, že se konsorcium odvolalo, údajně nedorazilo na MF a nepodařilo se prokázat, že konsorcium oznámení doručilo. Právním zástupcem konsorcia, která oznámení měla zaslat, byla v té době advokátní kancelář, která ale pracovala též pro MF na jiné kauze. Pracovník AK údajně přiložil oznámení k faktuře (!) za poskytnuté právní služby a zaslal MF na úplně jiné oddělení. Příslušná pracovnice MF pak místopřísežně prohlásila, že v obálce byla jen faktura. Detaily naleznete zde: http://www.compet.cz/verejne-zakazky/sbirky-rozhodnuti/8466/
Jak se zbavit PPF?
Samostatnou kapitolu si zaslouží příběh konsorcia PPF. Je pravděpodobné, že alespoň někteří členové konsorcia PPF měli k dispozici dost informací o chystaném ekotendru předem nebo využili bohatých zkušeností a kontaktů s různými potřebnými subdodavateli svého člena, společnosti Dekonta, a.s. Také měli právníky, kteří nehráli s druhou stranou a odvedli dobrou práci. Každopádně předložili podklady, které byly daleko hůře rozporovatelné. Navíc si ještě před podáním nabídky vyžádali „kontrolu technické kapacity“ některých objektů, čímž si kryli záda a v následném řízení se to ukázalo jako dobrý taktický tah. Kontrolu však MF odmítlo udělat. Konsorcium PPF podalo odvolání a pak stížnost k ÚOHS ohledně nekonání vyžádané kontroly. Mezitím MF vyřadilo konsorcium ze soutěže a v podstatě se jednalo o následující důvody:
- nesplnění zajištění jedné spalovny s celkovou kapacitou 15 000 T (konsorcium mělo k dispozici 5 spaloven s vyšší celkovou kapacitou);
- nesplnění velikosti požadované kapacity skládky 4 mil kubíků (konsorcium ale doložilo územní rozhodnutí, že skládka bude na požadovanou kapacitu rozšířena);
- vady ve smlouvě o sdružení;
- vady ve smlouvách se subdodavateli.
Konsorcium PPF se odvolalo, MF odvolání zamítlo a celá věc šla k ÚOHS. Následovala přestřelka ve znaleckých posudcích (pochopitelně protichůdných). Dále proběhlo upozornění ze strany EKOSAN na člena konsorcia PPF, ECOSOIL SÜD GmbH se žádostmi o prověření obratu, pojistných smluv atd. Kalouskovo MF vyvinulo nebývalé úsilí, aby našlo důvody pro vyřazení. Máte-li na to žaludek, detaily najdete zde: http://www.compet.cz/hospodarska-soutez/sbirky-rozhodnuti/vyhledavani/8162/.
ÚOHS 9. října 2009 ale poměrně nečekaně vyhověl stížnosti konsorcia a vrátil ho do hry.
Ačkoli bylo rozhodnutí pravomocné, MF neotevřelo konsorciu PPF tzv. dataroom (soubor informací nezbytných ke stanovení ceny zakázky), i když termín k podání závazných cenových nabídek se blížil a každý týden byl dobrý. Hrálo se evidentně o to, aby PPF nemohla podat cenovou nabídku, o které se předpokládalo, že bude výrazně nižší, než u ostatních, předem dohodnutých soutěžitelů“.
Nejspíše proto následovalo několik dalších podnětů ze strany ostatních uchazečů zpochybňujících pozici PPF. Začala opět právní bitva, PPF se alespoň podařilo odsunout termín dodání cenových nabídek na neurčito.
Jedna ze stížností PPF vinila úředníky ministerstva a také poradenskou společnost AT Kearney z nezákonného nadržování konkurenčním uchazečům. Obvinili je mimo jiné i z toho, že konkurentům předávali údaje o konsorciu PPF a že ho diskriminují. „Z neznámých důvodů vynakládají maximální úsilí, aby nalezli jakoukoliv záminku, alespoň na první pohled kredibilní důvod, na základě nichž by mohli sdružení ze zadávacího řízení vyloučit“.
Skončilo to tak, že Fišerova vláda v červenci 2010 (!), tj. dva měsíce po volbách, vyřadila PPF podruhé (komu pan Fišer a jeho vláda připadala svatá, měl by se nad těmito fakty zamyslet). Po celou dobu, bez právně závazného důvodu, nemělo PPF přístup do dataroom.
PPF se znovu odvolalo, znovu získalo odklad a celá věc ležela na ÚOHS, čekalo se rozhodnutí.
Pak, najednou, přišla velmi překvapivá zpráva, že konsorcium PPF ze soutěže odstupuje. Prý je zakázka zpolitizovaná. To ale přece věděla od samého začátku! O skutečných důvodech tohoto kroku se tedy můžeme jen dohadovat. Možná došlo k nějaké dohodě, kde Kalousek / Roman mohli nabídnout Kellnerovi nějakou kompenzaci (třeba v oblasti energetiky? Nebo vyhranou budoucí arbitráž?)…
Shrňme si to:
Ministerstvo financí se chovalo naprosto opačně, než byste od „řádného hospodáře“ očekávali. Místo toho, aby se snažilo dostat do druhého kola co nejvíce soutěžitelů (a tím omezilo riziko kartelového dohody a zvýšilo šance na dosažení nízké ceny), využilo všech dostupných možností (některé z nich na hraně zákona a tím pádem s rizikem arbitráží!), jak postup do dalšího kola třem výše uvedeným skupinám znemožnit. Kdyby takto někdo postupoval u soukromé společnosti, bezpochyby by kromě vyhazovu čelil i obvinění za porušení povinností při zprávě cizího majetku.
(pokračování)
Použité zdroje:
Domácí média (Ihned, Lidovky, Idnes, Novinky)
Stránky a blogy environmentálně orientované
Dokumenty Transparency International
Stránky ministerstva financí
rozhodnutí ÚOHS