Brusel vs. Microsoft: Antitržní, absurdní pokuta
Firma Microsoft se stala oblíbeným otloukánkem bruselských byrokratů. A nejen jich, pokutu za porušení antimonopolních pravidel dostala například i v Jižní Koreji. Microsoft je trestán za to, že zaměstnává nejkvalitnější světové mozky, investuje do vývoje a lidé si houfně kupují jeho kvalitní produkt. Poslední verdikt z Bruselu je absurdní, diktátorský a antitržní.
I já používám ve svém notebooku operační systém Windows, stejně jako 90 procent světových uživatelů osobních počítačů. Koupil jsem si ho stejně jako ostatní dobrovolně, bez nátlaku, s možností zvolit si například konkurenční systém Linux.
Microsoft má nyní zaplatit gigantickou pokutu 899 milionů eur za to, že neposkytl konkurenci zdrojové kódy svých vlastních operačních systémů. Podle rozhodnutí Evropské komise z roku 2004 měl Microsoft vedle zaplacení pokuty 497 milionů eur zpřístupnit konkurenci dokumentaci ke svým systémům za „přiměřenou cenu“. A to prý neudělal, proto nová pokuta.
Poslední verdikt Bruselu má dvě absurdní roviny. Zaprvé – co je to „přiměřená cena“. Může úředník z Bruselu, který o náročnosti vývoje softwarových produktů nemá ani páru, hodnotit cenu, kterou si za licenční poplatky určil Microsoft a která se Evropské komisi nelíbí? A zadruhé – proč by měla soukromá firma, fungující v tržním prostředí, konkurenci prozrazovat své know how?
Verdikt Evropské komise si lze přeložit jinými slovy takto: kdo úspěšně vyvíjí své výrobky a zvyšuje jejich kvalitu, musí být potrestán, protože poškozuje konkurenci, která do inovací tolik neinvestuje. To je hloupé a antitržní, akceptovatelné snad jen v totalitní diktatuře KLDR.
Antimonopolní opatření jsou nezbytná, ale je nutné, aby měla svoji logiku. Když jsme připravovali vznik United Bakeries, plné dva roky Úřad pro ochranu hospodářské soutěže pod vedením předsedy Josefa Bednáře fúzi nesmyslně brzdil s tím, že 20procentní tržní podíl představuje nepřípustný monopol a ohrožení konkurence – i když předtím povoloval fúze firem i s více než 50procentním finálním tržním podílem.
I v případě Microsoftu by mělo platit, že antimonopolní opatření nesmějí být antitržní! Ochrana vlastního know how není zneužitím dominantního postavení na trhu a dominantní postavení na trhu samo o sobě není nezákonné.
Zpráva o gigantické pokutě Microsoftu byla paradoxně publikována v době, kdy se objevily informace o zneužívání poslaneckých náhrad v Bruselu. Pochybuji, že eurokomisaři budou v případě zlodějen ve svých institucích tak důrazní, jako při bezprecedentním útoku na Microsoft nebo při řešení povolené velikosti vajec v Evropské unii.
I já používám ve svém notebooku operační systém Windows, stejně jako 90 procent světových uživatelů osobních počítačů. Koupil jsem si ho stejně jako ostatní dobrovolně, bez nátlaku, s možností zvolit si například konkurenční systém Linux.
Microsoft má nyní zaplatit gigantickou pokutu 899 milionů eur za to, že neposkytl konkurenci zdrojové kódy svých vlastních operačních systémů. Podle rozhodnutí Evropské komise z roku 2004 měl Microsoft vedle zaplacení pokuty 497 milionů eur zpřístupnit konkurenci dokumentaci ke svým systémům za „přiměřenou cenu“. A to prý neudělal, proto nová pokuta.
Poslední verdikt Bruselu má dvě absurdní roviny. Zaprvé – co je to „přiměřená cena“. Může úředník z Bruselu, který o náročnosti vývoje softwarových produktů nemá ani páru, hodnotit cenu, kterou si za licenční poplatky určil Microsoft a která se Evropské komisi nelíbí? A zadruhé – proč by měla soukromá firma, fungující v tržním prostředí, konkurenci prozrazovat své know how?
Verdikt Evropské komise si lze přeložit jinými slovy takto: kdo úspěšně vyvíjí své výrobky a zvyšuje jejich kvalitu, musí být potrestán, protože poškozuje konkurenci, která do inovací tolik neinvestuje. To je hloupé a antitržní, akceptovatelné snad jen v totalitní diktatuře KLDR.
Antimonopolní opatření jsou nezbytná, ale je nutné, aby měla svoji logiku. Když jsme připravovali vznik United Bakeries, plné dva roky Úřad pro ochranu hospodářské soutěže pod vedením předsedy Josefa Bednáře fúzi nesmyslně brzdil s tím, že 20procentní tržní podíl představuje nepřípustný monopol a ohrožení konkurence – i když předtím povoloval fúze firem i s více než 50procentním finálním tržním podílem.
I v případě Microsoftu by mělo platit, že antimonopolní opatření nesmějí být antitržní! Ochrana vlastního know how není zneužitím dominantního postavení na trhu a dominantní postavení na trhu samo o sobě není nezákonné.
Zpráva o gigantické pokutě Microsoftu byla paradoxně publikována v době, kdy se objevily informace o zneužívání poslaneckých náhrad v Bruselu. Pochybuji, že eurokomisaři budou v případě zlodějen ve svých institucích tak důrazní, jako při bezprecedentním útoku na Microsoft nebo při řešení povolené velikosti vajec v Evropské unii.