Emoční umělci Hillary a Jiří
Co mají společného Hillary Clinton a Jiří Paroubek? Oba ovládají mistrně umění emočního útočení na city voličů. Zatímco Hillary Clinton však nyní balancuje na pokraji prohry v primárkách s Barackem Obamou, neméně zdatným ve stejných disciplinách, Jiří Paroubek se jistě usmívá nad posledním průzkumem volebních preferencí, který sociálním demokratům přisuzuje desetiprocentní náskok před ODS.
Politika, v USA stejně jako v Česku, již dávno není soubojem idejí, exaktních volebních programů, racionálních argumentů a sofistikovaných vizí. Politologové, ekonomové a vizionáři již dávno ztratili ve volebních týmech hlavní role a dostali se do stínu expertů v oblasti marketingu, public relations, nonverbální i verbální komunikace, herectví, módy. K čertu s vizionářskými projevy, podstatná je barva a vzor na kravatě nebo šátku.
Když Hillary Clinton nečekaně prohrála při prvních primárkách v Iowě – skončila tam až třetí a dokázal ji porazit i outsider John Edwards, dala tato jinak chladná a racionální dáma průchod emocím (těžko říci, zda samovolně či cíleně), osoleným slzami. A hle, zabralo to, slzy zvedly preference a vrátily ji do hry. Nikoliv lepší volební vize, ale slzy!
Jiří Paroubek boduje i bez pláče, ten by se k důraznému obhájci chudších a středních vrstev (ovšem libujícímu si v luxusu, stejně jako třeba jeho spolustraníci Rath či Gross), moc nehodil. Stejně jako Hillary Clinton však boduje nikoliv politickými, ale emočními marketingovými zbraněmi. Říká, co mu napovídají průzkumy veřejného mínění, bez ohledu na realitu i vlastní důvěryhodnost. Radar v Česku nechceme (co na tom, že to byla vláda ČSSD, která s Američany jednání o radaru zahájila a tento obranný systém podporovala), bojujeme proti korupci (i když se ČSSD jen těžko zbavuje nálepky „strany korupčníků“ a Zemanova akce Čisté ruce skončila krachem), zdaníme progresivně boháče (je boháč a potřebuje „potrestat“ ten, kdo bere 40 000 Kč měsíčně a k vyššímu platu se dopracoval pílí či náročným studiem?)…
Hillary a Jiří, i když se nikdy nepotkali, jsou v nadsázce politickou kopií českého pěveckého dua Eva a Vašek, které láme rekordy v prodeji CD nosičů nikoliv kvalitou svého produktu, ale cílením na nejširší masu recipientů, lidi bez vyššího vzdělání, kteří mají rádi jednoduché melodie i jednoduchá politická řešení. Populismus vítězí na celé čáře.
Jiří Paroubek je již proslulý svými názorovými veletoči a touhou po moci, ale hlavu si s tím neláme ani on, ani jeho američtí poradci. Preference ČSSD rostou, co bylo vyřčeno před rokem je zapomenuto, stačí jen vyváženě házet klacky pod nohy vládě a servírovat sliby ochotným naslouchačům.
Jen aby ti ochotní a důvěřiví naslouchači v budoucnu neronili slzy jako paní Hillary Clinton.
Politika, v USA stejně jako v Česku, již dávno není soubojem idejí, exaktních volebních programů, racionálních argumentů a sofistikovaných vizí. Politologové, ekonomové a vizionáři již dávno ztratili ve volebních týmech hlavní role a dostali se do stínu expertů v oblasti marketingu, public relations, nonverbální i verbální komunikace, herectví, módy. K čertu s vizionářskými projevy, podstatná je barva a vzor na kravatě nebo šátku.
Když Hillary Clinton nečekaně prohrála při prvních primárkách v Iowě – skončila tam až třetí a dokázal ji porazit i outsider John Edwards, dala tato jinak chladná a racionální dáma průchod emocím (těžko říci, zda samovolně či cíleně), osoleným slzami. A hle, zabralo to, slzy zvedly preference a vrátily ji do hry. Nikoliv lepší volební vize, ale slzy!
Jiří Paroubek boduje i bez pláče, ten by se k důraznému obhájci chudších a středních vrstev (ovšem libujícímu si v luxusu, stejně jako třeba jeho spolustraníci Rath či Gross), moc nehodil. Stejně jako Hillary Clinton však boduje nikoliv politickými, ale emočními marketingovými zbraněmi. Říká, co mu napovídají průzkumy veřejného mínění, bez ohledu na realitu i vlastní důvěryhodnost. Radar v Česku nechceme (co na tom, že to byla vláda ČSSD, která s Američany jednání o radaru zahájila a tento obranný systém podporovala), bojujeme proti korupci (i když se ČSSD jen těžko zbavuje nálepky „strany korupčníků“ a Zemanova akce Čisté ruce skončila krachem), zdaníme progresivně boháče (je boháč a potřebuje „potrestat“ ten, kdo bere 40 000 Kč měsíčně a k vyššímu platu se dopracoval pílí či náročným studiem?)…
Hillary a Jiří, i když se nikdy nepotkali, jsou v nadsázce politickou kopií českého pěveckého dua Eva a Vašek, které láme rekordy v prodeji CD nosičů nikoliv kvalitou svého produktu, ale cílením na nejširší masu recipientů, lidi bez vyššího vzdělání, kteří mají rádi jednoduché melodie i jednoduchá politická řešení. Populismus vítězí na celé čáře.
Jiří Paroubek je již proslulý svými názorovými veletoči a touhou po moci, ale hlavu si s tím neláme ani on, ani jeho američtí poradci. Preference ČSSD rostou, co bylo vyřčeno před rokem je zapomenuto, stačí jen vyváženě házet klacky pod nohy vládě a servírovat sliby ochotným naslouchačům.
Jen aby ti ochotní a důvěřiví naslouchači v budoucnu neronili slzy jako paní Hillary Clinton.