Směska trapnosti, směšnosti, hlouposti, lží, nedostatku invence a intelektuální bídy se na nás valí z předvolebních billboardů. Už jsem někde psal, že investice do billboardů jsou vzhledem k jejich ohromnému množství peníze nasypané do černé díry, ale politici stále sázejí na tuto klasickou formu sebepropagace.

V hitparádě hloupých hesel před krajskými a senátními volbami nyní vyhrává jednoznačně ČSSD se svojí hláškou Zastavíme zdražování. Z marketingového hlediska je to pochopitelné cílení na voliče, kteří se slzou v oku vzpomínají na rohlík za 30 haléřů a pivo za 1,70 Kč. Prakticky je to lež jako věž.

Slibem nikoho nezarmoutíš, sliby proto hýří všechny politické strany bez výjimky. Ale heslo Zastavíme zdražování překračuje všechny hranice slušnosti: vyzařuje z něj absolutní pohrdání voličem, který je v očích šéfů ČSSD prostoduchým hlupákem, který neumí počítat do pěti. Divím se, že šéf sociálních demokratů Jiří Paroubek, který často zdůrazňuje své ekonomické vzdělání, tento arogantní ekonomický nesmysl posvětil. Musí přece vědět, že ČSSD zdražování nezastaví, tudíž že lže voličům. Anebo už myslí na proklamované spojenectví s KSČM a návrat k centrálnímu plánování – za socialismu tuším existovala jakási Centrální plánovací komise, v níž soudruzi určovali, co se bude vyrábět a kolik to bude stát.

Za pekaře mohu zodpovědně říci, že chleba levnější nebude, i kdyby ČSSD volby vyhrála. Cenu českého obilí už dávno neurčuje český zemědělec, ale plodinové burzy v Londýně, New Yorku, Tokiu v závislosti na úrodě na Ukrajině, v Kanadě nebo v Argentině, politici nedokáží ovlivnit „globální“ cenu dalších vstupních surovin, také o ceně elektrické energie rozhoduje burza, cenu práce určuje trh, ani cena nafty do rozvozových pekařských aut se nerodí v české kotlině. To zcela jistě představitelé ČSSD dobře vědí. Přesto slibují nesplnitelné.

Pokud by obdobně klamavou reklamu vystavila na billboard jakákoliv firma, okamžitě by zasáhla Rada pro reklamu a výsledkem by bylo nucené odstranění lživého výtvoru. V případě politické reklamy však neexistují žádné etické mantinely, žádné Rady, dovoleno je vše včetně lží, podlého napadání politických soupeřů, podpásových úderů…

Nekultura z poslanecké sněmovny a stranických sekretariátů se tak přenáší prostřednictvím billboardů mezi lidi, kteří si mohou myslet, že v této zemi je vše povoleno – a mnozí nekulturní chování řady politiků přejímají jako normu, vidíme to denně například na silnicích. Někteří čeští vrcholoví politici se ale chovají jako feudálové, pro něž platí jiné normy než pro jejich poddané. Naštěstí ale nežijeme v době feudalismu a dnešní poddaní mají jednu výhodu – mohou nabubřelé politické feudály odstranit při volbách. Pokud více zapojí zdravý rozum a prosadí do politiky nové tváře na úkor těch, kteří už zcela ztratili kredit.

Kolega bloger Jan Kalousek vyzval čtenáře k diskuzi o svém tématu a já jej napodobím. Napište, prosím, v diskuzi, kdo je podle vás nejslušnějším a nejdůvěryhodnějším českým politikem a koho vidíte na opačném pólu. Bude to jistě velmi zajímavé a podnětné čtení.