Nedávno Ivan Langer prohlásil, že odcházejícího ředitele dopravní policie postihla hluchota a slepota. Říká se, že většinou nám na jiných vadí to, co sami děláme. Ivan Langer popsal sám sebe přesněji, než by to dokázal kdokoliv jiný. Jak jinak než hluchota a slepota se dá popsat chování Ivana Langera k policistům a hasičům a řešení jejich problémů.
Když Ivan Langer nastupoval na post ministra, domníval jsem se, že za osm let ve funkci stínového ministra získal tolik zkušeností a znalostí, že bude odborně nezpochybnitelný. Opak je pravdou. Názory, které prezentuje jsou odtrženy od reality a praxe. Chce-li politik být dobrým ministrem, musí se obklopit lidmi se zkušenostmi a respektem. Mám pocit, že právě toto se Ivanu Langerovi nezdařilo. Výběr některých osob na vedoucích pozicích v policii to jen potvrzuje.
Tak by se dala pojmenovat situace v koaličních vztazích pravicové vlády poté, co ministryně Dana Kuchtová podlehla tlaku premiéra a některých lidoveckých poslanců a rezignovala na svůj post.
Zelení, nový vánek české politiky, přitom nedávno hájili v podivné kauze do posledního dechu předsedu svého koaličního partnera KDU-ČSL. Zelení se Jiřího Čunka zastávali přes všechny své předvolební proklamace. Mlčeli i tehdy, když byl tento případ ostudně a podle všeho i nezákonně odebrán státnímu zástupci a předán do Jihlavy. Překousli i to, že Jiří Čunek získal v očích řady lidí pověst rasisty a korupčníka. Byl symbolem toho, co oni sami tak tvrdě před volbami odsuzovali a prezentovali jako fundament svého politického programu.