Malá sázka o velké peníze
Sázet se je lidské. Kdo z nás může říct, že se nikdy s nikým o něco nevsadil. Sázky v politice nejsou ničím ojedinělým. Asi nejtrapnější sázku prohrál předseda strany Důchodci za životní jistoty Eduard Kremlička. Po neúspěšných volbách v roce 1998 byl nucen sníst živého brouka. Vsadil se totiž, že se jeho strana dostane do parlamentu.
V minulém týdnu se, jak to u dobrých přátel bývá, vsadili o neuvěřitelných deset milionů korun Andrej Babiš a Miroslav Kalousek. O co jiného by se vlastně měli sázet zrovna ministři financí. Nebudu se zabývat jejich úmysly, z nichž nejpravděpodobnější je snaha o zviditelnění. Zřejmě ho nemají stále dost. Nemám ani ambici posuzovat roli Miroslava Kalouska a jeho vztah k hráčům hazardního průmyslu. Jako bývalý advokát a současný předseda ústavně-právního výboru jsem ale s trochou nadsázky nucen „edukovat“ své kolegy ve sněmovně. Podívám se tedy na celou sázku přísně z pohledu právního, což nutně nemusí znamenat pohled nezajímavý.
Už na právnické fakultě (Masarykovy univerzity v Brně) nás učili, že výhry z her a sázek jsou nevymahatelné. Nahlédnutím do nového občanského zákoníku lze zjistit, že obdobná úprava platí i nadále. V § 2874 se uvádí: “Nebyla-li výhra dána, nemůže ji vyhrávající strana vymáhat.“ Jedná se o naturální obligaci. Pokud by prohraný zaplatil, platí po právu. Nestane-li se tak, neexistuje možnost výhru vysoudit. A přesně o to se tu jedná. Výjimku tvoří výhry ze státem povolených a licencovaných sázek a her. Tam se samozřejmě plnění u soudu domoci může každý.
Spor o to, kdo vyhrál, je už méně jasný. Pokud bychom se drželi formálního pojetí práva, tak je výhercem Miroslav Kalousek. V této věci nikdy nebyl obviněn. Proto nemohl být ani vyšetřován. Fáze trestního řízení se totiž dělí na následující části – prověřování a vyšetřování. Ta druhá začíná až usnesením o zahájení trestního stíhání, tedy sdělením obvinění. A ta nenastala.
Pokud by se ukázaly jako pravdivé informace o tom, že byl v této souvislosti Miroslav Kalousek policií alespoň prověřován, mohl by mít malou naději na úspěch i Andrej Babiš. Stačilo by, kdyby soud tuto sázku a její výklad posuzoval nikoliv podle právních pojmů, ale podle obecné češtiny. Málokdo totiž tyto pojmy používá správně a většina lidí si pod pojmem „byl jsi vyšetřován“ představí právě onu fázi prověřování. Ta má za cíl prošetřit, zda došlo k trestnému činu a kdo je pachatel. V této souvislosti může vyžadovat vysvětlení, posuzovat listinné materiály apod.
Ale aby to nebylo tak jednoduché, na vše popsané můžeme zapomenout. Uvedená sázka je totiž velmi pravděpodobně neplatná. V § 2873 odst.2 se říká: „Má-li strana, jejíž tvrzení se ukáže správným, jistotu o výsledku a zatají-li to druhé straně, je sázka neplatná.“ A nebudeme jistě pochybovat o tom, že Miroslav Kalousek musel vědět, že nikdy obviněn a tedy vyšetřován nebyl. Byť je s otazníkem, zda na jednání rozpočtového výboru toto tajil, nebo naopak slovy Jaroslava Haška křičel: „Já jsem nevinnej, já jsem nevinnej!“.
V minulém týdnu se, jak to u dobrých přátel bývá, vsadili o neuvěřitelných deset milionů korun Andrej Babiš a Miroslav Kalousek. O co jiného by se vlastně měli sázet zrovna ministři financí. Nebudu se zabývat jejich úmysly, z nichž nejpravděpodobnější je snaha o zviditelnění. Zřejmě ho nemají stále dost. Nemám ani ambici posuzovat roli Miroslava Kalouska a jeho vztah k hráčům hazardního průmyslu. Jako bývalý advokát a současný předseda ústavně-právního výboru jsem ale s trochou nadsázky nucen „edukovat“ své kolegy ve sněmovně. Podívám se tedy na celou sázku přísně z pohledu právního, což nutně nemusí znamenat pohled nezajímavý.
Už na právnické fakultě (Masarykovy univerzity v Brně) nás učili, že výhry z her a sázek jsou nevymahatelné. Nahlédnutím do nového občanského zákoníku lze zjistit, že obdobná úprava platí i nadále. V § 2874 se uvádí: “Nebyla-li výhra dána, nemůže ji vyhrávající strana vymáhat.“ Jedná se o naturální obligaci. Pokud by prohraný zaplatil, platí po právu. Nestane-li se tak, neexistuje možnost výhru vysoudit. A přesně o to se tu jedná. Výjimku tvoří výhry ze státem povolených a licencovaných sázek a her. Tam se samozřejmě plnění u soudu domoci může každý.
Spor o to, kdo vyhrál, je už méně jasný. Pokud bychom se drželi formálního pojetí práva, tak je výhercem Miroslav Kalousek. V této věci nikdy nebyl obviněn. Proto nemohl být ani vyšetřován. Fáze trestního řízení se totiž dělí na následující části – prověřování a vyšetřování. Ta druhá začíná až usnesením o zahájení trestního stíhání, tedy sdělením obvinění. A ta nenastala.
Pokud by se ukázaly jako pravdivé informace o tom, že byl v této souvislosti Miroslav Kalousek policií alespoň prověřován, mohl by mít malou naději na úspěch i Andrej Babiš. Stačilo by, kdyby soud tuto sázku a její výklad posuzoval nikoliv podle právních pojmů, ale podle obecné češtiny. Málokdo totiž tyto pojmy používá správně a většina lidí si pod pojmem „byl jsi vyšetřován“ představí právě onu fázi prověřování. Ta má za cíl prošetřit, zda došlo k trestnému činu a kdo je pachatel. V této souvislosti může vyžadovat vysvětlení, posuzovat listinné materiály apod.
Ale aby to nebylo tak jednoduché, na vše popsané můžeme zapomenout. Uvedená sázka je totiž velmi pravděpodobně neplatná. V § 2873 odst.2 se říká: „Má-li strana, jejíž tvrzení se ukáže správným, jistotu o výsledku a zatají-li to druhé straně, je sázka neplatná.“ A nebudeme jistě pochybovat o tom, že Miroslav Kalousek musel vědět, že nikdy obviněn a tedy vyšetřován nebyl. Byť je s otazníkem, zda na jednání rozpočtového výboru toto tajil, nebo naopak slovy Jaroslava Haška křičel: „Já jsem nevinnej, já jsem nevinnej!“.