KSČM chce tajné smlouvy. Zejména ty své. Přidá se zítra ČSSD?
Zítra mohou poslanci přehlasovat nefunční senátní verzi zákona o registru smluv. Tu chce podpořit KSČM, která patřila vždy k nejhlasitějším kritikům zákona o zveřejňování smluv veřejných institucí na internetu a jako jediná strana nepodpořila ani kompromisní verzi plnou výjimek, která byla schválena poslanci v září.
"Co tedy zachrání registr smluv, když v něm budu mít uveřejněny smlouvy ex post (po sepsání a uzavření)? Odpovězme si sami - nezachrání nic. Všichni uvidí smlouvy, ale už je nebudou moci změnit." (poslanec KSČM Jan Klán)
Odpovězme si takovým zcela náhodně vybraným příkladem. Jak vyšlo v pátek najevo, Komunistická strana Čech a Moravy si pronajímá v historickém centru Prahy kancelář za 18 korun na metr čtvereční. To je pro představu 15x méně, než kolik platím já v mnohem méně lukrativní lokalitě Prahy 7 - místo devíti tisíc měsíčně bych platil krásných 630 korun. A to jsem si našel fakt výhodný nájem. Pražská městská firma tak ročně přichází zhruba o dvě stě tisíc. Nájmy samozřejmě rostly, ale i tak bude za ta léta pěkných pár milionů, které jí chybí třeba na rekonstrukci zbytku budovy (viz poslední řádek tabulky). Podle komunisty Jiřího Dolejše se nic neděje, neboť jde o "historickou smlouvu s radnicí na Praze 1, 25 let starou".
Co tedy zachrání registr smluv, díky kterému by takovéto zapomenuté poklady vyšly najevo jednou pro vždy všechny, a nebyly by to jen občasné pracné objevy jednoho pražského zastupitele?
Tak například povede k otázce, zda se smlouva dá vypovědět či změnit. Například v tomto případě na to jistě KSČM přistoupí i dohodou, aby dala najevo, že nejde o nějakou korupci, ale zapomenutou smlouvu.
Především ale registr velmi účinně zabrání, aby KSČM nebo kterákoli jiná strana takovouto smlouvu uzavřela dnes. Pro stranu, která má aspoň trochu příčetné voliče, by se uzavření takovéto smlouvy s vědomím, že se ještě dnes objeví na internetu, rovnalo dobrovolnému průstřelu nohy. Deset takových smluv politické sebevraždě.
Senátní verzi schválit můžeme, nezmění se nic
Verze, kterou nyní poslancům vrací Senát, se od té původní liší dvěma podstatnými věcmi.
Za prvé tím, že výše zmíněná smlouva by se nemusela zveřejnit. Všechny obchodní společnosti vlastněné státem nebo samosprávami (tedy i pražská městská firma Trade Centre Praha, s.r.o.) v ní totiž dostávají výjimku.
Za druhé tím, že za nezveřejnění smlouvy nebude vůbec nic hrozit. V původní verzi by nezveřejněná smlouva prostě a jednoduše neplatila (se všemi právními důsledky jako riziko okamžitého vystěhování, neoprávněné obohacování městské firmy atd.) Podle senátní verze by nejprve někdo musel zjistit, že smlouva není zveřejněna, pak podat podnět na zcela zavalený Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, který by složitým úředním postupem plným různých "odvolání", "postoupení", "dožádání" mohl v nepravděpodobném případě dospět i pokutě ve "do 25 % ceny obsažené ve smlouvě". V tomto případě tedy 4 koruny 50 haléřů. Ne, pardon, naštěstí je tam ještě minimum 10 000 Kč. Jejda, to by KSČM ročně ušetřila místo dvou set tisíc jen sto devadesát. Ne počkat, tu pokutu nebude platit KSČM, ale ta městská firma. Je to v cajku.
KSČM oznámila, že v této verzi už pro onen "nic neřešící" zákon bude hlasovat. Dle poslance Klána je to verze "funkční a lepší". Ano, to jistě je. Záleží jen na úhlu pohledu.
Bylo by to celé vlastně vtipné. Nebýt toho, že poslanci ČSSD, která v září hlasovali pro původní verzi, oznámili, že chce tentokrát podpořit tu senátní. Asi si za ty dva měsíce stihli vzpomenout na pár svých zapomenutých smluv. Zítřejší hlasování poslanců ČSSD nám každopádně naznačí, jakou hodnotu mají pro ČSSD její zapomenuté smlouvy. Doufejme, že malou.
"Co tedy zachrání registr smluv, když v něm budu mít uveřejněny smlouvy ex post (po sepsání a uzavření)? Odpovězme si sami - nezachrání nic. Všichni uvidí smlouvy, ale už je nebudou moci změnit." (poslanec KSČM Jan Klán)
Odpovězme si takovým zcela náhodně vybraným příkladem. Jak vyšlo v pátek najevo, Komunistická strana Čech a Moravy si pronajímá v historickém centru Prahy kancelář za 18 korun na metr čtvereční. To je pro představu 15x méně, než kolik platím já v mnohem méně lukrativní lokalitě Prahy 7 - místo devíti tisíc měsíčně bych platil krásných 630 korun. A to jsem si našel fakt výhodný nájem. Pražská městská firma tak ročně přichází zhruba o dvě stě tisíc. Nájmy samozřejmě rostly, ale i tak bude za ta léta pěkných pár milionů, které jí chybí třeba na rekonstrukci zbytku budovy (viz poslední řádek tabulky). Podle komunisty Jiřího Dolejše se nic neděje, neboť jde o "historickou smlouvu s radnicí na Praze 1, 25 let starou".
Přehled nájmů v Jungmannově 18 publikovaný pražským zastupitelem Adamem Zábranským (Piráti).
Co tedy zachrání registr smluv, díky kterému by takovéto zapomenuté poklady vyšly najevo jednou pro vždy všechny, a nebyly by to jen občasné pracné objevy jednoho pražského zastupitele?
Tak například povede k otázce, zda se smlouva dá vypovědět či změnit. Například v tomto případě na to jistě KSČM přistoupí i dohodou, aby dala najevo, že nejde o nějakou korupci, ale zapomenutou smlouvu.
Především ale registr velmi účinně zabrání, aby KSČM nebo kterákoli jiná strana takovouto smlouvu uzavřela dnes. Pro stranu, která má aspoň trochu příčetné voliče, by se uzavření takovéto smlouvy s vědomím, že se ještě dnes objeví na internetu, rovnalo dobrovolnému průstřelu nohy. Deset takových smluv politické sebevraždě.
Senátní verzi schválit můžeme, nezmění se nic
Verze, kterou nyní poslancům vrací Senát, se od té původní liší dvěma podstatnými věcmi.
Za prvé tím, že výše zmíněná smlouva by se nemusela zveřejnit. Všechny obchodní společnosti vlastněné státem nebo samosprávami (tedy i pražská městská firma Trade Centre Praha, s.r.o.) v ní totiž dostávají výjimku.
Za druhé tím, že za nezveřejnění smlouvy nebude vůbec nic hrozit. V původní verzi by nezveřejněná smlouva prostě a jednoduše neplatila (se všemi právními důsledky jako riziko okamžitého vystěhování, neoprávněné obohacování městské firmy atd.) Podle senátní verze by nejprve někdo musel zjistit, že smlouva není zveřejněna, pak podat podnět na zcela zavalený Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, který by složitým úředním postupem plným různých "odvolání", "postoupení", "dožádání" mohl v nepravděpodobném případě dospět i pokutě ve "do 25 % ceny obsažené ve smlouvě". V tomto případě tedy 4 koruny 50 haléřů. Ne, pardon, naštěstí je tam ještě minimum 10 000 Kč. Jejda, to by KSČM ročně ušetřila místo dvou set tisíc jen sto devadesát. Ne počkat, tu pokutu nebude platit KSČM, ale ta městská firma. Je to v cajku.
KSČM oznámila, že v této verzi už pro onen "nic neřešící" zákon bude hlasovat. Dle poslance Klána je to verze "funkční a lepší". Ano, to jistě je. Záleží jen na úhlu pohledu.
Bylo by to celé vlastně vtipné. Nebýt toho, že poslanci ČSSD, která v září hlasovali pro původní verzi, oznámili, že chce tentokrát podpořit tu senátní. Asi si za ty dva měsíce stihli vzpomenout na pár svých zapomenutých smluv. Zítřejší hlasování poslanců ČSSD nám každopádně naznačí, jakou hodnotu mají pro ČSSD její zapomenuté smlouvy. Doufejme, že malou.