Pozitivní evoluce není utopií proto, že se pokouší o zlepšení společnosti, ale proto, že boj proti zlojedům nadřazuje všemu ostatnímu.

Jsem taky naštvaný jako Karel Janeček. Jsem taky utahaný z práce v protikorupční organizaci, která přináší jen dílčí úspěchy. A taky pořád přemýšlím o tom, jak z toho politického marasmu ven. Ale upřímně: radši současný marasmus, než aby naše společnost fungovala podle některých Janečkových představ.

„Společnost lze vyladit stejně jako jiné systémy, když ne na 100%, tak na 97% ano.“ „Kvalifikovaným odhadem lze průměrnou morální kvalitu současného poslance na škále od 0 do 1 stanovit na 0,3.“ „Spravedlivý volební systém je spolu s probuzením aktivity a zodpovědnosti širokého spektra voličů postačující podmínkou obnovy demokracie.“ „Důležité kvalitní zákony se implementují do jednoho roku od prvních spravedlivých voleb podle nového volebního systému. Korupce vymizí velmi rychle, do dvou let po spravedlivých volbách."

Představa nalezení jednoho konečného řešení problému je lákává a plodná. Bez této lidské ambice by lidstvo asi sotva mělo k dispozici tolik geniálních vynálezů. Ale měli jsme také už opakovaně možnost se přesvědčit, jak je zhoubné aplikovat tento styl myšlení tam, kde jsou ve hře lidé.

„Za vybíjením jednotlivců na oltářích velkých historických idejí – spravedlnosti, pokroku, blaha budoucích generací, svatého poslání anebo osvobození národa, rasy či třídy anebo dokonce samotné svobody, která požaduje oběť jedinců pro volnost společnosti – zodpovídá především názor, že kdesi – v minulosti či budoucnosti, v božském zjevení nebo v duchu osamělého myslitele, v soudech dějin či vědy anebo v prostém srdci nezkaženého dobrého člověka – existuje konečné řešení. Tato starodávná víra spočívá na přesvědčení, že veškeré pozitivní hodnoty, ve které lidé kdy věřili, musí být v posledku slučitelné a možná ze sebe dokonce navzájem vyplývají.“ (Isaiah Berlin)

Společnost nelze „vyladit stejně jako jiné systémy“. Proč? Protože ve společnosti (na rozdíl od pokeru, burzy a dalších systémů, které Janeček úspěšně ladil) existuje nevyhnutelný konflikt mezi dobrými věcmi. Soukromí, volnost pohybu i bezpečí jsou hodnotné věci. Ale zvyšuji-li bezpečí instalací kamer a letištními kontrolami, omezuji prvé dvě hodnoty. Nezbývá než průběžně hledat nějaký vhodný kompromis a vyjednávat ho s lidmi, kteří mají jiný názor. Žádná rovnice ani nauka nemůže ideální poměr stanovit, protože hodnoty jako svoboda, spravedlnost, štěstí, nezkorumpovanost atd. zkrátka nejsou nijak lineárně souměřitelné, a nedají se proto v nějakém ideálním poměru maximalizovat jako na pokeru či na burze.

Liberální společnost tento konflikt respektuje a snaží se stanovit pravidla pro to, aby se lidé mohli dohadovat na nějakých dočasných kompromisech. Utopie se snaží tento konflikt popřít tak, že si vybere jedinou hodnotu, a všechno ostatní jí podřídí. Někdy je to ve jménu sociální spravedlnosti, tentokrát ve jménu boje proti korupci.

Pozitivní evoluce není utopií proto, že se pokouší o zlepšení společnosti, ale proto, že boj proti zlojedům nadřazuje všemu ostatnímu. "Pokud by chtěly strany blokovat společenskou obnovu, já osobně budu ochoten podpořit například dvě politické strany na opačných koncích politického spektra, které změnu volebního systému budou chtít podpořit." „Jestli budete někdo zlobit krále Karla, já vám ublížím." Neboli: když se kácí les, lítají třísky. Kdyby nic jiného, právě tuhle nebezpečnou víru v konečné řešení, kterému všechno podřídíme, mají Janeček a Landa společnou.



A když už jsem takovej chytrej, jaká je moje neutopická představa o boji s korupcí? Vytvářet na politiky co největší veřejný tlak, aby přijali účinné protikorupční zákony - ČR má jedny z nejděravějších v Evropě. A neříkejte mi, že to nejde. Po téměr dvou letech kampaně EPS například nedávno poslanci schválili změnu Ústavy, která umožní nezávislé kontroly ve státních a obecních firmách. Jde to. Jenom je to prostě dost práce.