Premiér Petr Nečas nám na poslední chvíli zrušil již domluvenou schůzku o předražených uhelných elektrárnách ČEZ – krátce poté, co jsme (my = Ekologický právní servis) poslali detailní podklady k jednání. Proč asi?


ČEZu klesají zisky i hodnota akcií a premiér se nechal slyšet, že ČEZ „během krize zaspal a bude mít co vysvětlovat.“ Měly by ho proto logicky zajímat informace, které by mohly případné manažerské chyby ČEZu osvětlit. V médiích už proběhly zprávy o nevydařených investicích na Balkán, další stopa vede ke třem hnědouhelným elektrárnám, do jejichž obnovy vedení ČEZu v těchto letech investuje celkem asi 100 miliard korun, tedy dvojnásobek loňského zisku. V EPS jsme shromáždili data, která ukazují, že tyto elektrárny jsou podezřele drahé: ČEZ staví elektrárny suverénně nejdráž ze všech zemí OECD. Pokud by se podařilo stáhnout investiční náklady alespoň na průměr zemí OECD, ušetřil by ČEZ z oněch sto miliard rovných třicet. Ještě podezřelejší jsou srovnání konkrétních projektů. Například elektrárna Prunéřov II. Tu se ČEZ rozhodl – navzdory evropským i českým právní předpisům, které nařizují použít nejlepší dostupnou technologii – obnovit takzvaně podkritickou technologií, která má nižší účinnost. To jednak znamená, že bude mít mnohem větší emise CO2, ale také, že bude elektřinu vyrábět dráž: spotřebuje přitom víc uhlí. Zřejmě i proto tuto technologii všude jinde na světě opustili: ze všech 48 uhelných elektráren, které se mají v příštích pěti letech na světě postavit, je Prunéřov II jediná podkritická, což podle ročenky Mezinárodní energetické agentury „odráží klesající zájem o tuto zastaralou technologii s nízkou účinností, přestože jsou u ní nižší investiční náklady.“ Právě těmi nižšími investičními náklady ČEZ také argumentoval. Jenže: z neznámého důvodu jsou náklady na obnovu elektrárny Prunéřov II v zastaralé technologii vyšší, než za kolik v Německu, Polsku i na Slovensku postaví zbrusu novou stejně velkou nadkritickou elektrárnu s mnohem vyšší účinností (více zde).

Je možné, že si tyto miliardy navíc vyžádaly nějaké objektivní komplikace, jenže ČEZ odmítá upřesnit jaké. Mnohem pravděpodobnější je, že si na přemrštěné ceně někdo namastil kapsy. Zakázky byly zadány ve velmi netransparentním výběrovém řízení, přičemž třeba zakázku na turbínu získala tehdejší Škoda Power (dnes Doosan), které tehdy šéfoval Tomáš Krsek, dobrý kamarád a soused šéfa ČEZu Martina Romana. Volbu zastaralé technologie by zase mohlo vysvětlovat to, že ČEZ potřeboval zakázku přihrát firmě Vítkovice Heavy Machinery, která nadkritický blok ještě nikdy nepostavila. Vláda má každopádně k dispozici všechny prostředky, aby to prověřila – stát vlastní 70% akcií ČEZ, dosazuje členy dozorčí rady a může si vyžádat všechna potřebná data: ceny všech dílčích zakázek při stavbě, konkurenční nabídky z výběrového řízení atp.

S návrhem na prověření hospodárnosti Prunéřova jsme nejprve v červnu vystoupili na valné hromadě akcionářů ČEZ. Někteří soukromí akcionáři se k nám sice přidali, ale zástupci státu, který má většinu, návrh zamítli. Rozhodli jsme se proto jít přímo za premiérem a natočit na kameru, co si o našich návrzích myslí. Oficiální cestou jsme nepochodili, ale po zaslání urgující sms přímo premiérovi se z úřadu vlády rychle ozvali, a schůzka „o předraženém Prunéřově“ byla domluvena. Avšak den před schůzkou, několik hodin poté, co jsme zaslali premiérovi detailní podklady, byla schůzka zrušena Martinem Římanem, premiérovým šéfporadcem a novopečeným předsedou dozorčí rady ČEZ, který oznámil, že premiéra v této věci „plně zastoupí“, zároveň ovšem rezolutně odmítl přítomnost kamery, protože „za premiéra nemůže mluvit“. Snad by tedy mohl mluvit na kameru alespoň za sebe z pozice předsedy dozorčí rady ČEZ? Nikoli, protože „tato schůzka byla dojednána přes úřad vlády, kde působí pouze jako premiérův poradce.“ Další smsky premiérovi, aby se s námi přeci jen sešel, už zůstaly bez reakce.

Otázka zní: Proč se Petr Nečas, předseda vlády, která se (alespoň tedy navenek) snaží ušetřit každý milión, nezajímá o možné úspory v řádu miliard? A proč schůzku „o předraženém Prunéřově“, neodmítl hned, ale teprve po té, co jsme dodali přesná data a přesné návrhy, jak možnou nehospodárnost a korupci ověřit?

Mnozí politici zleva i zprava jsou už po léta známí svou shovívavostí i štědrostí vůči ČEZu, až se začalo mezi novináři říkat, že největší poslanecký klub ve sněmovně má ČEZ. Třeba loni mu ve známém přílepku k zákonu o spotřební dani přihráli emisní povolenky zdarma (autorem byl mj. Martin Říman), takže ČEZ ušetřil asi 70 miliard. O pár měsíců později jsme měli evropskou ostudu, když z antimonopolního úřadu vedeného poslancem Rafajem unikla na veřejnost zpráva o chystané razii evropského antimonopolního úřad, takže se na ní ČEZ stačil připravit. Na jaře nakrátko usadili na MŽP Rut Bízkovou, bývalou mluvčí ČEZ, která do 14 dnů schválila ČEZu stavbu Prunéřova, což předchozí ministři dlouho odmítali. Nicméně: všechno toto by snad ještě šlo vysvětlovat jako nadržování činěné v dobré víře, že tak pomohou našemu „národnímu šampiónovi“.

Avšak náš návrh nejde proti ČEZu, který by snad Petr Nečas mohl chtít v dobré víře bránit. Právě ČEZu by mohl uspořit třeba až 30 miliard. Navržené kroky by mohly nanejvýš způsobit komplikace současnému vedení firmy v čele s Martinem Romanem a to jen tehdy, pokud se ukáže, že skutečně investovali nevýhodně, chybně nebo dokonce korupčně. Ve hře není nic menšího než budoucnost ČEZ: firma se dostává do potíží a snad bere za své i naivní víra mnoha tuzemských politiků i občanů, že ČEZ bude vždy prosperovat nehledě na to, že se občas někde zbytečně utopí nějaká ta miliarda - a jak už dobře víme, dobře vykopaný tunel může stáhnout prosperující firmu ke dnu během měsíců. Jde o hodně - jaký tedy může být motiv premiérovy neochoty zkontrolovat Martina Romana?




REAKCE NA DISKUZI POD BLOGEM
Děkuji všem za podnětnou diskuzi, přikládám několik reakcí na otázky a námitky. Protože obsahují mnoho odkazů, umisťuji je radši sem, protože do komentáře neumím dát text formátovaný v html a bylo by to příliš nepřehledné.

"Škoda Power je stále Škoda Power a nejmenuje se Doosan, jak mylně uvádí autor. Správný název je Škoda Power, člen skupiny Doosan. A pan Krsek nikdy Škodě Power nešéfoval!"

Omlouvám se za nepřesnost. Krsek byl generální ředitel Škody Holding, od které Doosan koupil Škodu Power. Šéfem dceřiné Škody Power byl Jiří
Zapletal, taktéž kamarád a soused Martina Romana. 

"Na aktivisty prosazovanou moderní technologii (která se mimochodem buduje v Ledvicích), není v Prunéřově dostatečně kvalitní uhlí. Takže to tam nikdo nepostaví, ani kdyby se všichni aktivisti pověsili na komíně prunéřovské dvojky."

Ano, buduje se v Ledvicích - což plyne už z toho, že Prunéřov II je jediná nyní chystaná podkritická na světě. V Prunéřovském dole Libouš je skutečně méně kvalitní uhlí, avšak energetičtí odborníci 2x nezávisle potvrdili, že lokální podmínky (kvalita uhlí i teplota vody) umožňují provoz nadkritického bloku s účinností nad 42%. Jednak posudek zahraničních konzultantů z DNV (na str. 17-19) a stejně tak i studie společnosti Euromatic (str. 29), kterou si nechal vypracovat ČEZ v říjnu 2009. Výtah z klíčových pasáží obou dokumentů také zde.

"Prunéřov dodává teplo pro okolní vesnice. Při výpadku jednoho ze tří podkritické bloků se nic nestane, při výpadku jednoho nadkritického by nebyla záloha. Nechci bydlet u teplárny, co nemá zálohu a já záruku tepla."

Toto tvrzení ČEZu také vyvrátil posudek DNV (viz výše). Na str. 19 uvádí, že dodávku tepla může bez problémů zajistit i jeden nadkritický blok, jako je tomu u několika německých elektráren. Postavení záložního zdroje pro dodávky tepla, přitom není jediným řešením – podle DNV by stačilo také postavit 8 km potrubí k parovodu elektrárny Tušimice. V Tušimicích ostatně záložní zdroj tepla ČEZ nedávno postavil, nejde opravdu o nic mimořádného.

"Dosažitelné zásoby uhlí pro Prunéřov jsou jen na pár let a proto se
nevyplatí investovat do zařízení s životností na třicet let." / "nadkritický blok by musel být v provozu 40 let místo 25, aby se vyplatil, a kouřil by tedy mnohem víc."

EPS nechal zpracovat u inženýrské společnosti Cityplan, s.r.o. (jejímž klientem bývá i ČEZ) ekonomické srovnání obou variant pro Prunéřov - vyplynulo z něj, že při uhlí, které zbývá Prunéřovském dole Libouš, by nadkritický blok běžel jen o několik let déle, celkové emise by ovšem byly nižší (protože uhlí by se spálilo stejně při vyšší účinnosti). A, držte se, nadkritická varianta by vyšla levněji, i kdyby se tedy po 27 letech po spotřebování uhlí odstavila. I po započtení vyšších investičních nákladů by se jedna MWh vyrobila o 81Kč (díky vyšší účinnosti a dalším faktorům), za 25 let to dělá celkem 10 ušetřených miliard. Shrnutí hlavních argumentů studie je zde, celá studie zde.

To František Marčík - článek pana Nejedlého a TZ zpráva ČEZ

Na teze o nemožnosti nadkritické technologie jsem už odpověděl výše, vzhledem k tomu, že článek byl napsán 24. března, kdy už byly všechny tyto studie veřejnosti i ČEZu přístupny, zdá se mi, že pan Nejedlý jednoduše ... nemluví pravdu. Na všechny podklady jsem poslal odkazy včetně čísel stránek, prosím posuďte sám (případné další dotazy jiri.boudal@eps.cz).

Pokud jde o jadernou energii - osobně nejsem žádným fanatickým odpůrcem jaderné energie (a zdá se mi, že ani kolegové z EPS). Bez jaderné energie se v tuto chvíli, v této zeměpisné poloze a při současných technologiích asi neobejdeme. Mé námitky vůči jsou spíše praktického rázu: není dořešeno ukládání odpadu, jaderná energie je vždy a všude výrazně dotována státy - a pak je otázkou, jestli právě ČEZ má být velkým vývozcem energie, když ji nemůže vyrábět moc levně a šetrně a doplácíme na to jako daňoví poplatníci i jako spotřebitelé (máme jednu z nedražších elektřin v EU). Zda je nutná dostavba Temelína, nebo zda je situace řešitelná omezením vývozu a především energetickými úsporami, přiznám se, v tuto chvíli nevím. Ale jsem si jist, že argumenty ČEZu i mnoha politiků nebudou férové a bude potřeba hodně úsilí dostat se ke skutečně relevantním číslům.

Pokud jde o tiskovou zprávu ČEZ. Teze o potřebě 40letého provozu - viz výše. Ale zaráží mě zejména tvrzení, že studie DNV potvrdila, že "v 57 parametrech projekt ČEZ odpovídá doporučeným požadavkům nejlepších technologií a ve zbývajících dvou parametrech je odchylka odůvodněná místními požadavky". Ať to čtu, jak to čtu, zdá se mi, že se ve studii píše pravý opak. Jde parametry emise a účinnost (tedy ne jen tak nějaké parametry vedle 57 dalších). Srv. závěr na str. 20. "Technické důvody pro odchylku od normy BAT pro emise of 200 mg/Nm jsou nedostatečné (insufficient)" a k účinnosti: "Navržená účinnost 40% je pod minimální požadavkem BAT 42% (str. 3), a "Vyšší parametry páry a konkrétně nadkritické podmínky páry, by umožnily dosáhnout minimálního požadavku BAT 42% v případě projektu Prunéřov II." (str. 18). Zkontrolujte sám.

"EPS inkasoval miliony výpalného v kauze Huyndai"
EPS žádné peníze od Hyundai nezískal. 20 milionů Hyundai věnoval do svého Nadační fondu, který zatím rozdělil cca 8 milionů Kč na 42 různých komunitních projektů, které obdrželo 35 organizací. EPS mezi není a - jak se můžete přesvědčit zde - řada podpořených projektů nemá ani nic společného s ekologií.

"Je spočítáno, že prodloužení výstavby kvůli aktivistům už nacpalo do ovzduší víc škodlivin, než činí rozdíl mezi "moderním" a "nemoderním" zdrojem."


Tento výpočet mi není znám, byl bych vděčen za odkaz. Ale vzhledem k tomu, že třeba Vítkovice kotel vyrábějí už dávno (jen do jara, kdy ještě nebylo jisté, zda ČEZ získá povolení od MŽP, proinvestovaly miliardu), nezdá se mi, že se by tlak na to, aby schvalovací proces proběhl v souladu s právními předpisy, do této chvíle nějak výrazně zpozdil výstavbu. Spíš bych v této souvislosti upozornil na jinou legrandu: ČEZ dostal povolení ke stavbě Prunéřova II v zastaralé technologii s tím, že vyšší emise bude kompenzovat odstavením jiných zdrojů. Před několika týdny oznámil, že touto kompenzací bude dřívější odstavení Prunéřova I - pozor - už v roce 2019. Přičemž původní plán - i podle webu ČEZ - byl uzavřít ji v roce 2015, čili tím provoz naopak prodlužuje - více zde. Kompezovat asi v ČEZu chápou v ČEZu ve významu "dát jim co proto".

"Ekologické organizace podporují sluneční elektrárny na polích"

Pokud jsem si všímal, mnohé ekologické organizace, a každopádně  EPS, se rozhodně staví proti boomu velkých slunečních elektráren. Osobně už od jara průběžně nadávám, kdykoli vidím další nedozírné fotovoltaické pole. To nemělo s ekologií moc společného, byl to hlavně dobrý byznys pro lidi okolo politiky, kteří to věděli. Mimochodem, nejvíce FV kapacity má nyní... kdo jiný... ČEZ, ačkoli tvrdil, jaká je to špatnost.