Test (ne)zodpovědnosti

05. 11. 2020 | 22:03
Přečteno 2996 krát
Navrhovat snížení daní především pro bohaté a tím způsobit výpadek výnosu této daně v rozsahu 85 miliard ročně v okamžiku, kdy se naše ekonomika řítí do propasti, je krajně nezodpovědné. Místo, aby stát pomáhal těm, kteří v důsledku omezení ekonomické činnosti přišli o příjem nebo jeho část, tedy podnikatelům, OSVČ i zaměstnancům, mají z největší krize za dobu existence České republiky profitovat především ti, které krize vůbec nepostihla. To je nemravné. A způsob, jakým Babiš změnu zákona o dani z příjmu navrhuje, tj. formou pozměňovacího návrhu k vlastnímu vládnímu návrhu, který se týkal zcela jiných aspektů této daně, dále devastuje naše právní prostředí a je i v přímém rozporu nejen s prohlášením jeho vlády i s koaliční smlouvou, ale především s návrhem státního rozpočtu na rok 2021, který připravilo Ministerstvo financí. To je rozpočtový zločin. Poslanecká sněmovna by měla jeho návrh odmítnout. Hlasování o jeho pozměňovacím návrhu bude testem soudržnosti Trojkoalice a odpovědnosti každé z parlamentních stran.

O co jde

Připomínám, že nesmyslný výraz „superhrubá mzda“, jímž politikové ODS, KDU-ČSL a TOP09, především jeho vynálezce Vlastimil Tlustý a ochotný realizátor Miroslav Kalousek, přispěli do Guinnessovy knihy absurdit, se ve skutečnosti týká výpočtu základu daně z příjmu ze závislé činnosti (pro jednoduchost zaměstnanců) v zákoně 586/1992 Sb.

§ 6
12) Základem daně (dílčím základem daně) jsou příjmy ze závislé činnosti, s výjimkou uvedenou v odstavcích 4 a 5, zvýšené o částku odpovídající pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistnému na veřejné zdravotní pojištění, které je z těchto příjmů podle zvláštních právních předpisů povinen platit zaměstnavatel (dále jen „povinné pojistné“);
§ 16
Sazba daně
Daň ze základu daně sníženého o nezdanitelnou část základu daně (§ 15) a o odčitatelné položky od základu daně (§ 34) zaokrouhleného na celá sta Kč dolů činí 15 %.


Tuto formulaci základu a sazby daně z příjmu do zákona 586/1992 Sb. zanesl zákon 261/2007 Sb. o stabilizaci veřejných rozpočtů, známý jako „Topolánkův batoh“, který novelizoval jedním vrzem celkem 45 zákonů. Vzhledem k tomu, že takto definované zdanění spolu se zastropováním odvodů na sociální (a na začátku i zdravotní) pojištění vedlo k degresivní (snižující se) sazbě daně počítané z hrubé mzdy, což bylo neudržitelné, Poslanecká sněmovně schválila zákonem 500/2012 Sb. s platností od 1. 1. 2013 návrh Nečasovy vlády na zavedení tzv. solidárního zvýšení daně

§ 16a
Solidární zvýšení daně
(1) Při výpočtu podle § 16 se daň zvýší o solidární zvýšení daně.
(2) Solidární zvýšení daně činí 7 % z kladného rozdílu mezi součtem příjmů zahrnovaných do dílčího základu daně podle § 6 a dílčího základu daně podle § 7 v příslušném zdaňovacím období a 48násobkem průměrné mzdy stanovené podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení.


Překvapení v Poslanecké sněmovně

Od 24. 6. 2020 je v Poslanecké sněmovně projednáván vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní a některé další zákony. Jeho text včetně důvodové zprávy je zde. Jak je uvedeno v důvodové zprávě, jde u této novely zákona 586/2992 Sb. o úpravy týkající se příspěvku zaměstnavatele na stravování, zdaňování příjmů souvisejících s dluhopisy, oznámení o příjmech plynoucích do zahraničí a obranného opatření vůči nespolupracujícím jurisdikcím. Návrh zákona prošel první čtením a obecnou i podrobnou rozpravou v druhém čtení. Byla k němu podána řada pozměňovacích návrhů, jejichž texty jsou zde. Jeho projednávání v třetím čtení je naplánováno na dobu od 14. 11. a nebyly očekávány žádné problémy při jeho schválení. Dne 26. 10. 2020 však byl na webu Poslanecké sněmovny zveřejněn sněmovní tisk, který obsahuje pozměňovací návrh poslance Andreje Babiše k výše uvedenému vládnímu návrhu, jehož podstatou je zrušení superhrubé mzdy a s tím související další rozvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti.

Babišův pozměňovací návrh zásadně mění znění § 6 odstavec 12 takto: „(12) Základem daně (dílčím základem daně) jsou příjmy ze závislé činnosti.“, tj. vrací se k normální definici základu daně a v § 16 odstavci stanoví sazba a výpočet daně pro základ daně takto

§ 16
Sazba a výpočet daně pro základ daně
(1) Sazba daně činí
a) 15 % pro část základu daně do 48násobku průměrné mzdy a
b) 23 % pro část základu daně přesahující 48násobek průměrné mzdy.


přičemž §16a, kde je v platném znění zavedeno solidární zvýšení daně, je přeformulován na něco jiného. Tyto dvě změny mění efektivní zdanění mzdy (obvykle nesmyslně nazývané „hrubá mzda“) z 20,1 % na 15 %, ruší solidární zvýšení daně a místo dnešních efektivních 23,35 % pro část základu daně přesahující 48násobek průměrné mzdy zavádí druhé pásmo sazby daně ve výši 23 %. V reakci na pozměňovací návrh Babiše podal den nato dva pozměňovací návrhy, zde a zde, také první místopředseda vlády Jan Hamáček. První se od Babišova liší jen v tom, že místo 15 % stanoví pro první pásmo sazbu 19 %, druhý navíc zvyšuje slevu na dani pro poplatníka o 2400 Kč ročně.

Kdyby takové pozměňovací návrhy podali poslanci z opozičních stran, nebylo by to nic překvapivého, ale tyto dva, resp. tři pozměňovací návrhy k vládnímu návrhu zákona podal předseda a první místopředseda vlády. To už je v běžném parlamentním systému velmi neobvyklé, byť ten náš není úplně běžný a podobnou kejkli provedli v roce 2007 i poslanci vládní ODS Topolánek a Tluchoř s vládním návrhem „Topolánkova batohu“.

Snad trocha historie čtenáře nezabije

Ještě dříve než se dostaneme k odůvodnění Babišova pozměňovacího návrhu, je dobré krátce připomenout, jak se snaha zrušit superhrubou mzdu vyvíjela v čase. Již v prosinci roku 2011 Poslanecká sněmovna schválila návrh Nečasovy vlády na její zrušení v rámci zákona 458/2011 o změně zákonů související se zřízením jednoho inkasního místa, který novelizoval celkem 28 jiných zákonů, včetně zákona o dani z příjmu. Po třech letech i tehdejší ministr financí a realizátor původní myšlenky Vlastimila Tlustého Miroslav Kalousek seznal, byť velmi nerad, že je to pitomost, která jen komplikuje život. Základem daně se měl stál opět příjem ze závislé činnosti (tedy u zaměstnanců jejich mzda) nebo funkční požitek a sazba daně byla stanovena na 19 %, což bylo blízko 20,1 %, jež dávaly stejnou daň jako při sazbě 15 % ze superhrubé mzdy, Tato změn však měla platit až od 1. 1. 2015.

Mezitím ovšem padla Nečasova vláda a po interregnu Rusnokovy vlády se po volbách v říjnu 2013 dostala k moci Sobotkova vláda, v níž byl Babiš do 24. 5. 2017 ministrem financí. Ta zákonem 267/2014 Sb. z listopadu 2014, kterým se měnil zákon č. 586/1992 Sb. o dani z příjmu a další související zákony provedla revizí většiny ustanovení zákona č. 458/2011 Sb., takže k plánovanému zrušení superhrubé mzdy od 1. 1. 2015 nedošlo a tak jsme tam, kde jsme byli od ledna 2013.

Jak to mělo být

Sobotkova vláda se superhrubou mzdou žila bez problémů dále, a ani Babiš jako ministr financí se do jejího zrušení nehnal. Teprve v únoru 2018, v době první Babišovy vlády, ministerstvo financí zahrnulo zrušení superhrubé mzdy spolu se zavedením progresivního daňového systému do daňového balíčku pro rok 2019, který předložilo ho do vnějšího připomínkového řízení. V informaci na uvedené webové stránce se k tomu praví

Nejzásadnější navrhovanou změnou je novela zákona o daních z příjmů, která mimo jiné ruší superhrubou mzdu a solidární přirážku. Tyto nesystémové instituty činí daňový systém v České republice nepřehledným a zastírají skutečnou míru zdanění.
Navrhovaná výše daně z příjmů 19 % představuje o 1,1 % méně, než je současná výše daňové zátěže. Zároveň se zrušením superhrubé mzdy Ministerstvo financí navrhuje zrušit i tzv. solidární zvýšení daně uvedené v § 16a zákona o daních z příjmů, přičemž pro odpovídající příjmy přesahující přibližně čtyřnásobek průměrné mzdy bude zavedena druhá sazba daně 23 %, která přibližně odpovídá dnešní efektivní sazbě.
Pro OSVČ přináší návrh možnost odečíst si od základu daně ¾ odvedených pojistných, čímž dojde u naprosté většiny OSVČ platících nenulovou daň ke snížení celkové odvodové zátěže. Celkový dopad navržených daňových změn na příjmy státního rozpočtu je odhadován ve výši -15,2 miliardy (na veřejných rozpočtech se jedná o - 22,3 miliardy Kč), které tak zůstanou v peněženkách daňových poplatníků.


A návštěvník si může stáhnout i perfektně připravenou infografiku, kde je na příkladech ukázáno, jak se budou mít všichni daňoví poplatníci lépe, i OSVČ. Tento návrh byl převzat i do vládního prohlášení současné vlády, schváleného 27. 6. 2018:

Zrušíme superhrubou mzdu u daně z příjmů fyzických osob a navrhneme novou sníženou sazbu 19 % z hrubé mzdy. Stávající solidární zvýšení daně zachováme zavedením sazby 23 % z hrubé mzdy. Umožníme podnikatelům uplatnit odpočet od základu daně ze samostatné činnosti ve výši tří čtvrtin jimi odvedených pojistných ve vztahu k samostatné činnosti. Ve vztahu k zaměstnancům musí změny systému přinést snížení daňové zátěže o jeden procentní bod.

Podrobný rozbor dopadů navrhované změny je ve studii myšlenkového tanku IDEA a autoři ji shrnutí takto:
• Jako celek by novela znamenala výrazné změny ve způsobu výpočtu daně z příjmů, ale samotné ekonomické dopady na zdanění osobních příjmů by byly poměrně malé nebo nulové pro naprostou většinu daňových poplatníků. Hlavní charakter českého systému přímých daní, daně z příjmů fyzických osob (DPFO) a odvodů na zdravotní a sociální pojištění, by novelou nebyl dotčen: relativně menší význam DPFO oproti povinným pojistným odvodům, relativně nízká míra progresivity, poměrně vysoké mezní a participační zdanění osob s nízkými příjmy.
• Novelou navrhované zrušení superhrubé mzdy a doprovodné změny by snížily daňovou zátěž téměř všem zaměstnancům i osobám samostatně výdělečně činným (OSVČ). Novela by daňovou zátěž nezvýšila žádnému daňovému poplatníkovi.
• Výhodněji by novela dopadla na OSVČ, u kterých by průměrná daňová sazba klesla o 1,6 procentního bodu, a OSVČ by tak v průměru ušetřily 7 000 Kč ročně. U zaměstnanců by došlo k poklesu průměrné daňové sazby pouze o 0,7 procentního bodu a ke snížení daňové zátěže v průměru o 3 500 Kč ročně. V srpnu 2018 tento záměr z legislativního balíku vlády ovšem vypadl a nikdo neřekl proč.


V srpnu 2018 tento záměr z legislativního balíku vlády ovšem vypadl, aniž ministerstvo financí vysvětlilo proč.

Habaďůra s Babišovým pozměňovacím návrhem

A nyní k Babišově pozměňovacímu návrhu. Především je zjevné, že to není jeho návrh, ale návrh Ministerstva financí. Jedině ono je schopné navrhnout velmi detailní seznam mnoha provázaných změn, kterými jsou rozvolněna rozpočtová pravidla a jedině Ministerstvo financí se schopno spočítat dopad návrhu na výnos daně z příjmu fyzických osob. Ten je značný: výpadek celkem 85,7 miliardy postihne státní rozpočet 56,6 miliardami a rozpočty obcí a krajů 21,5, resp. 7,6 miliardami.
Předpokládané zvýšení výnosu DPH je odhadnuto na 6 miliard, ale to je zcela na vodě, protože vyšší příjmy zaměstnanců neznamenají automaticky jejich vyšší spotřebu. Kraje a obce touto změnou tak přijdou o zhruba desetinu všech daňových příjmů. Je absurdní, že Ministerstvo financí připravovalo Babišův pozměňovací návrh současně s přípravou návrhu státního rozpočtu na rok 2021, která výpadek způsobeným Babišovým pozměňovacím návrhem nezohlednilo, i když o něm vědělo. V odůvodnění Babišova návrhu je mimo jiné uvedeno

Předkládaný pozměňovací návrh vychází ze snahy zlepšit fiskální pozicí domácností a tím podpořit jejich spotřebu, neboť v důsledku navrhovaného snížení daňového zatížení práce budou mít zaměstnanci k dispozici větší disponibilní příjem v podobě vyšší čisté mzdy.
Toto snížení je zamýšleno pouze jako dočasné, a to na 2 roky s tím, že o definitivním daňovém režimu a výši sazeb bude rozhodnuto dle aktuálního ekonomického a fiskálního vývoje. V souvislosti s touto změnou se taktéž dočasně rozvolňují pravidla rozpočtové odpovědnosti veřejných institucí podle zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, což umožní zvýšení deficitu státního rozpočtu v letech, kdy bude uvedené snížení daně z příjmů zavedeno.
Požadavek na zrušení tzv. superhrubé mzdy (tj. navýšení hrubé mzdy o pojistné na sociální zabezpečení a pojistné na veřejné zdravotní pojištění placené plátci daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti) a na zrušení tzv. solidárního zvýšení daně též vyplývá z Programového prohlášení vlády. Zrušení superhrubé mzdy s sebou přináší snížení daňového zatížení zaměstnanců a v současné krizové době, způsobené koronavirovou pandemií, jde o potřebný krok a významný způsob pomoci zaměstnancům, jejímž ekonomickým efektem bude zvýšení spotřeby s pozitivním vlivem na ekonomiku, a to v důsledku vyšších čistých mezd zaměstnanců.


Komentář.
Nikde v textu návrhu není řečeno, že platí jen dva roky a tvrzení, že vyplývá z vládního prohlášení je nepravda, protože v prohlášení vlády byla formulace, která PŘESNĚ odpovídá návrhu Ministerstva financí z února 2018, který ovšem vláda opustila.
• Tvrzení v důvodové zprávě, jak zrušení superhubé mzdy pomůže zaměstnancům, je neopodstatněné, neboť se týká převážné jen bohatých a těch, které současná krize nepostihla a kteří by se naopak měli ve zvýšené míře podílet na sanaci obrovského dluhu, který vytváříme záchrannými akcemi na podporu těch, které krize těžce postihla. Zaměstnancům s nejnižšími mzdami nepřinese prakticky nic.

Dopady zrušení superhrubé mzdy podle tohoto pozměňovacího návrhu na daň z příjmů placenou zaměstnanci jsou shrnuty ve studii IDEA následovně:

Celkový pokles příjmů státního rozpočtu způsobený zrušením superhrubé mzdy by mírně překročil 80 mld. Kč ročně. Z toho by téměř čtvrtina přilepšila desetině zaměstnanců s nejvyššími příjmy. Desetina zaměstnanců s nejnižšími mzdami by si polepšila v lepším případě o 100 Kč ročně.

Komu může snížení daní v Babišova pozměňovacím návrhu pomoci a komu ne, je nejpatrnější ve srovnání rozdělení snížení daní mezi zaměstnance s různými mzdami s tím, co autoři čerstvé studie Návrh reformy zdanění zaměstnanců nazývají konzervativní variantou, kterou zde nebudu podrobně popisovat, ale která rozděluje snížení dani daleko rovnoměrněji mezi jednotlivé kvintily (pětiny, tedy cca 800 tisíc všech zaměstnanců) a je tedy při polovičním výpadku mnohem příznivější pro nízkopříjmový kvintil. Vše říká obrázek z této studie (varianta v grafu označená jako „vládní varianta“ je Babišův návrh).

Na něm je znázorněno rozdělní snížení daní celkem o 82,4 miliardy (autoři pracují s trochu jiným číslem než Babišův návrh, ale rozdíl je nepatrný) mezi pět kvintilů s rostoucí mzdou. 800 tisíc zaměstnanců v první kvintilu pobírá nejnižší mzdy a 800 tisíců zaměstnanců v pátém kvantil pobírá nejvyšší mzdy.

Asociálnost Babišova návrhu je patrná na první pohled: na pětinu zaměstnanců s nejnižšími mzdami připadne desetkrát méně než na pětinu zaměstnanců s nejvyššími mzdami. Ministerstvo financí tenhle graf samozřejmě zná, a přesto s tak neférovým návrhem přichází. Trváním na něm Babiš škodí sám sobě.

Co na to Národní rozpočtová rada

K Babišově pozměňovacímu návrhu, který ruší zdaňování superhrubé mzdy a rozvolňuje fiskální pravidla, se odmítavě vyjádřila Národní rozpočtová rada. V závěru podrobného zdůvodnění svého postoje konstatuje

Na základě výše uvedeného NRR nedoporučuje přijmout navrhovanou úpravu daně z příjmů fyzických osob a zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, neboť by pouze zásadním způsobem prohloubila nerovnováhu veřejných financí a nepřinesla by významnější pozitivní dopady na ekonomickou situaci v České republice.

Názor Národní rozpočtové rady Babiše ani Schillerovou zjevne nezajímá, oni přece vědí lépe.

Předvolební guláš na dvě použití.

A nyní k otázce, proč a kdy došlo ke změně názoru Ministerstva financí na realizaci závazku ze vládního prohlášení zrušit superhrubou mzdu. Zjevným důvodem k tomu byla snaha vlády, a to jak ANO, tak ČSSD, ovlivnit říjnové krajské a senátní volby. Ministerstvo financí mělo dva roky, od února 2018 až do začátku pandemie, na to, aby závazek z vládního prohlášení a koaliční smlouvy přetavilo do vládního návrhu novely zákona o dani z příjmu a přesto s ničím takovým nepřišlo. A pak najednou, 28. srpna, Babiš na tiskové konferenci prohlásil

My jsme dospěli ke společné dohodě, že sice máme v programovém prohlášení vlády, že snížíme, zrušíme superhrubou mzdu na úroveň 19 procent, nicméně jsme přesvědčeni, že v tomto období musíme dát jasný signál lidem, že se o ně postaráme, že zkrátka snížíme tu daň na těch 15 procent.

a vedle stojící Hamáček mu přitakal a jen připomněl, že je tam to druhé pásmo sazby. To bylo v době, kdy se zdálo, že Covid je zkrocen a skutečnost, že v té době byl již plánovaný schodek státního rozpočtu v letošním roce 500 miliard, vládní strany zjevně nikterak nevzrušovala. Nejen ANO, ale i ČSSD tedy roztrhaly vládní prohlášení. Zvláště u ČSSD to byla hrubá chyba. Babiš ani Hamáček v té tiskovce neřekli, jak to chtějí konkrétně provést, protože v té době byla už příprava návrhu státního rozpočtu na rok 2021 v plném proudu standardní procedura ve formě vládního návrhu novely zákona o dani z příjmu by se do konce roku těžko stihla. A nikdo z přítomných médií se jich na to nezeptal.

Ale OK, předvolební guláš ve formě vágního závazku snížit daně především těm, které koronakrize vůbec nepostihla, v době, kdy se zdálo, že Covid je minulostí, bych ještě dokázal pochopit. Ale že s realizací tohoto nezodpovědného návrhu přijde premiér o dva měsíce později v době nejtěžší krize našeho zdravotnictví a kdy je jasné, že vláda bude muset nalít desítky až stovky miliard do další pomoci podnikatelů, to už je za hranicí mého chápání. Babiš a Hamáček mohli klidně od svého závazku odstoupit právě s poukazem na daleko horší zdravotní a ekonomickou situaci, než byla v srpnu a každý by to jistě pochopil. Hamáček se o to zjevně snažil, ale Babiš trval na slibu z 28. 8. i nyní. Proto Babiš podal pozměňovací návrh sám a Hamáček podal jiný pozměňovací návrh v duchu vládního prohlášení. V Otázkách Václava Moravce 1. 1. to Hamáček odůvodnil právě změnou situace.

Jednání Babiše má zjevný motiv, jímž je naivní víra, že výše popsaný předvolební guláš bude jedlý ještě i při volbách do Poslanecké sněmovny v příštím roce. Při obhajobě Babišova, resp. svého vlastního pozměňovacího návrhu, v Poslanecké sněmovně 27. 10. pronesla ministryně financí Alena Schillerové mimo jiné toto absurdní slova

Chceme-li se bavit o snížení daně zaměstnancům, a já říkám, kdy jindy než teď, v nejtěžší krizi, srovnatelné s třicátými léty minulého století, kdy jindy než teď, tak se nejdřív budeme muset bavit o rozvolnění fiskálních pravidel.

Takže podle paní ministryně bylo vhodné se snížením daní počkat až do doby „nejtěžší krizi, srovnatelné s třicátými léty minulého století“, "jindy" během předchozích dvou let, kdy ekonomika šlapala dobře, pro to zřejmě nebyla vhodná doba. Proč, to nevysvětlila. A proč snižovat daně těm, které krize nepostihla, nevysvětlila také, její tvrzení, že „Babišův návrh je výhodnější i pro nízkopříjmové skupiny“ prostě není pravda, viz.výše.

Zvýšit daň z příjmu fyzických osob a snížit odvody podnikatelů

Odpovědná vláda by v současné době žádné změny daně z příjmu ze závislé činnosti nedělala a po odeznění krize daň promyšleným způsobem zvýšila. To není jen můj názor. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce se guvernér ČNB Jiří Rusnok, předsedkyně komise pro spravedlivé důchody ministerstva práce a sociálních věcí a členka KoroNERV-20 Danuše Nerudová a ekonom CERGE-EI Filip Matějka shodli na tom, že zrušení superhrubé mzdy a zavedení dvou sazeb daně z příjmu není od vlády promyšlený krok, který navíc ohrožuje vývoj a udržitelnost veřejných financí. Jiří Rusnok navíc upozornil na to, že daň z příjmu by se měla v kontextu českého daňového systému spíše zvyšovat, protože je extrémně nízká. Snižovat by se podle něj mělo sociální pojistné nebo další věci, které celkově prodražují pracovní sílu v ČR. Ano, to, co dusí naše podnikatele, nejsou daně z příjmu, neboť ty platí, jen pokud zisk mají, ale odvody na sociální pojištění, které platit musí, i když zisk nemají. A ty jsou u nás ve srovnání s okolními státy extrémně vysoké, 24,8 % mzdy, dvakrát více než v Německu. Ty by proto měly být naopak sníženy. Jako předvolební guláš se ovšem toto snížení nehodí.

Trojkoalice nezodpovědnosti?

Včera rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny schválil Babišův pozměňovací návrh. Je tedy docela možné, že nezodpovědných poslanců bude nakonec většina. Věřím, že mezi nimi nebudou Piráti a ze zřejmého důvodu STAN a byl bych velmi překvapen, kdyby pro návrh zvedli ruku poslanci KDU-ČSL a TOP09. U ODS si ovšem nejsem jist a podle toho, že ještě v červenci ODS navrhovala jako součást „Záchranného kruhu pro ekonomiku“

Zrušení superhrubé mzdy a zavedení 15% rovné daně z příjmu pro fyzické osoby (ST 254, podáno 8. 8. 2018) – zaměstnancům se v průměru zvýší čistý příjem o 7 %, celkově necháme daňovým poplatníkům 60 mld. Kč ročně.

a tedy ještě nemravnější snížení daní, neboť v onom Sněmovním tisku 254 z 8. 8. 2018 se mimo jiné navrhuje

V § 6 odstavec 12 zní:
(12) Základem daně (dílčím základem daně) je příjem ze závislé činnosti.
§ 16a se včetně nadpisu zrušuje.


a tedy také zrušení solidárního zvýšení daně. To by v Babišově návrhu znamenalo zrušení druhého pásma sazby daně ve výši 23 %.

Soudě podle vyjádření představitelů ODS, zvláště Jana Skopečka, který je snižováním dané z opozičních lavic přímo posedlý, je docela dobře možné, že ODS pro Babišův návrh zvedne ruce. Protože o nezodpovědnosti SPD nepochybuji, může být schválen dokonce ústavní většinou. Hlasování o Babišově návrhu bude ovšem prvním a hned klíčovým testem soudržnosti nedávno vzniklé Trojkoalice ODS, TOP09 a KDU-ČSL. Pokud se ji nepodaří formulovat společný postoj v této rozpočtově mimořádně důležité věci, skončí dříve, než vůbec začala fungovat. A pokud by hlasovala pro společně s ANO a SPD, v očích všech rozumných lidí by se zdiskreditovala.

Za 11 měsíců budou volby do Poslanecké sněmovny a předvolební kampaň začíná už teď. Jejím hlavním tématem bude nejen hledání viníka za nepřipravenost státu na druhou vlnu koronaviru, ale také otázka jak sanovat obrovský deficit státního rozpočtu na letošní i další roky, který vznikl a ještě vznikne v důsledku nutností pomoci podnikatelům a zaměstnancům, kteří byli vládou zavedenými omezeními postiženi. Strana nebo uskupení, které bude schopno navrhnout realistický a spravedlivý způsob, jak se na této sanaci budou podílet všechny vrstvy obyvatel, bude mít šanci voliče oslovit daleko spíše než ty strany, které jen dokázaly svou rozpočtovou nezodpovědnost.

Blogeři abecedně

A Aktuálně.cz Blog · Atapana Mnislav Zelený B Baar Vladimír · Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoníček Radek · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bednář Vojtěch · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Bernard Josef · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořák Jan · Dvořák Petr · Dvořáková Vladimíra E Elfmark František F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fibigerová Markéta · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Hájek Jan · Hála Martin · Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Heroldová Martina · Hilšer Marek · Hladík Petr · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holásková Kamila · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrabálek Alexandr · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Karlický Josef · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Pavel · Klíma Vít · Klimeš David · Kňapová Kateřina · Kocián Antonín · Kohoutová Růžena · Kolaja Marcel · Kolářová Marie · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Máchalová Jana · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Měska Jiří · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Mittner Jiří · Moore Markéta · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Nerušil Josef · Niedermayer Luděk · Nosková Věra · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít · Nožička Josef O Obluk Karel · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Oujezdská Marie · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Petříčková Iva · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Polách Kamil · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Rydzyk Pavel · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Sirový Michal · Skalíková Lucie · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Smoljak David · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šindelář Pavel · Šípová Adéla · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špalková Veronika Krátká · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štern Ivan · Štern Jan · Štětka Václav · Štrobl Daniel T Táborský Adam · Tejkalová N. Alice · Telička Pavel · Těšínská Tereza · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Tůma Petr · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vacková Pavla · Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vančurová Martina · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Wirthová Jitka · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy