V článku Chodit za dveře nestačí. Brusel kritizuje Česko, že neřeší Babišův střet zájmů. Žádá zastavení dotací, který se objevil na webu Českého rozhlasu 12. listopadu je informace o obsahu dokumentu, který zaslala Evropská komise naší vládě v reakci na její námitky ke zprávě auditorů o kontrole dotací poskytnutých firmám koncernu Agrofert. Byť jde jen o útržky osmistránkového textu, stojí zato si je pozorně přečíst a zamyslet se nad tím, co nám Evropská komise říká.

V článku nám redakce iRozhlasu nabízí ochutnávku z obsahu dokumentu, který má zřejmě k dispozici, ve formě několika citací, doplněnou o komentáře, které bohužel ukazují na neznalost našeho zákona 159/2006 Sb. o střetu zájmů. Citace z článku jsou psány ležatě, citace přímo z dokumentu Evropské komise jsou navíc v uvozovkách. Protože dokument existuje oficiálně zatím jen v angličtině, jsou citace v češtině zjevně dílem redakce.


Článek začíná konstatováním

Po necelém roce dorazil do Česka další klíčový rozbor Evropské komise ke střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). A na první pohled z něj vyplývá, že ji obhajoba tuzemských úřadů příliš nepřesvědčila. Brusel totiž trvá na tom, že Babiš stále ovládá holding Agrofert a porušuje tak českou i evropskou legislativu. Požaduje zároveň kontrolu dalších dosud neprověřených projektů koncernu. „Česko má v předcházení střetu zájmů závažné nedostatky,“ píšou auditoři.
„Pan Babiš ovládá společnosti ze skupiny Agrofert,“ píše Evropská komise hned v úvodu dopisu, kde shrnuje své dosavadní závěry auditního šetření. Kritizuje v nich, že Česko konfliktní situaci příliš neřeší. Premiér podle Bruselu coby veřejný funkcionář tak nadále porušuje český zákon o střetu zájmů. Ten říká, že firma, kterou alespoň ze čtvrtiny vlastní člen vlády, nesmí pobírat dotace ani investiční pobídky. Zakazuje také, aby politici na vysokých postech vlastnili média.

S tvrzením Evropské komise, že máme v předcházení střetu zájmů „závažné nedostatky“ i že „Česko konfliktní situaci příliš neřeší“ souhlasím a ještě se k tomu vrátím, ale tvrzením, že Babiš porušuje český zákon o střetu zájmů, Evropská komise překračuje kompetence, které jí dává Smlouva o fungování Evropské unie, neboť tímto tvrzením zasahuje do suverenity členských států v oblasti justice. Evropská komise má jistě právo tvrdit, že bylo porušeno NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a které obsahuje na půl stránce pár obecných požadavků pro předcházení střetu zájmů, ale jedině český soud či jiný rozhodný orgán má právo rozhodnout, že Babiš či kdokoliv jiný porušuje kterýkoliv z článků našeho zákona 159/2006 Sb. o střetu zájmů. Tím nehájím Babiše, tím hájím naši suverenitu v oblasti justice. K otázce, zda Babiš porušuje náš zákon o střetu zájmů, resp. kdo ho může vůbec porušovat, se vrátím v závěrečné části.


O obsahu auditorské zprávy, na níž dopis Evropské komise navazuje, jsem psal podrobně v červnu 2019 zde a v prosinci 2019 zde. Zde proto jen krátce připomenu její hlavní závěry. Celkem bylo auditováno 39 případů dotací z celkového počtu 98 dotací ze všech tří Evropských strukturálních a investičních fondů v rámci tří Operačních programů (OP). Protože se kritika týkala prakticky výhradně Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OPPIK) omezím se jen na dotace z tohoto OP, jichž bylo 21. Závěry Auditu jsou shrnuty ve dvou částech.

V první části nazvané Chyby zjištěné ve vybraném vzorku případů dotací ukazující na vážné nedostatky ve fungování řídících a kontrolních systémů je kritická analýza devíti dotací, přičemž nalezené chyby nesouvisí se střetem zájmů a audit by je identifikoval, i kdyby Babiš nebyl premiérem nebo Agrofert včas prodal. Všechny výtky auditorů jsou přitom adresovány řídícímu orgánu OPPIK a tedy Ministerstvu průmyslu a obchodu, nikoliv Agrofertu. Celková finanční korekce, kterou nám za chyby řídicího orgánu, vyměřili, činí 285,3 milion Kč. Evropská komise má bezpochyby právo tuto finanční korekci požadovat, neboť jde o chyby řídícího orgánu při přidělování prostředků Evropské unie.

Seznam dotčených devíti dotací je příloze auditorské zprávy, která je v článku Babiš a dotace: velké shrnutí v deseti otázkách a odpovědích v tabulce pod názvem „Projekty, kde auditoři našli chyby“. Hlavní údaje z této tabulky jsou zde

V druhé části Systémové chyby související s porušením pravidel o střetu zájmů, je závěr rozdělen na dvě období, před a po 9. 2. 2017, kdy vstoupil v platnost výše citovaný paragraf 4c zákona 159/2006 Sb.

Období před od roku 2007 do 9. 2. 2017 zahrnuje celá funkční období vlád Topolánka, Fischera, Nečase, Rusnoka a převážnou část doby funkčního období Sobotkovy vlády. Auditoři kritizují nečinnost českých úřadů, které podle nich „nezajistily, aby existující řídící a kontrolní systémy zabránily situacím se střetem zájmů. Neexistuje žádné svědectví, že byla na národní úrovni přijata opatření týkající se této skutečnosti, což představuje další nedostatek řídících a kontrolních systémů.“ i činnost řídících orgánů dotčených Operačních programů, ale protože jsou si vědomi, že zákon 159/2006 Sb. nezakazoval poskytnutí veřejných prostředků, v nichž měl veřejný činitel podíl, nenavrhli žádnou finanční korekci.

V období po 9. 2. 2017 bylo podle auditorů uděleno společnostem skupiny Agrofert 16 dotací v rozporu s článkem 4c zákona 159/2006 Sb. a tedy protiprávní a auditoři proto navrhují u všech těchto dotací 100procentní finanční korekci, celkem 282,7 milionu Kč. Protože ale 7 z těchto 216 dotací (čísla 3 a 9-14 v tabulce níže) bylo již korigováno v první části, činila navrhovaná korekce za údajného porušení paragrafu 4c 147,6 milionů Kč. Seznam dotčených šestnácti dotací je v článku v tabulce pod názvem „Dotace schválené protiprávně po novele zákona o střetu zájmů“.


iRozhlas dále pokračuje

Evropská komise v dokumentu dále uvádí, že veškerá unijní podpora, kterou tuzemské úřady přikleply Agrofertu v posledních třech letech, byla přidělena neoprávněně. „Veškeré dotace udělené skupině Agrofert po 1. září 2017 (…) jsou v rozporu s článkem 4c o střetu zájmů za předpokladu, že žádost o dotaci byla předložena během 1. září 2017 či po něm a dotace byla udělena v době, kdy byl pan Babiš veřejný funkcionář ve smyslu tohoto ustanovení,“ stojí dále v dopise.
Původně se přitom mělo za to, že stěžejní datum pro platnost paragrafu o střetu zájmů je 7. února 2017 (správně 9. února 2017, pozn. J.Ch.). Podle únorového nálezu Ústavního soudu (v bodech 230 a 231, pozn. J.Ch.) to však platí pouze pro zákaz vlastnit média, v případě omezení týkajících se dotací a investičních pobídek má být rozhodný zářijový termín. Byla to podle všeho i jedna z námitek české strany, které Brusel vyhověl.

Toto je jedno z klíčových míst celého článku. Aby bylo jasné, proč, je třeba připomenout v zkratce závěry auditorské zprávy. Ve svém blogu jsem upozornil na to, že auditoři ignorovali skutečnost, že paragraf 4c se nevztahuje na všechny veřejné funkcionáře, ale jen na velmi úzkou skupinu členů vlády a předsedů ústředních správních orgánů a nikoliv na prosté poslance, jímž byl Babiš po odvolání z vlády od 24.5 2017 do 29. 12. 2017. Na tuto dobu připadly 4 dotace (číslo 7, 8, 15 a 16) za celkem 91 milionů Kč. Z výše uvedených devíti dotací za 147,6 milionů Kč navrhované finanční korekce za střet zájmů mělo správně zbýt jen pět dotací za 56,6 milionů Kč, jde o dotace číslo 1, 2, 4, 5 a 6 v druhé tabulce. Na tuto chybu auditorů upozornila jistě i vláda, Evropská komise námitku musela uznat a proto do vyjádření přidala podmínku „.. byla udělena v době, kdy byl pan Babiš veřejný funkcionář ve smyslu tohoto ustanovení“.

Změna data počátku účinnosti paragrafu 4c z 9. 2.2017 na 1. září 2017, vyvolaná názorem Ústavního soudu, na nějž ve svých námitkách upozornila vláda, znamená, že z pěti dotací, které zbyly v druhé tabulce po započtení doby, kdy Babiš nebyl ve vládě, vypadnou další čtyři, číslo 1, 2, 4 a 5 a zbyde jediná dotace číslo 6, na níž připadly 2 miliony Kč z prostředků EU. To je vše, co zbylo z původní části auditorské zprávy Systémové chyby související s porušením pravidel o střetu zájmů. Zda je v zprávě Evropské komise o této skutečnosti aspoň zmínka, není z článku v iRozhlas jasné.

Dále, podle informace v článku iRozhlas Evropská komise v jednom případě a to dotace pro firmu Ethanol, čtvrtou dotaci v tabulce výše, akceptovala připomínky našich úřadů a případ uzavřela bez původně požadované peněžité korekce ve výši 72 milionů Kč. Finančně znamenají uvedené tři změny vůči původnímu auditu snížení finanční korekce na polovinu, z 433 milionů na 215 milionů.
. Velmi doporučuji výše uvedená FAKTA pozornosti předsedy Chvilkařů Benjamina Rolla, který na pondělní on-line demonstraci Milionu chvilek v pondělí tvrdil

Za druhé, obrovský problém našeho premiéra nejen, že už dávno přesáhl únosnou mez, ale navíc byl před pár dny definitivně potvrzen zprávou Evropské komise, která odmítla námitky české státní správy.

Je zjevné, že vedení Chvilkářů FAKTA i nadále nezajímají. K jeho projevu mám ještě jednu poznámku. Ve svém vystoupení také prohlásil „Jenže dokud je premiérem trestně stíhaný člověk, není vyhráno.“ Jsem zvědav, zda bude pro Benjamina Rolla vyhráno, až Jaroslav Šaroch podruhé a definitivně zastaví trestní stíhání Babiše.


Podstatná část článku iRozhlasu je věnována rekapitulaci kritických připomínek auditorů k výše uvedeným devíti projektům doplněná reakcí Evropské komise na připomínky našich úřadů ke zprávě auditorů. Barevná tabulka na konci článku je obsahově identická s výše uvedenou tabulkou, v níž je ovšem navíc důležitá informace o datu schválení dotace. Nebudu tuto část komentovat, to, co je podstatné je skutečnost, že kritika auditorů i Evropské komise je adresována řídícímu orgánu OPPIK, tedy Ministerstvu průmyslu a obchodu a nikoliv žadatelům o dotaci. Tento řídící orgán v kritizovaných případech porušil pravidla pro posuzování žádostí o dotace a přidělil je i dotacím, které podmínky výzev, kam byly podány, nesplňovaly.

A pokud bychom si položili otázku, po kom by bylo správné neoprávněně přidělené prostředky vymáhat, aby je nemusel zaplatit daňový poplatník, nabízí se přirozená odpověď: po tom, kdo dotace neoprávněně POSKYTL. A tím viníkem je Ministerstvu průmyslu a obchodu za doby, kdy ho vedli ministři za ODS, ČSSD a ANO. Právě proto, abychom určili kdo a kolik by měl zaplatit, jsou důležitá data schválení dotací. Z výše uvedené tabulky plyne, že
• Dotaci Lovochemii za 50 milionů v roce 2012 poskytlo MPO v obě, kdy mu šéfoval Martin Kuba z ODS.
• Dotaci Pekárně Zelená louka za 100 milionů v roce 2017 poskytlo MPO v obě, kdy mu šéfoval Jan Mládek z ČSSD.
• Dotaci Lovochemii za 50 milionů v roce 2018, a pětici dotací pro Cerea za celkem 13 milionů v roce 2018 poskytlo MPO v obě, kdy mu šéfovali Tomáš Hȕner za ANO.

Takže o korekci ve výši 213 milionů by se měly svorně podělit ODS (50 milionů), ČSSD (100 milionů) a ANO (63 milionů).


Každý úspěšný vojevůdce zná nejen své silné stránky a protivníkovy slabé, ale také naopak, své slabé a jeho silné. V kontextu sporu o střet zájmů premiéra to pro jeho odpůrce znamená uvědomit si, kde má podle našich zákonů pravdu, ač se to na první pohled zdá nemožné. Babišovi přátelé z řad politiků a médií a dalších veřejných osobností do nekonečna opakují „je očividné, že Babiš je v obrovském střetu zájmů“ a on na to reaguje stejně pravidelně slovy, „zákon o střetu zájmů neporušuji“. Je v zájmu Babišových kritiků, aby připustili, že má pravdu, jakkoliv se to může zdát absurdní. Důvod je prostý, Lex Babiš, tedy paragrafy 4a, 4b a 4c zákona 159/2006. Sb., které do něj doplnili Babišovy přátelé, aby ho zkrotili, je takový legislativní zmetek, že Babišovi naopak poskytl možnost, aby tvrdil to, co tvrdí. Na to, že neporušuje paragraf 4a o vlastnění médií má pravomocný glejt, ač kvůli tomu nemůže Lukáš Wagenknecht spát a pokud jde o paragraf 4c, který se týká dotací, dává mu za pravdu přímo jeho znění. Není totiž pravda, jak tvrdí iRozhlas, že „firma, kterou alespoň ze čtvrtiny vlastní člen vlády, nesmí pobírat dotace“ neboť paragraf 4c zákona 159/2006 Sb. tvrdí něco zcela jiného:

Je zakázáno poskytnout dotaci podle právního předpisu upravujícího rozpočtová pravidla nebo investiční pobídku podle právního předpisu upravujícího investiční pobídky obchodní společnosti, ve které veřejný funkcionář uvedený v § 2 odst. 1 písm. c) nebo jím ovládaná osoba vlastní podíl představující alespoň 25 % účasti společníka v obchodní společnosti.

Paragraf 4c zakazuje poskytovateli dotace, v našem případě primárně Ministerstvu průmyslu a obchodu, POSKYTOVAT dotaci firmám, které ovládá člen vlády. To je něco diametrálně odlišného. Paragraf 4c proto nemůže porušit Babiš ani jeho firmy, protože jim nic neukládá, porušit ho může jedině poskytovatel a tedy stát, protože ministerstva jsou organizačními složkami státu. A stát, konkrétně ministerstva, která poskytují dotace z Evropských fondů, si musí udělat jasno, zda jejich poskytnutí společnostem koncernu Agrofert je, nebo není v souladu s paragrafem 4c zákona 159/2006 Sb.

Nic v tomto ani jiném paragrafu zákona 159/2006 Sb. nezakazuje Babišovi ovládat Agrofert ani jinou společnost, samotným ovládáním Agrofertu by Babiš náš zákon neporušoval, ani kdyby akcie Agrofertu nebyly v jeho svěřenských fondech. Toto je triviální, ale klíčová skutečnost, kterou by si měli všichni Babišovi přátelé uvědomit, pokud chtějí najít cestu, jak Babiše zkrotit. A měla by si ji uvědomit i Evropská komise, když na základě svého názoru, že „Pan Babiš ovládá společnosti ze skupiny Agrofert,“ tvrdí že „coby veřejný funkcionář tak nadále porušuje český zákon o střetu zájmů.“. Nemá pravdu a svým tvrzením jen ukazuje, že nezná náš zákon.


A v této skutečnosti je také jednoduchý návod, jak záležitost s možným střetem zájmu Babiše vyřešit. Brusel má pravdu, když tvrdí, že Česko má ohledně Agrofertu „závažné nedostatky“ v předcházení střetu zájmů. A má pravdu i v tom, že by stačilo, kdyby tuzemské úřady uplatnily stávající legislativu. iRozhlas do textu zařazuje obrázek relevantního odstavce anglického textu

v němž Komise říká, že současný stav by byl dostatečně vyřešen (a byl by v souladu s článkem 61 Finančního nařízení z roku 2018), kdyby ustanovení článku 4c zákona o střetu zájmů bylo použito i ve vztahu ke společnostem skupiny Agrofert. Takto doslova to Komise jistě nemyslí, protože článek 4c se samozřejmě týká i společností skupiny Agrofert, Komise chce zřejmě říci, že Babiš je ovládající osobou všech těchto společností a proto by jim dotace neměly být poskytovány.

A právě v odpovědi na otázku, zda Babiš je nebo není ovládající osobou všech společností skupiny Agrofert v situaci, že akcie samotného holdingu Agrofert jsou uloženy ve svěřenských fondech, je klíč k řešení problému. Již skoro 4 roky je Babiš podle zákona 164/2013 Sb. o mezinárodní spolupráci při správě daní ve znění platném od 1. 4. 2017 ovládající osobou dvou svěřenských fondů, které založil a kam vložil akcie svých holdingů Agrofert a Synbiol. Ovšem nejen on jako zakladatel a obmyšlený, ale také jeho manželka a Václav Knotek jako osoby pověřené dohledem nad fondy a pánové Průša a Bílek jako jejich správci. Nikdo se ovšem dosud z toho nesnažil dovodit, že je tím pádem automaticky i ovládající osobou těchto holdingů a přes ně i všech 200+ společností jimi ovládaných. Je zjevné, že stanovení ovládajících osob svěřenských fondů na základě prostého výčtu osob nelze automaticky přenést i na samotné holdingy a jejich společnosti. Že by pan Knotek v jakémkoliv smysluplném významu „ovládal“ Lovochemii či Kostelecké uzeniny, by se jistě ani David Ondráčka neodvážil veřejně tvrdit. To neznamená, že Babiš nemůže být označen za osobu ovládající Agrofert a Synbiol, ale takový výrok může pronést jedině náš soud a jen na základě materiálního posouzení reálného vlivu Babiše na holdingy v jeho svěřenských fondech. A protože žádný takový právně relevantní výrok žádný náš soud dosud nevynesl, poskytovatelé dotací žijí v nejistotě, zda mají či nemají společnostem koncernů Agofert a Synbiol dotace poskytovat a musí se sami rozhodnout.

Pokud chtějí Babišovy přátelé z řad opozice záležitost vyjasnit, neměli by čekat na Godota, ale měli by jednat a napadnout rozhodnutí MPO či jiného poskytovatele v některém konkrétním případu dotace pro společnost koncernu Agrofert či Synbiol. To zatím nikdo neudělal, možná i proto, že zákon 159/2006 Sb. neuvádí, jak v tomto případě, kdy se přestupku mohl dopustit stát, postupovat a komu a kam podat podnět k přezkoumání, zda byla dotace poskytnuta v souladu s paragrafem 4c. Naproti tomu v případě, že se přestupku mohl dopustit veřejný funkcionář, je taková procedura v zákoně jasně specifikována. Jiná cesta než dostat konkrétní případ dotace před soud neexistuje.

A pokud není jasné, jak nějaké konkrétní rozhodnutí poskytovatelů napadnout, měli by opoziční poslanci interpelovat příslušné ministry a to nejen průmyslu a obchodu, ale i práce a sociálních věcí, životného prostředí a zemědělství, neboť i tato ministerstva dotace z prostředků Evropských fondů poskytují. A žádat po nich oficiální stanoviska jejich úřadů na to, zda poskytnutí dotací společnostem Babišových holdingů je nebo není v souladu s článkem 4c zákona 159/2006. A důsledně trvat na jasné odpovědi, na to mají právo. To už ostatně měli udělat dávno. Budou-li jen čekat na Godota, dopadne to jako v Beckettově absurdním dramatu.