Zatmění rozumu v pětikolce a strach z Babiše
V pátek 16. června v 11.17 schválila Poslanecká sněmovna hlasy všech 86 přítomných poslanců a poslankyň vládní pětikolky Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích Sněmovní tisk 312 z 27. 9. 2022 ve znění pozměňovacího návrhu Piráta Michálka, který z něj udělal Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích a další související zákony tím, že do něj přilepil změnu zákona o střetu zájmů a změnu zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání. Pro samotný Michálkův pozměňovák hlasovalo všech 84 přítomných poslanců a poslankyň pětikolky, proti nebyl z pětikolky nikdo a jediná poslankyně STAN Mgr. Ing. Pavla Pivoňka Vaňková se zdržela, a tak jediná prokázala aspoň záchvěv logického myšlení, což velmi oceňuji, byť pro celý vládní návrh okamžitě poté hlasovala. Všichni ostatní pětikolkaří hlasovali pro pitomost, za kterou se budou stydět.
Dříve než přejdu ke komentáři tohoto opusu upozorňuji, že z hlediska jeho věcného obsahu jsou zásadní navrhované změny také obsahem Návrhu poslanců Jakuba Michálka, Věry Kovářové, Marka Výborného, Marka Bendy a Jana Jakoba na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, Sněmovní tisk 110/0 ze 17. 12. 2021. Rozdíl od schváleného zákona je v tom, že při prvním pokusu byly všechny navržené změny součástí novely zákona o střetu zájmů, zatímco nyní jsou rozprostřeny do změn ve třech uvedených zákonech. Je zajímavé, že na citované webové stránce PS není žádná informace o tom, že Pirát Michálek přilepil svůj pozměňovací návrh již jinam, ba dokonce je tam uvedeno Projednávání tisku navrženo na pořad 70. schůze (od 27. června 2023). Jsem zvědav, jak projednávání dopadne. Ale tohle je prkotina.
A nyní k věcnému obsahu schváleného zákona, tedy de facto obsahu Michálkova pozměňováku. Nejdříve změny v novele zákona o střetu zájmů týkající se mediální oblasti. Ty se týkají především článku 2, kde jsou definováni veřejní funkcionáři takto
§ 2 Veřejný funkcionář
(1) Pro účely tohoto zákona se veřejným funkcionářem rozumí
a) poslanec Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky (dále jen "poslanec"),
b) senátor Senátu Parlamentu České republiky (dále jen "senátor"),
c) člen vlády nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu, v jehož čele není člen vlády,
d) náměstek člena vlády nebo náměstek ministra vnitra pro státní službu,
e) vedoucí Kanceláře Poslanecké sněmovny, vedoucí Kanceláře Senátu nebo vedoucí Kanceláře prezidenta republiky,
f) inspektor Úřadu pro ochranu osobních údajů,
g) předseda Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví,
h) člen Rady Českého telekomunikačního úřadu,
i) člen Rady Energetického regulačního úřadu,
j) člen bankovní rady České národní banky,
k) prezident, viceprezident a člen Nejvyššího kontrolního úřadu,
l) předseda nebo člen Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí,
m) veřejný ochránce práv a jeho zástupce,
n) člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání,
o) člen zastupitelstva kraje nebo člen Zastupitelstva hlavního města Prahy, který je pro výkon funkce dlouhodobě uvolněn nebo který před svým zvolením do funkce člena zastupitelstva nebyl v pracovním poměru, ale vykonává funkce ve stejném rozsahu jako člen zastupitelstva, který je pro výkon funkce dlouhodobě uvolněn,
p) člen zastupitelstva obce, městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města nebo městské části hlavního města Prahy, který je pro výkon funkce dlouhodobě uvolněn nebo který před svým zvolením do funkce člena zastupitelstva nebyl v pracovním poměru, ale vykonává funkce ve stejném rozsahu jako člen zastupitelstva, který je pro výkon funkce dlouhodobě uvolněn, nebo
q) starosta obce, městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města nebo městské části hlavního města Prahy, místostarosta obce s pověřeným obecním úřadem, obce s rozšířenou působností, městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města, zástupce starosty městské části hlavního města Prahy nebo členové rady obce s rozšířenou působností, městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města, městské části hlavního města Prahy, kraje nebo hlavního města Prahy, kteří nejsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni.
Tento rozsáhlý seznam je v zákoně již od jeho vyhlášení v roce 2006, v platné znění přibylo během let jen podrobnější specifikace písmen p) a q). Podle schválené novely
V § 2 odst. 1 se na začátek písmene c) vkládají slova „prezident republiky,”.
Je dojemné, že se Pirát Michálek a celá pětikolka starají o to, aby se pan prezident necítil odstrčený a věděl přesně, co smí a co nesmí dělat. Pan prezident by tuto příkladnou péči Mgr. et Mgr. Michálka mohl při vhodné příležitosti, která se brzy naskytne, ocenit.
Důležitá změna se týká odstavce (1) článku 4a, jenž v platné znění zní takto
§ 4a
(1) Veřejný funkcionář uvedený v § 2 odst. 1 nesmí být provozovatelem rozhlasového nebo televizního vysílání nebo vydavatelem periodického tisku ani společníkem, členem nebo ovládající osobou právnické osoby, která je provozovatelem rozhlasového nebo televizního vysílání nebo vydavatelem periodického tisku.
a podle schválené novely se v něm slova „ovládající osobou“ nahrazují slovy „skutečným majitelem“. Protože pochopit rozdíl pojmu skutečný majitel bez uvozovek podle selského rozumu od "skutečného majitele" ve smyslu našeho zákona, je zjevně nad kognitivní schopnosti Pirátů, nebudu se o to pokoušet, jen pro odlehčení upozorňuji na to, že "skutečným majitelem" Svěřenského fond ve prospěch strýčka Skrblíka (To není legrace!!) je mimo jiné jeho obmyšlený. Ten se sice oficiálně ve výpisu neuvádí, ale soudě podle názvu fondu, je jím právě strýček skrblík. A kdyby do tohoto fondu vložil Babiš pár akcií Agrofertu, byl by strýček skrblík "skutečný majitelem" například i Kosteleckých uzenin.
Skutečně zásadní a absurdní je novela výše citovaného článku 4a, která zní
4. V § 4a se na konci textu odstavce 1 doplňuje věta „To neplatí v případě, kdy je vydavatelem periodického tisku politická strana, politické hnutí nebo politický institut, právnická osoba jimi ovládaná, nebo právnická osoba ovládaná územním samosprávným celkem anebo pokud je provozovatelem rozhlasového nebo televizního vysílání nebo vydavatelem periodického tisku právnická osoba, která nemá povinnost vyhotovit výroční zprávu podle zákona upravujícího účetnictví.“.
V Důvodové zprávě se k této změně uvádí
Zohlednění specifik periodického tisku politických subjektů a samospráv
Striktní výklad zákona v dnešní podobě neumožňuje vydávání obecního a
stranického tisku, protože ovládající osobou (či skutečným majitelem) jejich
vydavatele může být z logiky věci vrcholný politický představitel, ať už z titulu
funkce ve straně, nebo z titulu funkcionáře samosprávy.
Rozšíření možnosti vlastnit média
• Striktní výklad znemožňuje např. i komunálním politikům vlastnit menší vydavatelství, která vydávají periodický tisk, např. místní noviny.
• Návrh umožňuje vlastnit média až do velikosti, pokud nemají obecnou povinnost vydávat výroční zprávu podle zákona o účetnictví (§ 21 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví). Jde typicky o organizace, které mají aktiva vyšší než 40 mil. Kč, čistý obrat přes 80 mil. Kč nebo 50 zaměstnanců.
Nejdříve poznámka. V poslední větě je překlep, místo "mají aktiva vyšší než" má být zjevně "nemají aktiva vyšší než".
Takže politik může být "skutečným majitelem" periodického tisku, ale jenom pokud jde o stranický tisk. To je zcela absurdní zásada, která se vzpírá elementární logice a která není nikde ve světě. Všude jinde není omezeno vlastnictví médií politiky, ale v některých zemích je naopak zakázáno vlastnit některá média politickým stranám. Například ve Spojeném království či Německu nemohou politické strany získat licenci na provozování celostátního rozhlasové či televizní vysílání. Takže Babiš by klidně mohl být "skutečným majitelem" tisku vydávaného ANO, které by ho do jeho vedení jmenovalo a Michálek by byl spokojen. Jak by se tento stav lišil od dnešního, kdy je Babiš "skutečným majitelem" Mafry? Jedině tím, že v případě Mafry je Babis nejen jejím "skutečným majitelem", ale i jejím skutečným majitelem bez uvozovek. Že je tato novela namířena výhradně proti Babišovi vidí i malé dítě.
Nejabsurdnější je ovšem změna zákona o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, kde je vložena nová část nazvaná „Dozor nad dodržováním zákona o střetu zájmů" a kde je v článku 19ha stanoveno
§ 19ha
(5) Zakazuje se právní jednání, které směřuje k tomu, aby
a) byla převedena účast nebo členství veřejného funkcionáře v právnické osobě, která je provozovatelem rozhlasového nebo televizního vysílání nebo vydavatelem periodického tisku, na osobu blízkou nebo osobu, se kterou jednal ve shodě,
b) se skutečným majitelem právnické osoby, která je provozovatelem rozhlasového nebo televizního vysílání nebo vydavatelem periodického tisku, stala namísto veřejného funkcionáře osoba blízká veřejnému funkcionáři nebo osoba, se kterou jednal ve shodě. Takové právní jednání je neplatné. K neplatnosti právního jednání soud přihlédne i bez návrhu.
Zakázat Babišovi, aby svůj Agrofert prodal třeba svému synovi, dceři nebo bratru své ženy, je zcela absurdní a v normální demokracii nemožné, tím se vracíme do éry komunismu, a ani tehdy to tak jednoduše nešlo. Jak mohla pětikolka tento legislativní zmetek jednomyslně schválit, je nepochopitelné a je projevem stádního jednání. Ústavní soud ho jistě zruší.
V Důvodové zprávě k této části schválené novely je citován nález Ústavního soudu
sp. zn. Pl. ÚS 4/17 ze dne 11. 2. 2020, v němž ÚS dospěl k závěru, že návrhy na zrušení napadených ustanovení zákona o střetu zájmů nebyly důvodné. Základní teze úpravy zákona posvětil. V odůvodnění konkrétně ÚS uvedl:
Z hlediska veřejného zájmu a ochrany demokratických hodnot je akceptovatelná
snaha zákonodárce, který v reakci na koncentraci významné ekonomické a mediální moci, a z toho plynoucích hrozeb, činí v mezích ústavního pořádku opatření bránící možné postupné deformaci demokratického režimu do podoby nějaké z jeho fiktivních či neliberálních variant (...). Ústavní soud poznamenal, že nespatřuje problém ve stanovení pravidel pro střet zájmů, jako spíše v nedostatcích fungování kontrolních mechanismů. (bod 130)
Ano, ale to bylo vyjádření k znění článku před schválenou novelou, tedy BEZ výše doplněné věty v článku 4a "To neplatí..." a bez § 19ha v situaci, kdy článek 4a(2) sice ukládal Babišovi "ukončit provozování rozhlasového nebo televizního vysílání nebo vydávání periodického tisku nebo ukončit svou účast nebo členství v právnické osobě, která je provozovatelem rozhlasového nebo televizního vysílání nebo vydavatelem periodického tisku, bez zbytečného odkladu......." a v dalším mu hrozil různými omezeními a pokutami, když to neudělá, ale prodej jeho majetku mu nezakazoval. Jak mohl Mgr. et Mgr. Michálek tento legislativní nesmysl navrhnout a pětikolka bez odporu schválit je nepochopitelné a varující. Aby si ANO mohlo koupit třeba HN od Bakaly nebo Blesk od Křetínského, ale nikoliv Mafru přímo od Babiše je nehorázná absurdita.
A nakonec ještě jedna poznámka. Piráti chtějí digitalizovat všechno, jen zapomněli na své myšlení, to zamrzlo ve 20. století. Každé malé dítě chápe, že v dnešní době je z hlediska vlivu na veřejnost periodický tisk bezvýznamný, daleko důležitější jsou webové portály a úplně nejdůležitější jsou sociální sítě. Těmi lze ovlivňovat veřejné mínění velmi efektivně a rychle a bez jakéhokoliv omezení. Stačí se podívat na Facebook či Twitter a hned je jasné, kteří politici na nich dominují a jak nás všechny dennodenně masírují. Ale povídejte to Pirátům, oni mají svého Babiše.