Návrh ministra financí na dramatickou redukci kofinancování projektů Operačních programů financovaných z Evropských strukturálních a investičních fondů představuje další zoufaly pokus vyškrábat někde pár drobáků (4,6 miliardy za 7 let jsou drobáky) mimo jiné i za cenu dalšího porušení závazku vlády z letošního roku zvýšit výdaje na vědu a výzkum. Místo toho jeho návrh hrozí zlikvidovat část špičkového výzkumu v Praze a Brně a dalších centech. Pokud tento návrh vláda schválí, prokáže svou naprostou nekompetenci.

Česká konference rektorů k tomuto návrhu zaujala toto jasné stanovisko

Česká konference rektorů (ČKR) vydala prohlášení k návrhu Ministerstva financí ČR k úpravě pravidel pro spolufinancování evropských strukturálních a investičních fondů. V celém znění si ho přečtěte níže:
Česká konference rektorů (ČKR) nesouhlasí s návrhem Ministerstva financí ČR k úpravě pravidel pro spolufinancování evropských strukturálních a investičních fondů, který předpokládá výrazné navýšení míry spolufinancování na straně vysokých škol v pozici konečného příjemce v přechodových regionech a na území hlavního města Prahy.
Předložený návrh zásadním způsobem ohrožuje schopnost vysokých škol využít tyto významné rozvojové prostředky na další rozvoj excelence jak v oblasti vzdělávání, tak vědy a výzkumu, což je jedna ze strategických priorit ČR. Důsledkem by bylo další snížení prostředků plynoucích do oblasti vzdělávání, kdy se návrh netýká jen vysokého, ale i regionální školství, a to za situace, kdy podpora vzdělávání a výzkumu na vysokých školách ze státního rozpočtu ČR dosahuje nyní historického minima. ČKR apeluje na odmítnutí navrhovaných změn.
V Brně dne 15. června 2023
Za Českou konferenci rektorů
Prof. MUDr. Martin Bareš, Ph. D.
předseda

Připomínám, že navrhovaná redukce se samozřejmě týká stejnou měrou i ústavů Akademie věd.

V návrhu usnesení vlády České republiky o aktualizaci Pravidel spolufinancování Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu plus, Fondu soudržnosti, Fondu pro spravedlivou transformaci a Evropského námořního, rybářského a akvakulturního fondu, Azylového, migračního a integračního fondu, Fondu pro vnitřní bezpečnost a Nástroje pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky na programové období 2021-2027, který předložil do vlády Stanjura, se praví

Vláda
I. schvaluje aktualizovaná Pravidla spolufinancování Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu plus, Fondu soudržnosti, Fondu pro spravedlivou transformaci a Evropského námořního, rybářského a akvakulturního fondu, Azylového, migračního a integračního fondu, Fondu pro vnitřní bezpečnost a Nástroje pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky na programové období 2021-2027;
II. ukládá místopředsedovi vlády pro digitalizaci a ministrovi pro místní rozvoj, 1. místopředsedovi vlády a ministru vnitra, místopředsedovi vlády a ministru práce a sociálních věcí, ministrům průmyslu a obchodu, dopravy, školství, mládeže a tělovýchovy, životního prostředí a zemědělství řídit se při realizaci operačních programů ve vztahu k projektům podpořeným na základě výzev k podání žádosti o dotaci zveřejněných po 1. září 2023 aktualizovaným materiálem uvedeným v bodě I usnesení;
III. projekty podpořené na základě výzev k podání žádosti o dotaci zveřejněných před 1. zářím 2023 se dokončí podle pravidel schválených usnesením vlády č. 354 ze dne 12. dubna 2021.

V předkládací zprávě je tento ostudný návrh odůvodněn následovně:

Navržená aktualizace ruší stávající princip, kdy státní rozpočet pokrýval zvýšené nároky na spolufinancování u příjemců z přechodových regionů (regiony NUTS 2 Jihovýchod, Jihozápad a Střední Čechy), u kterých je ze strany Evropské komise vyžadována vyšší míra národního spolufinancování (nikoli 15 %, ale 30 %), a rovněž u příjemců v Praze, kde Evropská komise vyžaduje národní spolufinancování ve výši 60 %. Nově dochází k zafixování podílu státního rozpočtu napříč všemi kategoriemi regionů, přičemž zvýšené nároky na spolufinancování ponesou příjemci. Změna se nedotkne podnikatelských subjektů, na jejichž projekty státní rozpočet nepřispívá.

Snížení spolufinancování se promítne u cca 1/3 celkové alokace, protože v současné době jsou již na 2/3 alokace vyhlášeny výzvy k podání projektů, které nelze zpětně měnit. Odhadovaná úspora státního rozpočtu činí v tuto chvíli cca 4,6 mld. Kč v období 2024–2030. Skutečná úspora však bude záležet na konkrétních podpořených projektech, charakteru příjemců a jejich územním rozložení. Celkové náklady státního rozpočtu na národní spolufinancování pak lze odhadnout na 63 mld. Kč (při původní verzi Pravidel spolufinancování činil odhad 67,6 mld. Kč).

První věc, která člověka zarazí na první pohled je směšně nízká výše ušetřených prostředků: cca 650 milionů ročně ze všech fondů je pod rozlišovací schopnost státního rozpočtu, jehož výdaje činí ročně přes 2000 miliard. V následujícím se zaměřím na redukci vládního kofinancování projektů financování z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), který je pro vědu a výzkum nejdůležitějším, ale velmi podobná čísla jsou i u ostatních fondů.

V následujícím se zaměřím na redukci vládního kofinancování projektů financování z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), který je pro vědu a výzkum nejdůležitějším, ale velmi podobná čísla jsou i u ostatních fondů.

Kofinancování projektů Operačních programů financovaných z Evropských strukturálních a investičních fondů se řídí pravidly vycházejícími z pravidel Evropské komise, které stanovují tyto maximální míry spolufinancování z EU fondů:
• 85 % pro méně rozvinuté regiony, jejichž HDP na obyvatele v období 2015-2017 byl nižší než 75 % průměru EU – 27
• 70 % pro přechodové regiony, jejichž HDP na obyvatele v období 2015-2017 byl mezi 75 % - 100 % průměru EU – 27, které v období 2014-2020 spadaly mezi méně rozvinuté regiony
• 40 % pro rozvinutější regiony, jejichž HDP na obyvatele v období 2015-2017 byl vyšší než 100 % průměru EU – 27

CLLD je zkratka pro komunitně vedený místní rozvoj z anglického Community-led Local Development, viz níže.

Výše kofinancování z evropských fondů a státního rozpočtu mírně závisí i na typu organizace (OSS=organizační složka státu, např. ministerstvo, PO OSS= příspěvková organizace organizační složky státu, např. IKEM). Stanjura navrhuje ponechat výši kofinancování ze státního rozpočtu pro méně rozvinuté regiony na stejné úrovni jako v usnesení tehdy ještě Babišoy vlády č. 354 ze dne 12. dubna 2021, v níž byla ministryní financí Alena Schillerová:

Méně rozvinuté regiony

Pro přechodové a více rozvinuté regiony (tedy Prahu) však Stanjura navrhuje výrazné krácení kofinancování ze státního rozpočtu, a naopak výrazné zvýšení kofinancování z prostředků institucí jako jsou vysoké školy a ústavy Akademie věd.

Přechodové regiony

Více rozvinuté regiony (Praha)

Připomínám, že podle citovaného usnesení Babišovy vlády z března 2021, byla výše kofinancování projektů z prostředků příjemců, tedy vysokých škol a výzkumných organizací, především ústavů Akademie věd, školských zařízení a dalších organizací v přechodových i velmi rozvinutých regionech (Praze) na zcela stejné výši jako v méně rozvinutých regionech, tedy v případě vysokých škol a výzkumných organizací 5 % a u školských zařízení 10 %.

To samozřejmě znamená, že příjemcům v Praze stát dosud přispíval daleko více než třeba v Karlovarském kraji a čtenář může namítnout, že to je nespravedlivé. Měl by pravdu, například v případ Integrovaného regionálního operační programu IROP, jednoho z operačních programů, přes které se v Česku rozdělují peníze poskytnuté právě z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) a který je zaměřen vysloveně na regionální rozvoj v následujících oblastech:
• eGovernment a kybernetická bezpečnost
• Integrovaný záchranný systém
• Zelená infrastruktura měst a obcí
• Silnice II. třídy
• Vzdělávací infrastruktura
• Sociální infrastruktura
• Infrastruktura ve zdravotnictví
• Kulturní dědictví a cestovní ruch
• Komunitně vedený místní rozvoj (CLLD)
• Čistá a aktivní mobilit
U takového Operačního programu by naopak stát měl přispívat příjemcům v nerozvinutých regionech více než v přechodových regionech a Praze. Ale v případě vědy a výzkumu je situace zcela jiná. Špičkový výzkum je přirozeně soustředěn převážně v Praze, Brně a několika dalších centech a pokud ho vláda chce i pomocí prostředků z Evropských fondů podporovat, nemůže po institucích v těchto regionech chtít nepřiměřeně vysokou spoluúčast. A protože pravidla Evropské komise nedělají pro daný fond rozdíl mezi různými typy Operačních programů, Babišova vláda rozhodla raději přispívat příjemcům ve všech regionech stejně a dost. Tím nerozvinuté regiony nepoškodila a přechodovým a Praze pomohla. Státní rozpočet to sice stálo o trochu více peněz, ale ve svých důsledcích se to určitě vyplatilo.

Desetinásobné zvýšení kofinancování z prostředků vysokých škol a výzkumných organizací a pětinásobné u školských organizací v Praze je smrtící, protože drtivá většina z nich na to nebude mít prostředky. A i čtyř, resp. dvouapůlnásobné zvýšení v případě přechodových regionů např. Brna, mnoha institucím zabrání o rozvojové prostředky se ucházet.

A tím, že Stanjura navrhuje měnit během programového období dříve nastavená pravidla, byť je nastavila Baišova vláda, vyvolá tím navíc u postižených příjemců hořký pocit nespravedlnosti. A to všechno kvůli ušetřeným pár set milionům ročně. Pokud chce Stanjura špičkovou českou věd udusit, toto je cesta, jak toho rychle dosáhnout.