Včera se na nedávno vzniklé platformě společnosti Seznam.cz Seznam Médium, jež nabízí prostor pro publikování autorských článků a komentářů, objevil příspěvek Ondřeje Klofáče s razantním titulkem Kde ušetřit miliardy aneb Proč bych zrušil český základní výzkum?, který obsahuje snůšku nesmyslů a hloupostí o základním výzkumu.

Příspěvek začíná slovy
V souvislosti s vládním úsporným balíčkem se hodně hovoří o investicích do výzkumu. Řada lidí se domnívá, že když vláda dá peníze do základního výzkumu, budeme se mít všichni lépe. Důvody, proč si myslím pravý opak, jsem sepsal v tomto blogu.
a v jehož závěru autor tvrdí.
Za mne je česká věda v současné podobě nejen naprosto neefektivní, ale dokonce kontraproduktivní. Za prvé, spotřebovává obrovské množství peněz a vytváří jich velmi málo a za druhé, váže velké množství kvalitního lidského kapitálu, který by jinde byl produktivní.

Dříve než podrobně proberu jeho text a ukážu, že pan Klofáč je v záležitosti efektivity a smyslu české vědy zcela mimo mísu, krátce o autorovi samotném. Jak je uvedeno na webu Transparency International pan Klofáč (ročník 1963) je člen její Správní rady a absolvent VŠE v Praze. Pracoval dlouhodobě v poradenství, kde pomáhal českým i zahraničním společnostem v oblasti M&A, práva, účetnictví, daní, apod., naposledy jako Senior Manager v PricewaterhouseCoopers. Přes 10 let se věnoval moderním technologiím, vedl společnost zabývající se vývojem a prodejem komunikačních systémů pro automobily. Byl zakládajícím a dlouholetým členem správní rady Nadace VIA.

Je tedy zjevné, že se základním výzkumem zatím do styku nepřišel a z tohoto hlediska je proto třeba brát jeho kategorická tvrzení. Přitom jeho jiné blogy na tomto a dalších serverech, např. Proč jsem proti umělé inteligenci, či Díky, pane Gorbačove! jsou zajímavé a v druhém případě velmi případné. A nyní projdu celý jeho text, psaný ležatě, a k jednotlivým neopodstatněným tvrzením, zdůrazněným tučně, přidám komentář uvedený zkratkou JCh.

Výzkum se rozděluje na základní a aplikovaný. Zjednodušeně řečeno v základním výzkumu se např. objevují nové vlastnosti materiálů, v aplikovaném se tyto informace přetavují do konkrétních inovovaných výrobků.

JCh. Podle našeho zákona 130/2002 Sb. resp. evropské legislativy, na niž se odkazuje je základní výzkum definován takto:
„základním výzkumem“ se rozumí experimentální nebo teoretická práce vykonávaná především za účelem získání nových poznatků o základních principech jevů a pozorovatelných skutečností, která není zaměřena na přímé komerční uplatnění nebo využití;

průmyslový výzkum, což je poněkud nešťastný dnešní název pro aplikovaný výzkum je definován takto
„průmyslovým výzkumem“ se rozumí plánovitý výzkum nebo kritické šetření zaměřené na získání nových poznatků a dovedností pro vývoj nových výrobků, postupů nebo služeb nebo k podstatnému zdokonalení stávajících výrobků, postupů nebo služeb.

a vývoj s přívlstkem "experimentální je definován takto
"experimentálním vývojem“ se rozumí získávání, spojování, formování a používání stávajících vědeckých, technologických, obchodních a jiných příslušných poznatků a dovedností za účelem vývoje nových nebo zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb.

Je tedy zjevné, že si pan Klofáč plete aplikovaný výzkum s (experimentálním) vývojem, jenž je všude na světě doménou podnikového výzkumu. Mezi základním a průmyslovým výzkum přitom není žádná ostrá hranice a proto se dnes v našem zákoně používá termín "orientovaný výzkum", což je základní výzkum u nějž je zjevné, že může mít konkrétní praktické aplikace. Takovým výzkume se zabývá převážná část vysokých škol a ústavů Akademie věd. Veškerý biomedicinský, biologický, chemický a materiálový výzkum má tento charakter neboť má jasný aplikační potenciál.

Edison dělal obojí zároveň. Jeho cílem nebylo něco zkoumat, ale vyvinout výrobek, který by byl v praxi použitelný.
Hlavním cílem českého výzkumu bohužel není vyvinout nějaký výrobek nebo službu, ale hrát si. Za státní, tj. naše, peníze. Pokud se nepodaří nic nového objevit, nevadí.

JCh. Jak jsem již zdůraznil, vývoj výrobků či služeb není nikde na světě cílem výzkumu, ať již základního nebo aplikovaného/průmyslového výzkumu provozovaného vysokými školami nebo vládnímu institucemi, ale je to záležitost podniků.

Pokud se to občas podaří, skončí vše tím, že se napíše článek do odborného časopisu. Ten si pak může přečíst kdokoliv na světě, kdo má předplatné. Takže my investujeme naše peníze, ale užitek z toho má někdo jiný.

JCh. Pan Klofáč ignoruje základní rys současné vědy a výzkumu, jímž je internacionalizace vědy. My do pokladnice světové vědy přidáváme nesrovnatelně méně, než z ní čerpáme. Můžeme se sice chovat jako paraziti a nic do ní nepřidávat, ale to bychom byli sami proti sobě. Pokud chceme, aby naši mladí nadaní vědci a vědkyně odcházeli jako v minulosti na zkušenou do světa, tam nasbírali zkušenosti a znalosti a ty pak uplatnili u nás, musí o nich svět vědět. A to je možné jedině pokud publikují ve špičkových časopisech, kde si jich v zahraničí všimnou a pozvou je k sobě. Bez toho bychom byli brzy sto let za opicemi.

Přínos pro Českou republiku? Veškerý žádný. A náklady? Ty jsou obrovské! Nejenom že výzkum nás stojí desítky miliard korun ročně, ale on má další nenápadný a obrovsky negativní vliv – váže ty nejchytřejší a nejvzdělanější lidi, které máme. Těchto lidí není v žádné společnosti nadbytek. Měli bychom je využívat na maximum, protože hlavně oni jsou schopni společnost posouvat dále.

JCh. To je naprostý nesmysl. Aby to byla pravda, musely by být mzdy na vysokých školách, ústavech Akademie věd a dalších vládních výzkumných institucích citelně vyšší než v podnikovém výzkum, přičemž opak je samozřejmě pravdou. Velká část absolventů vysokých škol, odchází po skončení magisterského či doktorského studia (a získání titulu PhD.) do soukromého sektoru, převážně bank a pojišťoven, kde si vydělá daleko více.

Padesát tisíc českých vědců místo toho, aby dělali něco užitečného, aby dokázali vyvinout něco, za co jiní lidé budou ochotni zaplatit, si jenom hraje.

JCh. Další naprostý nesmysl, ilustrující autorovu zarážející neznalost základních charakteristik našeho výzkumného prostředí. Nevím, kde vzal pan Klofáč číslo "50 tisíc českých vědců", ale je zjevné, že navíc nechápe, že jejich polovina je zaměstnána v podnikovém výzkumu. Podle poslední úplné statistiky Českého statistického úřadu z roku 2021 pracovalo z 69 536 výzkumných pracovníků 30 258 v podnikatelském sektoru, 7074 v ústavech Akademie věd, 24 665 ve veřejných a státních vysokých školách a zbytek v dalších vládních veřejných výzkumných institucích a zdravotnických zařízeních (IKEM, Revmatologický ústav, Ústav hematologie a krevní transfúze) či fakultních nemocnicích.

Ekonomický význam jejich práce je stejný, jako kdyby převáželi písek z jednoho konce „výzkumáku“ na druhý a zase zpátky.

JCh. Neskutečný a urážlivý blábol, takže i v podnicích vědci "převážejí písek z jednoho konce „výzkumáku“ na druhý a zase zpátky"?

Ale počkat, nejsem příliš kritický? Co čeští vědci vynalezli? Za poslední rok? Nevím. Tak za posledních 10? Taky nevím. Za posledních 20? Taky nevím. Vy víte?
Jaké české vynálezce vůbec znám? František Křižík, narozen 1847, Josef Sousedík, narozen 1894, Jaroslav Heyrovský, narozen 1890, Otto Wichterle, narozen 1913, Antonín Holý, narozen 1936. A pak? Vy nějaké úspěšné žijící českého vědce znáte?

JCh. Chytrému napověz, hloupého trkni. Neznalost pana Klofáče neomlouvá, kdyby se podíval například na vítěze soutěže Česká hlava , našel by tam řadu skvělých českých světově uznávaných vědců.

Co by se stalo, kdybychom opravdu český základní výzkum zrušili? Nic strašného. Malou část dnešních kapacit bychom mohli nechat, řekněme 20 %. Zbytek vědců bychom přesunuli do aplikovaného výzkumu. Ten funguje často na zakázku.

JCh. Viz výše, pak Klofáč nechápe, že v podnicích na aplikovaném výzkumu pracuje již nyní polovina všech výzkumníků. A o tom, že bez kvalitního základního výzkumu by nebyl ani kvalitní aplikovaný výzkum a vývoj a tedy ani inovace, může pochybovat jen naprostý ignorant.

Firma chce inovovat, tak si zadá příslušný výzkum a velmi dobře za něj zaplatí. Pokud ovšem vědci nic neobjeví a stane se to víckrát po sobě, ukáže se, že tito výzkumníci nejsou moc kreativní a přesunou se do jiné sféry. Tam už ale nebudou čerpat státní miliardy za psaní článků, které nikoho nezajímají.

JCh. O psaní článků, které nikoho nezajímají viz výše.

Ti úspěšní výzkumníci se budou mít finančně i společensky velice dobře a stejně tak i firmy, které budou využívat výsledky jejich výzkumu. Bohatnout bude tedy celá česká společnost! Ne jako dnes, kdy kvůli neproduktivním investicím do výzkumu a blokování toho nejlepšího lidského kapitálu česká společnost reálně chudne.

JCh. O údajném "blokování nejlepšího lidského kapitálu" viz výše.

Je jasné, že takováto vize by se řadě vědců nezamlouvala. Místo dnešního vodopádu peněz by se museli začít zajímat o to, jestli jejich práce má pro společnost nějaký smysl.
A řada z nich by zjistila, že nemá. Dostali by se do nejistoty a bojovali by proti změnám. Plakali by v médiích i na vládě. A líčili domnělé strašlivé konce, ke kterým by zrušení právě jejich výzkumu vedlo.

JCh. Urážlivá ignorance motivů výzkumné práce drtivé části vědců od člověka, který neví co vědecká práce je vrcholem arogance.

Každoročně ušetřené desítky miliard korun bychom mohli investovat do užitečných věcí.
Pojďme se na výzkum na chvíli podívat ekonomicky. Máme zde nejschopnější a nejvzdělanější lidi ve společnosti. Investovali jsme do jejich vzdělání miliardy. Jsou opravdu chytří! Máme zde laboratoře s vybavením za miliardy. Platíme jim první poslední. Jak by se choval podnikatel v soukromé sféře, kdyby měl tyto podmínky? Celkem logicky by předpokládal, že za každou investovanou korunu dostane každý rok několik korun zpět. Třeba pětinásobek. Český výzkum ale dnes funguje přesně obráceně - z každé investované koruny 90 % zmizí v nenávratnu a vrátí se sotva 10%. Je to bezedná díra na peníze.

JCh. Pan Klofáč nechápe, že tohle jsou jen politické floskule, protože takhle výzkum nefunguje, neboť skutečně průlomový výzkum je běh na dlouhou trať. Od základního výzkumu Antonína Holého v polovině 60 let minulého století do jeho ekonomického využití uplynulo zhruba 30 let a nikdo, ani Holý sám, na začátku nevěděl, zda jeho chemické sloučeniny budou mít lékařské využití. To je základní rys základného výzkumu, v němž je riziko neúspěchu velké a proto ho také firmy rády přenechávají státním institucím.

Jaké firmy ve světě v posledních letech nejrychleji vyrostly a jsou nejziskovější? Apple, Amazon, Google, Microsoft…. Proč právě tyto firmy? Protože zaměstnávají ty nejchytřejší lidi. Proč u nás takové firmy nemáme? Mimo jiné i proto, že ti chytří lidé, kteří by v těchto firmách mohli pracovat, jsou blokováni v neproduktivním českém základním výzkumu. Kdybychom je přesunuli do firem, měli bychom se všichni lépe.

JCh. Zde pan Klofáč jen recykluje své pomýlené tvrzení.

O čem se ohledně výzkumu můžeme poučit v historii? Převratné vynálezy nikdy nevznikaly v pohodlném prostředí zaplaveném penězi. Tedy v prostředí, které dnes máme v Česku. Vznikaly v podmínkách nedostatku, časového presu, tlaku, v provizoriích, často přes nějaký odpor.
Za mne je česká věda v současné podobě nejen naprosto neefektivní, ale dokonce kontraproduktivní. Za prvé, spotřebovává obrovské množství peněz a vytváří jich velmi málo a za druhé, váže velké množství kvalitního lidského kapitálu, který by jinde byl produktivní.

JCh. Slova o pohodlném prostředí zaplaveném penězi a kontraproduktivnosti české vědy ilustrují, že pan Klofáč je zcela mimo mísu.

A na závěr ještě poznámka. Pan Klofáč pravděpodobně neví, že web, na jehož existenci a využití je dnes založena drtivá část celosvětové komunikace, vymyslel v roce 1989 Sir Tim Berners-Lee, ajťák v CERN, jako nástroj pro efektivní komunikací pár stovek bláznů, kteří na urychlovači LEP hledali Higgsův boson. A tím, že v roce 1993 se CERN vzdal autorských práv na veškeré části webu a dal je zdarma celému lidstvu, se web rychle rozšířil do všech oblastí lidské činnosti, viz můj blog Vynálezu, který změnil svět, je 30 let.

I tohle je důsledek základního výzkumu.