O Františku Josefovi I, Josefu Hlávkovi, Zdeňku Nejedlém, neuniverzitních výzkumných institucích a jiné zvířeně.

V pořadu Souvislosti Českého rozhlasu Plus dne 27. září 2023 hovořila Patricie Polanská s náměstkem ministra školství Jiřím Nantlem, bývalým náměstkem ministryně pro vědu, výzkum inovace Štěpánem Jurajdou a bývalým mistrem školství Robertem Plagou o tom, jak se u nás dopracovat k centrům vzdělanosti a excelentního výzkumu, proč je u nás jeden z nejmenších podílů vysokoškoláků v populaci ve srovnání se státy EU a jak se daří spolupráce univerzit a průmyslu ve vědě vědu a výzkum.

Rozhovor byl do značné míry reakcí na slova premiéra,

„ČR musí být do deseti let centrem vzdělanosti a nových myšlenek. Musíme mít školy, které rozvíjejí každý talent. Musíme mít univerzity, kam se hlásí talentovaní studenti z celého světa. A musíme mít respektovaná centra vědy, jejichž výsledky budou svět měnit,“

Toto vyjádření bylo konfrontováno s realitou škrtů v rozpočtu a skutečností, že zatímco na základních a středních školách platy učitelů evidentně rostly, na vysokých školách spíše stagnovaly – někde dokonce berou méně než na nižších stupních. Protože Patricie Polanská o těchto záležitostech nic neví, rozhovor probíhal obvyklým způsobem jako řetěz monologů typu „peněz je málo“ vs „peněz je dost“ apod. takže si z něho posluchač asi mnoho neodnesl. Na samém konci rozhovoru Robert Plaga trochu mimo téma poznamenal

Pokud jsme se tady celou dobu bavili o nějaké neefektivitě uvnitř vysokých škol, tak je potřeba ale totéž říct směrem k Akademii věd. Je pravdou, že ten dvoukolejný systém, tuším, bývalý ruský systém, tak má Česká republika, Slovensko a tuším Bulharsko, jinde to není. To znamená, pokud už jsme tento systém tady zachovali, tak je potřeba velmi úzké spolupráce mezi těmi pracovišti jinak to samozřejmě vybízí k tomu, že se ty věci duplikují v lepším případě, takže mnohem větší koordinace mezi vysokými školami a akademii věd by byla žádoucí. A samozřejmě i vnitřní efektivita uvnitř Akademie protože těch excelentních pracovišť má na českou republiku neúměrně mnoho, to znamená, že nejsem přesvědčen, že všechna z nich jsou excelentní.

Tvrzení v druhé větě

Je pravdou, že ten dvoukolejný systém, tuším, bývalý ruský systém, tak má Česká republika, Slovensko a tuším Bulharsko, jinde to není.

je obvyklý, ale naprostý nesmysl, který ukazuje, že Robert Plaga neví lautr nic nejen o naší Akademii věd, ale také o situaci ve světě.

Tak za prvé. Kdyby se Robert Plaga rozhlédl po blízkém i vzdáleném okolí, zjistil by, že ten „dvoukolejný systém“ existuje skoro všude. Nejen, že Akademie věd existují na Slovensku a v Bulharsku, jak Robert Plaga „tuší“, ale také v Polsku, Maďarsku, Slovinsku, Srbsku, Chorvatsku, ale také v Rakousku a daleké Číně. Pro zajímavost Čínská Akademie věd má v anglické verzi stejnou zkratku CAS jako naše Akademie věd ČR, anglicky Czech Academy of Sciences. Ale to není zdaleka všechno. neuniverzitních vědeckých institucí, jako je naše Akademie věd,. je ve světě daleko více a jsou to obvykle ty nejkvalitnější vědecké instituce dané země. Tak tomu je v Německu, kde existují hned 4 velké neuniverzitní vědecké instituce: Společnosti Maxe Plancka a Fraunhofera a Společenství Helmholtze a Leibnize (rozdíl mezi společnostní a společenstvím je v tom, že ve společnostech mají právní subjektivitu jen celé společnosti, zatímco ve společenstvích i jejich jednotlivé ústavy). První je německou i evropskou jedničkou v základním výzkumu, druhá je německá spička v aplikovaném výzkumu, třetí je společenství 18 velkých německých výzkumných institucí, jehož výzkum je důležitý pro stát. V žebříčku časopisu Nature, který je považován ze nejprestižnější vědecké periodiku, tzv. Nature Index, v němž jsou seřazeny výzkumné organizace podle počtu článků ve vybraných nejdůležitějších časopisech všech oborů, je Čínská akademie věd na prvním a společnost Maxe Planck na čtvrtém místě:

Pořadí je podle počtu článků se započtení autorského podílu („share“) dané instituce. Čínská akademie věd, státní instituce, je samozřejmě obrovská, ale zde se započítávají jen špičkové práce. Na čtvrtém místě je velká francouzská neuniverzitní instituce CNRS (Národní centrum vědeckého výzkumu), což je interdisciplinární veřejná výzkumná organizace podléhající administrativnímu dohledu francouzského Ministerstva pro vysoké školy a výzkum. Zahrnuje cca 1100 laboratoří sdružených v 10 velkých ústavech po celé Francie a funguje ve spolupráci s univerzitami. Na 12 místě je Helmholzovo společenství, další německá neuniverzitní vědecká organizace a pátá University of the Chinese Academy of Sciences spadá přímo pod Čínskou Akademii věd. Velmi podobná instituce jako je francouzské CNRS je i italská Národní výzkumná rada CNR Consiglio Nazionale delle Ricerche), největší veřejná výzkumná instituce v Itálii. O tom zřejmě Plaga nemá ani tušení.

Za druhé, pokud Plaga myslel opravdu, že ten dvoukolejný systém je „bývalý ruský systém“, tak má do jisté míry pravdu, ale obávám se, že chtěl říci nikoliv ruský, ale „sovětský systém“. A v tom případě je zcela mimo mísu.

Akademie věd ČR, resp. bývalá Československá akademie věd, navazují na činnost Česká akademie věd a umění (ČAVU), což byla česká instituce pro podporu věd a umění existující v letech 1890–1952. Sídlila v nově postavené budově Národního muzea na Václavském náměstí a svou činnost zahájila 18. května 1891 pod původním názvem Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění poté, co zřízení akademie povolil a její stanovy schválil císař František Josef I.

Založení ČAVU inicioval stavitel a mecenáš Josef Hlávka, který akademii věnoval 200 000 zlatých a po jejím vzniku se stal jejím prvním prezidentem. Poslední prezident ČAVU, tehdejší ministr školství Zdeněk Nejedlý, ČAVU efektivně zrušil tím, že zákonem č. 52/1952 Sb. byla vytvořena Československá akademie věd. Nikoliv ovšem jak se zřejmě Robert Plaga domnívá, podle sovětského vzoru, ale jak je v zákoně výslovně uvedeno právě na základě České akademie věd a umění a Královské české společnosti nauk. . Paragraf 1 zákona č. 52/1952 Sb. to jasně praví

(1) Zřizuje se Československá akademie věd (dále jen "Akademie") jako nejvyšší vědecká instituce republiky Československé, sdružující nejvýznamnější vědecké pracovníky státu.
(2) Akademie vzniká přebudováním Královské české společnosti nauk, založené r. 1784 a České akademie věd a umění, a navazuje na pokrokové tradice české a slovenské vědy.

Královská česká společnost nauk bylo nejstarší sdružení českých vědců, které vzniklo původně v roce 1769 jako Společnost učená. Roku 1784 byla tato společnost se souhlasem císaře přetvořena na Českou společnost nauk a konečně v roce 1790 přejmenována na Královskou českou společnost nauk. Tolik ke vzniku Akademie věd ČR, resp. Československé akademie věd.

Nyní k Plagově tvrzení

To znamená, pokud už jsme tento systém tady zachovali, tak je potřeba velmi úzké spolupráce mezi těmi pracovišti jinak to samozřejmě vybízí k tomu, že se ty věci duplikují v lepším případě, takže mnohem větší koordinace mezi vysokými školami a akademii věd by byla žádoucí.

Zde souhlasím, ale připomínám, že to není Akademie věd, kdo se užší spolupráci brání. V Německu, Francii i Itálii jsou neuniverzitní výzkumné instituce s vysokými školami silně provázány především personálním propojením. Vedoucí pracovníci ústavů Společnosti Maxe Plancka jsou v mnoha případech zároveň profesory německých univerzit, přičemž ovšem v Německu, Francii či Itálii profesura není titulem na doživotí, ale pracovní místo na konkrétní univerzitě spojené s odpovědností za určitý směr výzkumu a finančním zajištění práce jeho týmu. Podobně ve Francii a Itálii. Takové propojení s ústavy Akademie věd je u nás vzácností.

Poslední části Plagova tvrzení

A samozřejmě i vnitřní efektivita uvnitř Akademie, protože těch excelentních pracovišť má na českou republiku neúměrně mnoho, to znamená, že nejsem přesvědčen, že všechna z nich jsou excelentní.

běžný posluchač nemohl rozumět. Na vysvětlenou proto krátce připomenu, co měl Plaga na mysli. Rada pro výzkum, vývoj a inovace, jíž předsedá ministryně pro výzkum, vývoj a inovace Helena Langšádlová, provádí se spolupráci s Oddělením hodnocení výzkumných organizací (VO) v Sekci pro vědu, výzkum a inovace Úřadu vlády ČR každoročně hodnocení výzkumných organizací, tedy především vysokých škol a ústavů Akademie věd ĆR, podle Metodiky hodnocení výzkumných organizací a hodnocení programů účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací.

Výsledkem hodnocení podle této metodiky je zařazení VO na následující škále:
A – Vynikající (excellent)
Ve výzkumných parametrech globálních oborů mezinárodně kompetitivní instituce a/nebo instituce se silným inovačním potenciálem a vynikajícími výsledky aplikovaného výzkumu a/nebo instituce naplňující vynikajícím způsobem svěřenou misi.
B – Velmi dobrá (very good)
Instituce vyrovnané kvality s výbornými výsledky výzkumu, dostatečným inovačním potenciálem a/nebo významnými výsledky aplikovaného výzkumu, výsledky VaVaI odpovídají účelu zřízení.
C – Průměrná (average)
Instituce nevyrovnané kvality, v parametrech základního a/nebo aplikovaného výzkumu dosahující v převážné míře dobrých nebo průměrných výsledků a/nebo instituce, která průměrně naplňuje účel zřízení. l VO se strategií a snahou odstraňovat slabé stránky a nedostatky.
D – Podprůměrná (below average) l Instituce v převážné většině parametrů základního a/ nebo aplikovaného výzkumu podprůměrná. VO s řadou slabých stránek a nedostatků a omezenou snahou je odstraňovat.

Při posledním dokončeném hodnocení dostalo z 54 ústavů Akademie věd, Áčko, tedy „excellent“ 31 ústavů, 22 dostalo Béčko a jen jeden, Středisko společných činností, které má charakter infrastrukturního pracoviště, Céčko. Přitom v sektoru vysokých škol bylo těch „excelentních“ relativně méně a Céček a Déček naopak více. To měl Plaga zjevně na mysli. Pokud ovšem není přesvědčen, že toto hodnocení bylo objektivní, musí se obrátit a jeho organizátory s žádostí, aby ho o tom přesvědčil.

Osobně považují charakteristiku „excelentní“ za nadužívanou a tím pádem do značné míry vyprázdněnou, ale to je jiná věc, Plagovi šlo zcela zjevně o srovnání úrovně ústavů Akademie věd a vysokých škol a z tohoto hlediska má uvedené hodnocení jasnou vypovídací hodnotu.