Během schvalování konsolidačního balíčku v Poslanecké sněmovně 13. října 2023 ministr financí Zbyněk Stanjura mimo jiné prohlásil „Veřejné výdaje do vědy, výzkumu, inovací jsou nad průměrem EU.“ Toto tvrzení je na světelné roky vzdáleno skutečnosti a ukazuje, že v analytickém týmu pana ministra není nikdo, kdo by výdajům na vědu a výzkum v Evropské unii rozuměl aspoň jako koza petrželi. Nabízím proto panu ministrovi a dalším politikům, kteří by chtěli o financování vědy a výzkumu mluvit, tento blog jako úvodní lekci do této problematiky.


Úplný text části projevu ministra Stanjury, z něhož jsem citoval větu týkající se vědy a výzkumu, zní takto:

Když se podívám na mezinárodní srovnání výdajů za rok 2021, protože za rok 2022 bude až příští rok, tak jenom připomenu, že v mnoha oblastech jsou naše veřejné výdaje vyšší, než je průměr Evropské unie. Nepřekvapivě v dotacích. Máme vyšší výdaje veřejné vůči HDP, než je průměr EU. Veřejné výdaje do zdravotnictví jsou druhé nejvyšší v rámci EU. Veřejné výdaje do dopravy jsou druhé nejvyšší. Veřejné výdaje do školství jsou nad průměrem EU. Veřejné výdaje do vědy, výzkumu, inovací jsou nad průměrem EU. Já myslím, že si to musíme opakovat, abychom věděli, co děláme s penězi daňových poplatníků.

K tomu nejprve jednu obecnou poznámku. Velice oceňuji objektivitu pana ministra, který touto charakteristikou našich výdajů pochválil politiku svého úhlavního protivníka, neboť výše výdajů v uvedených oblastech „za rk 2021“ byly důsledkem výhradně politiky předchozí vlády, nikoliv vlády Petra Fialy. V tomto ohledu se pan ministr připojil k bývalému místopředsedovi Evropského parlamentu a současnému místopředsedovi Pirátů Marcelu Kolajovi, který podobným způsobem pochválil vládu Andreje Babiše za zlepšení postavení ČR v žebříčku Press Freedom v roce 2022, viz můj blog Pirát Kolaja: za Babiše bylo líp.

A nyní k obsahu citovaného prohlášení. Nemohu srovnat skutečnou výši našich výdajů na zdravotnictví, dopravu či školství v mezinárodním srovnání, ale mohu srovnat výši našich výdajů na vědu, výzkum a inovace (dále jen „vedu a výzkum“) ve srovnání s průměrem EU, to ostatně může udělat kdokoliv, kdo umí číst a ví, že existuje Eurostat a Český statistický úřad.

Základní mezinárodně používanou veličinou pro srovnání výdajů jednotlivých zemí EU na vědu a výzkum jsou tzv. Government Budget Allocation for Research and Development (GBARD) tedy „státní rozpočtoví výdaje na výzkum a vývoj“, jejichž definice a podrobný popis v našem prostředí je zde. Pro komfort čtenáře uvádím úvodní část, která obsahuje základní charakteristiku tohoto důležitého pojmu:

METODOLOGIE STATISTIKY GBARD A UKAZATELE GBARD-ERA1
A) Základní metodika statistiky státních rozpočtových výdajů na výzkum a vývoj (GBARD) Metodika statistiky GBARD je rozvedena v mezinárodní příručce „Zásady pro sběr a vykazování údajů o výzkumu a experimentálním vývoji“ známé pod zkráceným názvem Frascati manuál (revidované znění z roku 2015), který vznikl z podnětu OECD. Vlastní číselník kódů socioekonomických směrů (cílů) lze nalézt v klasifikaci NABS: Nomenklatura pro analýzu a srovnání vědeckých programů a rozpočtů (rev. 2007, Eurostat 2007).
Na rozdíl od jiných statistických šetření prováděných v oblasti výzkumu a vývoje jsou údaje GBARD založeny na analýze a identifikaci všech finančních prostředků směřujících do výzkumu a vývoje (dále jen "VaV") z veřejných rozpočtů. Jednotlivým položkám jsou přiřazeny kódy socioekonomických cílů dle klasifikace NABS. Statistika GBARD sleduje finanční prostředky na VaV z hlediska jejich původu, přičemž zdrojem je v tomto případě stát zastoupený administrativou. Nejsou tedy sledovány jednotky provádějící VaV, jak je tomu například ve statistickém šetření o výzkumu a vývoji (VTR 5-01). GBARD zahrnují veškeré finanční prostředky poskytnuté z veřejných rozpočtů na podporu VaV, včetně prostředků plynoucích na VaV v zahraničí. Na základě metodiky statistické úlohy je z GBARD vyloučeno předfinancování projektů hrazených ze strukturálních fondů EU. Podpora inovací také není zahrnuta do GBARD. Vychází se přitom z výdajů schválených v zákoně o státním rozpočtu pro daný fiskální rok (předběžné údaje) a výdajů závěrečného státního účtu pro oblast VaV (konečné údaje). Veřejnými rozpočty jsou v tomto případě míněny státní rozpočet a rozpočty krajů. Státní rozpočet je zahrnut vždy, krajské rozpočty pouze v případě, že je jejich příspěvek významný. Rozpočty na úrovni místní samosprávy, tj. města a obce jsou vyloučeny. V případě ČR nejsou rozpočty krajů zahrnuty, protože jejich příspěvek je marginální.

První tučně psaná věta jasně říká, že do tohoto ukazatele patří jen to, co Český statistický úřad nazývá „domácí veřejné výdaje na vědu a výzkum“ a nikoliv tzv. „zahraniční veřejné výdaje“ co jsou převážně prostředky Evropských strukturálních fondů, z nichž jsou financovány Operační programy. Protože ministr Stanjura své tvrzení o výdajích na vědu a výzkum končí slovy „abychom věděli, co děláme s penězi daňových poplatníků“ i on samozřejmě může myslet jen domácí veřejné výdaje.

A nyní čísla. Pan ministr se mýlí, když tvrdí, že „mezinárodní srovnání výdaj; za rok 2022 bude až příští rok“, aspoň v případě výdajů na vědu a výzkum data za léta 2013-2022 pro země EU a několik dalších významných zemí existují a jsou na webu Eurostatu a pro pohodlí pana ministra je uvádím i zde:

Údaje pro ČR jsou konzistentní s údaji ČSÚ, které existují do roku 2021 a jsou typicky o 0.01-0.02 % vyšší než data Eurostatu. Všechna níže čísla udávají výdaje na vědu a výzkum v procentech HDP. Údaje Eurostatu od roku 2021 jsem navíc v následující tabulce srovnal s údaji v Aktualizovaném návrhu výše výdajů státního rozpočtu ČR na výzkum, vývoj a inovace na rok 2024, vydaném Ministerstvem financí 29. září tohoto roku. Níže uvedené údaje za roky 2021 a 2022 jsou skutečné výdaje, za rok 2023 jde o výdaje schválného rozpočtu, na rok 2024 o údaje v návrhu SR na rok 2024 a letech 2025 a 2026 o střednědobý výhled.

2021: 0.63 (0.76)
2022: 0.57 (0.68)
2023: 0.54
2024: 0.52
2925: 0.50
2026: 0.48

Z této tabulky a tabulky Eurostatu je jistě i panu ministrovi jasné, že ve všech uvedených letech jsou naše veřejné výdaje na vědu a výzkum vyjádřené jako procenta HDP citelně pod průměrem EU a jak ukazují čísla v závorkách v letech 2021-2022 by ho nepřesáhly, ani kdyby se v rozporu s definicí GBARD započetly i zahraniční veřejné výdaje, tj. výdaje kryté z rozpočtu EU.

Dále vidíme, že počínaje rokem 2022, za nějž nese odpovědnost již současná vláda, začal sešup našich veřejných výdajů: z 0.63 % HDP v roce 2021 na 0.57 % HDP v roce 2022, letošních 0.54 % HDP, 0.52 % HDP v příštím roce a podle střednědobého plánu až na 0.48 % HDP v roce 2026. Pokles v letech 2024-2026 je důsledkem skutečnosti, že vláda schválila na léta 2024-2026 přesně stejnou nominální částku jako je v rozpočtu letos, tj. 40.19 miliardy Kč. To názorně ukazuje, jak vážně myslí vláda své tvrzení, že věda a výzkum jsou její prioritou.

Sliby se slibují, blázni se radují.