Neměli bychom si nechat líbit, aby nám vrcholní politici lhali do očí, jak to předvedl premiér Fiala v reakci na vyjádření prezidenta Pavla v jeho Novoročním projevu ohledně přijetí Eura. Bohužel si to líbit necháváme.

V reakci na slova prezidenta Pavla v Novoročním projevu

Právě letos si připomínáme 20. a 25. výročí vstupu do těchto organizací. To nám nabízí příležitost ohlédnout se a zároveň se podívat do budoucna, kterým směrem chceme jít. Je to také příležitost připomenout si závazky, které jsme při vstupu do Aliance a do Unie dobrovolně přijali. Prvním jsou výdaje na obranu země. Ten letos po dlouhé době opět plníme. Druhým je přijetí společné evropské měny. Je načase, abychom po letech začali dělat konkrétní kroky, které nás k naplnění tohoto závazku dovedou. Přes nekončící diskuse o výhodách a nevýhodách eura pro zemi s otevřenou a exportní ekonomikou, ležící ve středu Evropy, je společná měna logickou budoucností.

premiér Fiala prohlásil

„Nedomluvili jsme se na tom, že bychom se v tomto volebním období zabývali otázkou přijetí eura. Takže se do toho nebudu pouštět, respektuji programové prohlášení vlády,“

Na toto jeho odmítnutí prezidentova názoru reagoval okamžitě Miroslav Kalousek v tvýtu (ixtu)

A je vymalováno. “Domácí úkol” pro satelity je uložen, ty s tichým brbláním sklapnou, rozhoduje @ODScz, tečka. Fakt, že vláda je svou praktickou politikou mimo své programové prohlášení skoro ve všech kapitolách, už nikdo rozebírat nebude.

Kalousek má pravdu, Fialovo tvrzení je politicky korektně řečeno „mimo programové prohlášení“ jeho vlády a nikdo ho rozebírat nebude, ale normální člověk, který si přečte novelizované prohlášení vlády z března 2023 dojde k závěr, že je to prostě lež. V části Finance Zdravé veřejné finance je uvedeno

V zájmu zdravých veřejných financí se zavazujeme k co nejrychlejšímu splnění maastrichtských kritérií a dalších rozpočtových pravidel EU.
Prověříme přínosy a rizika vstupu ČR do ERMII z pohledu veřejných financí a celé ekonomiky.

Zatímco „maastrichtská kritéria a další rozpočtová pravidla EU“ lze v principu plnit i když nechceme EURO přijmout, prostě proto, že jde o rozumná kritéria a pravidla, v druhé větě se vláda zavazuje, že během jejího funkčního období „prověří přínosy a rizika vstupu ČR do ERM II z pohledu veřejných financí a celé ekonomiky“ což bezpochyby znamená, že se vláda zavázala „zabývat se v tomto volebním období otázkou přijetí eura“.

Připomínám, že Evropský mechanismus směnných kurzů II (anglicky European Exchange Rate Mechanism II, zkratka ERM II) vznikl 1. ledna 1999. Země zapojené do ERM II musí kurzy svých měn udržovat v povoleném maximálním fluktuačním pásmu ± 15 % od stanoveného středního kurzu (centrální parity) k euru. Zároveň nesmí dojít k devalvaci centrální parity, revalvace centrální parity je přípustná. Alespoň dvouleté setrvání v ERM II za výše uvedených podmínek je jedním z konvergenčních kritérií, jejichž splnění je nutnou podmínkou pro přijetí země do eurozóny.

V Eurozóně je 20 zemí EU ze 27, z toho devět jich prošlo ERM II a v současné době jsou v něm Dánsko a Bulharsko. Pět zemí: Polsko, Maďarsko, Česká republika, Rumunsko a Švédsko jsou zcela mimo.

Jak může premiér Fiala „respektovat programové prohlášení vlády“ a přitom se jím neřídit? A proč to nevadí jeho koaličním partnerům a nám všem? Zdůrazňuji, že si nemyslím, že by vláda o přijetí EURa měla rozhodnout v tomto volebním období, ale že by neměla diskuzi o tom odkládat, když to slíbila. A pokud svůj slib nechce splnit, měl by to Fiala otevřeně říci a ne tvrdit, že ho „respektuje“.