Napětí ve veřejných financích dopadá samozřejmě i na rozpočty územních samospráv. V současnosti si mnozí hodně slibují od změny pravidel rozpočtového určení sdílených daní (zkráceně RUD). S politickým soubojem o podobu příslušného zákona o RUD vzniká dojem, jako by to mělo být zásadní pro dosažení spravedlivého užití daní a řešení ekonomických problémů obcí.

Je třeba si uvědomit, jak je to reálně s mírou ekonomické samostatnosti a potřebou dotačního financování. Územní správy jsou financovány jak z vlastních zdrojů (daní, poplatků a výnosů z majetku), tak z finančních transferů z krajské a centrální (dnes už také evropské) úrovně. V průměru je to přibližně půl na půl, jsou tu ale velké rozdíly. Zcela ekonomicky autonomní není žádná územní správa.
Čím více autonomní model zvolíme, tím méně možností pro přerozdělování máme. Považuji za nelogické, pokud hlasy po větší autonomii sílí v době hospodářských problémů. Tehdy je cíl autonomie pro většinu nereálný a taková změna je i více politicky konfliktní. Posilování ekonomické báze územních samospráv by mělo být podle mně funkcí ekonomického blahobytu a ne pouhá manipulace s formulí pro přepočet sdílených daní.
Pokud máme mluvit o nějaké nespravedlnosti, tak především oddělme financování vlastní působnosti samosprávy, kde má nějaká motivace k péči o ekonomický rozvoj smysl a financování přenesené působnosti státu. Územní správa ze zákona zabezpečuje některé funkce státní správy, ale dostávají na to od státu pouze příspěvek. V agregovaném vyjádření stát dnes hradí pouze 80% těchto výdajů přes mnohá jednání o 100% krytí. Snad se očekávalo, že obce nějak na této agendě ušetří, v reálu je to ale spíš ničí. Jsou to následky nedotažené reformy veřejné správy.
Dalším problémem je, že se do oblasti mytologie posouvá problém tzv. diskriminace mezi jednotlivými typy obcí. Je to politicky poněkud zneužíváno, zejména představiteli TOP09. Lidé žijí v malých obcích i ve velkých městech a nelze stavět jedny proti druhým. Otázka právní úpravy RUD není nová (základem je zákon 243/2000 Sb, který byl už mnohokrát novelizován). Např. v listopadu 2004 byl již snižován koeficient výpočtu příspěvku pro Prahu jako kraje. A mírné zvýhodnění nejmenších obcí bylo zase předmětem novelizace zákona z října 2007.
Naposled byl RUD změněn navzdory odporu opozice v letošním roce při zvyšování DPH (podíl na výnosu z DPH se kvůli penzijní reformě snížil z 21,4% postupně na 19,93% a na 19,90%) a to přes to že na zvýšení DPH doplácí obce i jako plátce DPH. V současnosti diskutovaná úprava zákona o RUD může být určitou korekcí současného stavu, rozhodně ale nemůže uzavřít nekonečné politické spory kdo na kom vydělává.
Argumentace, že velká města mají výrazně větší investiční nároky na infrastrukturu, jsou ekonomickým motorem země, vytváří pracovní místa a zajišťují pro lidi s okolí řadu služeb, je dostatečně známá. Např. v pražských zdravotnických zařízeních je 40% dojíždějících pacientů, v Praze studuje více jak 100 tisíc mimopražských studentů atp. Otázkou je jak tuto přidanou hodnotu vyčíslit – kromě specifického postavení hlavního města Prahy jde o město Brno, Ostravu a Plzeň, které mají v mechanismu RUD samostatné postavení. A bylo by nekorektní říkat, že jde jen o neoprávněné privilegium, kterése jen tak zruší.
Snaha přerozdělit cca 5 mld Kč od těchto velkých měst směrem k středně velkým obcím je proto největší problém návrhu. A to přesto, že by šlo o postupný zásah do rozpočtů těchto měst. Navrhovaný 4 letý systém postupných rozpočtových kompenzací této změny (v objemu 10 mld Kč za období 2013-2016) by byl totiž hrazen ze státního rozpočtu, tedy z daní nás všech. Nešlo by tedy o řešení pouze ekonomicko technické a rozpočtově neutrální.
Často se nyní skloňuje poměr největšího a nejmenšího výnosu z RUD na obyvatele. Požaduje se jeho snížení na 3 : 1, ale toto číslo objektivizovat je problém. Část agendy je v každé obci stejná (mohlo by tedy jít o lineární vztah), ale některé obce zajišťují i jiné funkce jejich nákladnost roste s významem obce pro své okolí. Zcela exaktně to nevyjádří ani řada odborných studií (i citovaná studie VŠE přitom nedporučuje měnit zvlástní status velkých měst), tak jde vlastně spíš o politický konsensus.
Poměr 3 : 1 nemá hodnotu absolutní spravedlnosti i proto, že jen o jeden způsob výpočtu. Kdyby se v metodě propočtu tohoto poměru obecně zohlednily i krajské transfery, tak by už dnes dosáhl předmětný poměr 2,4 : 1 (to už by odpovídalo zprůměrovaným poměrům v EU). Poměru 3 : 1 lze také dosáhnout, když uberu Praze peníze jako obci a stejné peníze přidám za kraje (hl. město je obec i kraj současně). Vlastně jen tak přendám peníze z kapsy do kapsy a formální ukazatel je splněn. Takže se klidně s tímto číslem smiřme – o něj totiž až tolik nejde.
I tímto způsobem totiž může vládní propaganda zastírat fakt, že novela RUD jako chlouba vládního programu vlastně ani žádnou zásadní změnou být nemůže. TOP09 s klesajícími preferencemi své „bilboardové“ téma nemůže vzdát a zároveň kvůli nedohodě přeci nepoloží celou vládu. A tak se veřejná koza nažere a vládní vlk zůstává celý. Co je zejména třeba zdůraznit, že diskutovaný návrh nepřidává do systému veřejných financí žádné nové peníze, pouze upravuje pravidla jejich rozdělování.
V analýzách k návrhu změn RUD se diskriminační charakter rozdělování sdílených daní vyjadřuje grafem, který má tvar připomínající písmeno „U“. Znamená to, že po pochopitelném zvýhodnění nejmenších obcí v pásmu středně velkých obcí výnos z RUD mírně klesá, aby u velkých měst opět výrazněji stoupal. Zakřivení této křivky jde samozřejmě vyrovnávat, postavení středně velkých obcí relativně zlepšit. Jde ale o to jak.
Nejvýraznější změna tohoto návrhu zřejmě bude posílení RUD ze státního rozpočtu o peníze z dosud centrálních dotačních programů. Koalice se zatím ještě dohaduje ale jde přibližně o 10% dnes rozdělovaného objemu. MF ČR podporované TOP09 navrhuje 7 mld, ODS jde až na 13 mld. Tento návrh má svou logiku a nejspíš také bude v nějaké variantě přijat. Zatím jen ještě chybí pojmenování o jaké národních dotační tituly půjde. Pro jistotu ale připomenu, že pokud budou státní dotace pouze účetně pokráceny, tak oč budou posíleny vlastní zdroje obcí z RUDu, o to zase ubude na externích transferech a jsem s penězi v obcích opět tam, kde jsme byli.
Je na návrzích v připravovaného novele RUD přeci jen něco jednoznačného ? Myslím, že lze minimálně pochválit krok pomáhající řešit zoufalou situaci financování obecních škol. Tedy zohlednění kriteria počet žáků s vahou 7% a zvýšení financí na tento účel o 1,5 mld Kč z prostředků v rozpočtové kapitole všeobecná pokladní správa.
Realistické je ale očekávat že od této novelizace zákona o RUD nelze přes všechny průvodní emoce celkově očekávat zázrak. Pokud někdo chce skutečně stabilizovat systém veřejných financí, tak mu nepomohou zázračné přepočítací formule toho co se vybere, ale kardinální je starost jak dosáhnout většího objemu k rozdělení. Rozvoj ekonomiky který ozdraví daňovou základnu a také návrat k progresi u daně z příjmu, která zhojí daňovým dumpingem vydrancovaný erár.