3. října vyhlásil rozpočtový výbor formálně termíny na pozměňovací návrhy k znovu podanému tzv. Kalouskovu balíčku, korigujícímu vládní reformy. Protože Petr Nečas spojil s novým hlasováním o této věci otázku důvěry vládě, bud zajímavé jak se k tomuto návrhu zachová známá šestice stávkujících poslanců z ODS


Jde o středočeské poslance Marka Schneidera, Petra Tluchoře, Ivana Fuchsu, pražské poslance Borise Šťastného a Jana Floriána, a o bývalého zlínského primátora Tomáše Úlehlu. Nejde jen o dohodu se zmíněnými rebely ale změny musí přijmout celá koalice.

Sněmovnu přitom čeká ještě hlasování o vetu prezidenta Klause na prováděcí zákony k penzijní reformě. Veto se netýká podstaty reformy, schválené už loni, ale jejího spuštění od ledna 2013, Argumentem pravice je, že na byznys s privatizaci penzí budou nakonec chybět zdroje A tak předseda ODS Petr Nečas musí vyjednávat i o přehlasování prezidentského veta. A na to potřebuje nikoliv prostou většinu, ale 101 hlasů. A to byl ještě kvůli sporům v ODS již po dvakrát vyřazen v rozporu se zákonem o jednacím řádu ze schůze sněmovny zákon o církevním majetku.
Zdá se že spor je s požehnáním prezidenta Václava Klause vedený hlavně proti pozici premiéra Petra Nečase. Aktéři sporu sice mluví o programových zásadách, ale případný kompromis podstatu vládních reforem zjevně nezmění. Proto také pro opozici nemá velký smysl se snažit balíček vylepšovat. Hrozba rozpočtového provizoria a předčasných voleb má především donutit koaliční poslance hlasovat jak pro upravený balíček, tak pro spuštění penzijní reformy a de facto pro pokračování pravicového vládnutí...
Opozici nemůže uspokojit ani výměna Petra Nečase bez předčasných voleb. Např. princip reformy penzí nezpochybňuje ani prezident Klaus. Zástupci penzijních fondů se utěšují, že zablokování technické normy mohou nahradit ministerské vyhlášky. Ale problém je v tom, že zájem klientů o tuto reformu se rapidně snižuje. A splnit současně požadavky na nízké daně, stabilitu veřejných financí a širší koaliční dohodu na reformách bude těžké. Vyjednávání se proto nejspíš protáhne až za termín podzimních voleb.

Co mohou rebelové požadovat za ústupky ? Především neustále mluví o tom, že ani penzijní reforma, ani konsolidace veřejných financí už nevyžaduje další zvyšování daní. Pokud by z Kalouskova balíčku vypadla část věnovaná přechodnému zvýšení obou sazeb DPH o 1 procentní bod, znamenalo by to výpadek plánovaných příjmů zhruba 16 miliard korun. Varianta pouhého zkrácení přechodného období z ze tří let na pouhý rok zřejmě bude pro rebely z ODS málo. A na daň z příjmů určitě nesáhnou (solí v očích je jim i symbolický dočasný odvod pro milionáře).
Mezi možné korekce v balíčku patří i již přijaté rozhodnutí o sjednocení sazeb DPH na jednotných 17,5%. Kdyby toto loňské rozhodnutí zůstalo v platnosti, znamenalo by zejména daleko výraznější zdražení u zboží zařazeného v snížené sazbě (místo dnešní sazby 14%). A přitom by to do rozpočtu nepřineslo nic, protože naopak snížení základní sazby z dnešních 20% by znamenalo výpadek srovnatelný se zdražením potravin, léků a zdravotních pomůcek. Voličské základně ODS se také nelíbí omezení paušálů pro OSVČ.
Změny, které by snížily daňové příjmy by musely být nějak kompenzovány. Buď radikálnějšími škrty výdajů na provoz státu a nebo dodatečnými privatizačními výnosy. Podle rebelů stát nemá například provozovat vlaky či vařit pivo. Znamenalo by to prodat část podniku České dráhy či pivovar Budvar ? Další by mohl být prodej části státního podílu v ČEZu, popř. rozdělení dividend z výnosu státních akcií. To by ovšem už neovlivnilo parametry státního rozpočtu předloženého do tzv. prvního čtení. Tudíž jeho přepracování a schvalování v nejzazším možném termínu, třeba mezi vánočními a novoročními svátky v prosinci 2012 by tedy bylo šancí jak ještě předejít rozpočtovému provizoriu

Co nás nyní čeká ? Nyní jde o časovou osu případných událostí. Požadavky rebelů nyní posuzuje osmičlenná pracovní skupina složená s koaličních členů rozpočtového nebo hospodářského výboru sněmovny. Možné změny v Kalouskově balíčku s vazbou na státní rozpočet ale i prezidentské veto se budou projednávat od 23. října. A tam se teprve uvidí.
Předčasné volby s nástupem levice jsou pro vládnoucí pravici opravdu tou nejzazší možností. Proto je možná i varianta úřednické vlády jmenovaná ještě současným prezidentem. Ta by poskytla pravicovým stranám čas se zmátořit a vyvinit se z odpovědnosti za současný krizový stav. A to by mohlo působit i na lednové prezidentské volby. I to může stát v pozadí současné taktizování pravice nad korekcí Kalouskova balíčku.

Publikováno v deníku Halo noviny