Minulý pátek proběhl summit EU Hlavním tématem byla reforma vztahů Spojeného království a EU. Znamená výsledek změnu EU a uspokojí kompromis britského voliče, kterého již 23. června 2016 čeká hlasování v referendu setrvání Británie v EU ? Vnímají konzervativní eurofobové, že dezintegrace EU by byla geopolitickou bombou, která by odpálila nové děleni Evropy mezi Východ a Západ ?




Britanie propásla šanci měnit Evropu

Premiér Cameron si dohodu na summitu kladl jako podmínku setrvání v EU To, že část britské vlády i londýnský starosta podporují brexit, Cameronovi jeho evropskou politiku neusnadní. Zdaleka nejde jen o to jak si budou Britové nadále pěstovat svoji tradiční „splendid isolation“. Spojené království je velmoc a její odchod z EU by měl nutně geopolitické důsledky. Britanie měla v EU od počátku určité výjimky (tzv. opt out), není ani v eurozóně ani v schengenském prostoru. Nyní si vydobyla příslib dalších výjimek. Jak velké je to Cameronovo vítězství se teprve ukáže. V každém vláda jako celek doporučí v referendu voličům hlasovat pro EU. Pro setrvání v EU se vyslovil i princ William.
Nabízí se i otázka jak přispěly závěry summitu k větší udržitelnosti EU ? Existence podobných výjimek sice není v rozporu s unijní praxí, je ale v rozporu s principem rovnosti. a může vést k neopodstatněné diferenciaci mezi členskými zeměmi EU. V změnách vztahu k EU nejde o nic zásadního, ale britská euroskeptická vzpoura může být precedens i pro ostatní členské země. Prosazování potřebných změn v společném evropském domě je přitom mnohem složitější úkol, než sbírat body krátkodechými nacionálními kampaněmi.
|Mimořádně byla v této situaci aktivní platforma V4, kde stoupají eurofobní nálady a britské výjimky se jí mohou citelně dotýkat. Visegrádská skupina existuje již od roku 1991, ale jako faktor evropského rozhodování dosud nijak moc nefungovala. Čechům, Slovákům, Maďarům i Polákům se nedařilo zformulovat společný zájem. Výsledný kompromis odmítl retroaktivitu britských výjimek, záchranná brzda na zaměstnanecké benefity dává Londýnu možnost omezit dočasně dávky v případě extrémní zátěže.
Dohodnutý obecný systém indexace se nebude vztahovat na jiné dávky ani na tzv. pendlery. Dohoda obsahuje i obecnou tezi, že se Británie nemusí podílet na prohlubování evropské integrace. Britové odmítají vstoupit do měnové unie a odmítají krizové mechanismy na jejích stabilizaci. Usilují o rovnoprávnost libry a eura. Otazníky jsou i nad završením bankovní unie. Neférová výhoda pro britské banky by ale zase vedla ke střehu představitele kontinentálního finančního sektoru.
Dohoda s Brity bude schvalovaná až po červnovém referendu ve standardním ratifikačním procesu. V červnu uvidíme kolik Britů pochopí, že útěk z EU by byl jen iluzí nezávislosti (nemluvě o tom že Skotové, usilující o větší nezávislost na Londýnu v EU zůstat chtějí). UKIP a tábor kolem Nigela Farage je vnímán většinově jako krajnost, protiunijní tábor má ale i umírněnější hlasy.. Nejen konzervativci, ale ani labouristé nejsou v tom jednotní. Předseda Jeremy Corebyn je pro setrvání v unii, až extrémní levičák Georgie Galoway se staví na opačnou stranu
Nyní dnes všichni zdůrazňují geopolitická rizika brexitu. Odstředivé tendence by totiž oslabili jedno s klíčových center světové multipolarity. Tlak jejích konkurentů by mohl mát i bezpečnostní aspekty. Jsou tu ale i důsledky ekonomické. Studie „London School of Economics“ spočítala krizový scénář - dopady brexitu by přinesly propad HDP srovnatelný s krizí po roce 2008 a pád libry. Ta se zachvěla už při přihlášení populárního londýnského starosty Borise Johnsona k brexitu

BREXIT není jedinou výzvou

Hlavní problém ale je, že zvl. statut Britanie v EU není reformou EU. Kde kdo chápe, že EU nemůže zůstat taková jaká je. Ani únorový summit EU však nenastolil otázky hlubšího zásahu do smluvního základu EU. Spíše šlo o takové předstírání, že se samotná EU změní. Šlo jen o to dílčími ústupky uspokojit britského voliče. Hrozba brexitu také poněkud zahlušila druhé téma, který bylo zajištění řecko turecké hranice. S tím souvisí registrace přicházejících a vracení těch, co nemají právo na azyl.
Visegrádská čtyřka přišla s návrhem plánu B, tedy s možností praktického vynětí Řecka z schengenského prostoru a vybudování hranic ve vnitrozemí směrem k Bulharsku a Makedonii Premiér Tsipras se ohradil proti tomu aby se vše házelo jen na Řecko a před vnucováním politiky nezákonných zpětných deportací Nikdo nechce černého Petra. Ale ani malé balkánské státy. Pro efektivní přijetí širšího evropského řešení chybí partneři. O alternativním plánu B pro EU mluví i nové hutí DIEM25, to ale je zatím bez vlivu a deklaruje jen obecné teze. Žádné použitelné společné řešení navzdory summitům stále není na obzoru.
Dopady migrační krize jsou však akutní. Návrhy na vícestupňovou ochranu, na předsunuté či naopak vnitřní hranice zaznívaly už před tím Možnost ostrakizace Řecka jako člena NATO i měnové unie vyvolala kritickou reakci nejen z Athén. On totiž „minischengen“ ši „poloschengen“ zavání vícerychlostní integrací, které se mnozí bojí pro její dezintegrační účinky. Rozbití schengenského prostoru není jen o symbolické svobodě pohybu a hraničních kontrolách osob. Vedlo by i ke komplikacím u dovozů – pokud by se kvůli problémům na hranicí zvýšily ceny dovozů o pouhé 1 procento, šlo by v celé EU o obrovské miliardy eur.
Migranti na řecko-tureckých hranicích nejsou jen problém, ale také politická zbraň nátlaku na EU. A její schopnost reagovat je dána kvalitou evropského rozhodování EU jsme my všichni, ale jak se vytrácí schopnost věcné debaty, postoje se rozcházejí. S blížícím se jarem ovšem tlak běženců může i přes připravované příměří v Sýrii opět vzrůst Agentuře Frontex má na jižní hranici EU pomáhat NATO, prezident Zeman uvažuje o vzniku evropské armády. To vše je ale jen v rovině úvah. Summit o britsko unijním členství tedy dohromady nic moc nevyřešil. Vyřeší víc summit s Tureckem svolaný na březen ? Bude to pro Evropu horké jaro.

Publikováno na www.denikreferendum.cz