Šikovnost či pokrytectví?
Rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny PČR včera konstatoval, že existují podezření, že při emisi korunových dluhopisů mohli někteří emitenti zneužít zákon. A požádal Generální finanční ředitelství aby tuto věc prošetřilo. Účelové využití zákonných možností k daňové optimalizaci může mít někdo za šikovnost, otázku zneužití práva pouze politicky zametat pod koberec by bylo pokrytecké.
Společnost Agrofert vydal v prosinci 2012 neveřejnou emisi svých dluhopisů v objemu 3 miliard korun na deset let a s úrokem 6%. Společnost prý hledala zdroje pro své plány a prodejem svých dluhopisů chtěla nahradit úvěrové financování. Otázkou je proč, když cena úvěrů by mohla být nižší než zmíněných 6%.
V roce 2013 Andrej Babiš část těchto korunových dluhopisů své firmy téměř za 1,5 miliardy korun sám koupil. Využil znění zákona o dani příjmů z roku 2011, podle kterého se danil každý dluhopis pro fyzické osoby zvláště a zaokrouhleně na celé koruny směrem dolů. Výnos z dluhopisu v nominální hodnotě pouhé jedné koruny byl jen 6 haléřů a tato částka nepodléhala zdanění.
V době platnosti příslušné pasáže v daňovém zákonu stát vydával tzv. občanské bondy, neboli své dluhopisy nabízené běžným fyzickým osobám. Tehdy byl zájem zvýšit jejich atraktivitu a občanské bondy byly tehdy také poměrně úspěšně prodány do desítek tisíc domácností. Pokud však ustanovení zákona využili ve velkém akcionáři nějaké korporace, hraničí to s účelovostí. Nelegitimní zvýhodnění by to bylo, kdyby dluhopisy nebyly vydány za účelem získání zdrojů, ale kvůli vyvedení části hospodářského výsledku.
Dluhopisy nebyly nabídnuty veřejnosti a polovinu emise skoupil sám majitel společnosti jako fyzická osoba. A došlo k tomu těsně před změnou zákona. Z toho jistou účelovost lze dedukovat. Andrej Babiš ze svých dluhopisů nemusel odvést daně v řádu devadesát milionů korun. S otevřením této kauzy jde o případný rozpor mezi příjmy a výdaji v souvislosti zákona o prokazování původu majetku u osoby nakupující takto své vlastní dluhopisy. Andrej Babiš proto slíbil, že si nechá udělat nezávislý audit svých příjmů.
Co na to finanční správa ?
Měla ve věci zdanění obligací nakoupených osobou spojených s emitentem konat i finanční správa ? Šlo v případě Andreje Babiše o účelovou daňovou optimalizaci či dokonce zneužití zákona? Rok 2014 byl prvním rokem, kdy po úpravě zákona bylo možno uplatnit daňovou povinnost na výnos korunových dluhopisů. Finanční správa může ve sporných případech doměřit daň. Ale zmíněného ustanovení zákona využili mnozí a nikdo dosud nezpochybnil a přezkoumal legalitu takového postupu. Platí také, že pro Andreje Babiše je kritika neplatičů profilující politické téma. A když slovně bojuje proti praxi různých daňových úkrytů, proč tady sám využil příležitosti k takovému obcházení placení daní ?
Byl prostě šikovný a nebo je rozdíl mezi jeho podnikatelským chováním a politickou rétorikou pokrytecký? V každém případě Andrej Babiš obvinil kritiky této transakce z řízené kampaně proti své osobě . A premiéra, který pro média prohlásil, že by měl pochybnosti transparentně vyvrátit, obvinil že nerozumí daním. A rozjel se spor – jedna strana tvrdí, že takové vyvádění peněz jsou nekalou praktikou, v rozporu dobrými mravy a dávající špatný příklad občanům i podnikatelům. A druhá strana líčí onu transakci jako něco zcela běžného. Jde tedy o obcházení zákona či nikoliv? Nezávislost výroku finanční správy na ministrovi financí se tak stala také tématem politického boje.
Ve Sněmovně nyní sám Babiš dodatečně načetl poslanecký návrh novely zákona o dani z příjmů, který v případě, že fyzická osoba kupující korunové dluhopisy je s emitentem obligací ve spojení, tak musí zaplatit normální daň. To ovšem je pokus o řešení až ex post. Navíc Andrej Babiš nepřipouští kritiku své osoby a říká, že tím chce jen napravit chybu v zákoně. Na nezávislý audit příjmů Andreje Babiše i na reakci finanční správy na žádost rozpočtového výboru musíme ještě počkat. Dilema šikula nebo pokrytec ale zůstává otevřené.
null
Společnost Agrofert vydal v prosinci 2012 neveřejnou emisi svých dluhopisů v objemu 3 miliard korun na deset let a s úrokem 6%. Společnost prý hledala zdroje pro své plány a prodejem svých dluhopisů chtěla nahradit úvěrové financování. Otázkou je proč, když cena úvěrů by mohla být nižší než zmíněných 6%.
V roce 2013 Andrej Babiš část těchto korunových dluhopisů své firmy téměř za 1,5 miliardy korun sám koupil. Využil znění zákona o dani příjmů z roku 2011, podle kterého se danil každý dluhopis pro fyzické osoby zvláště a zaokrouhleně na celé koruny směrem dolů. Výnos z dluhopisu v nominální hodnotě pouhé jedné koruny byl jen 6 haléřů a tato částka nepodléhala zdanění.
V době platnosti příslušné pasáže v daňovém zákonu stát vydával tzv. občanské bondy, neboli své dluhopisy nabízené běžným fyzickým osobám. Tehdy byl zájem zvýšit jejich atraktivitu a občanské bondy byly tehdy také poměrně úspěšně prodány do desítek tisíc domácností. Pokud však ustanovení zákona využili ve velkém akcionáři nějaké korporace, hraničí to s účelovostí. Nelegitimní zvýhodnění by to bylo, kdyby dluhopisy nebyly vydány za účelem získání zdrojů, ale kvůli vyvedení části hospodářského výsledku.
Dluhopisy nebyly nabídnuty veřejnosti a polovinu emise skoupil sám majitel společnosti jako fyzická osoba. A došlo k tomu těsně před změnou zákona. Z toho jistou účelovost lze dedukovat. Andrej Babiš ze svých dluhopisů nemusel odvést daně v řádu devadesát milionů korun. S otevřením této kauzy jde o případný rozpor mezi příjmy a výdaji v souvislosti zákona o prokazování původu majetku u osoby nakupující takto své vlastní dluhopisy. Andrej Babiš proto slíbil, že si nechá udělat nezávislý audit svých příjmů.
Co na to finanční správa ?
Měla ve věci zdanění obligací nakoupených osobou spojených s emitentem konat i finanční správa ? Šlo v případě Andreje Babiše o účelovou daňovou optimalizaci či dokonce zneužití zákona? Rok 2014 byl prvním rokem, kdy po úpravě zákona bylo možno uplatnit daňovou povinnost na výnos korunových dluhopisů. Finanční správa může ve sporných případech doměřit daň. Ale zmíněného ustanovení zákona využili mnozí a nikdo dosud nezpochybnil a přezkoumal legalitu takového postupu. Platí také, že pro Andreje Babiše je kritika neplatičů profilující politické téma. A když slovně bojuje proti praxi různých daňových úkrytů, proč tady sám využil příležitosti k takovému obcházení placení daní ?
Byl prostě šikovný a nebo je rozdíl mezi jeho podnikatelským chováním a politickou rétorikou pokrytecký? V každém případě Andrej Babiš obvinil kritiky této transakce z řízené kampaně proti své osobě . A premiéra, který pro média prohlásil, že by měl pochybnosti transparentně vyvrátit, obvinil že nerozumí daním. A rozjel se spor – jedna strana tvrdí, že takové vyvádění peněz jsou nekalou praktikou, v rozporu dobrými mravy a dávající špatný příklad občanům i podnikatelům. A druhá strana líčí onu transakci jako něco zcela běžného. Jde tedy o obcházení zákona či nikoliv? Nezávislost výroku finanční správy na ministrovi financí se tak stala také tématem politického boje.
Ve Sněmovně nyní sám Babiš dodatečně načetl poslanecký návrh novely zákona o dani z příjmů, který v případě, že fyzická osoba kupující korunové dluhopisy je s emitentem obligací ve spojení, tak musí zaplatit normální daň. To ovšem je pokus o řešení až ex post. Navíc Andrej Babiš nepřipouští kritiku své osoby a říká, že tím chce jen napravit chybu v zákoně. Na nezávislý audit příjmů Andreje Babiše i na reakci finanční správy na žádost rozpočtového výboru musíme ještě počkat. Dilema šikula nebo pokrytec ale zůstává otevřené.