Silvio končí, Mario přichází
Silvio Berlusconi definitivně končí. Přijde mi neskutečné, že se to skutečně stalo. Čekal jsem léta, ale teď je to snad pravda. Kdo je Berlusconi? Bonviván, náfuka, křikloun, stavební podnikatel, podvodník, erotoman, muzikant, mediální magnát nebo věčně žalovaný korupčník? Všeho trochu. Vlastně všeho dost. Ale hlavně: třetí nejdéle sloužící předseda vlády Itálie. Tím prvním je Benito Mussolini.
Potkal jsem ho osobně. Na summitu EU v roce 2006 jsem hrál roli českého předsedy vlády. Berlusconiho bylo všude plno. Ve věcné diskusi nijak neoslnil, ale při společném focení předvedl halasný strejcovský "humor". Takový italský hrabalovský strýc Pepin, dobře si vědomý toho, že má v kapse pár miliard. Že si pár premiérů kolem stolu může klidně koupit. Některé i s jejich zemičkami. Řval do telefonu na lesy, až jsme si se Staniševem vyměnili soucitné pohledy. Pak Berlusconi strčil displej telefonu s obnaženými rodidly pod nos Dzurindovi. Ten vyjeveně upustil berli a uvolněnou rukou se rychle pokřižoval.
Silvio, pocházející ze středostavovské rodiny, vystudoval práva, podnikal ve stavebnictví. Založil Fininvest a postupně dostal pod kontrolu řadu televizních stanic. Přilepil k nim vydavatelství, podnikal i v bankovnictví a pojišťovnictví. Uměl zainteresovat politiky, aby mu šli na ruku, měnili zákony tak, jak potřeboval a přihrávali kšefty. Měl "vztah" k premiéru Craximu.
Počátkem devadesátých let zatoužil po vládní funkci. Poprvé si koupil premiérské křeslo v roce 1994, ale vydrželo mu to jen sedm měsíců. S novou koalicí vyhrál volby v roce 2001 a do opozice ho volič poslal v roce 2006. Jenže Romanu Prodimu se koalice rozpadla a Berlusconi znovu triumfoval už v roce 2008. Od té doby byl pevně v sedle a přeskakoval s bravurou vyšší a vyšší překážky, které si zpravidla stavěl sám. Kličkoval před soudy, vršil podnikatelské a sexuální skandály. Italům to bylo sympatické, aspoň těm, co ho volili. Berlusconi se svými "trapasy" byl jedním z nich. Druhá Itálie se za něj hluboce styděla. Pro ni byl symbolem mediální prodejnosti a manipulovatelnosti propojené s mafií.
Berlusconiho střídá Mario Monti. Montiho elegantní přednášku nad zprávou o jednotném trhu jsem navštívil v parlamentu. O zpracování tématu ho požádal předseda Evropské komise Barroso. Suchý profesor ekonomie byl dvě funkční období respektovaným evropským komisařem, napřed pro vnitřní trh, pak pro soutěž. Ekonomii vystudoval na Yale u J. Tobina, nositele Nobelovy ceny. Dokonce existuje Klein Montiho model o monopolním chování bank. Mario Monti býval rektorem univerzity, je šéfem think tanku Bruegel a je aktivní v Bilderbergu. Se Spinelli group se pokouší oživit myšlenky eurofederalismu. Což o to, dobrého ekonoma jako premiéra bude teď Itálie potřebovat. Šéfa Evropské centrální banky už má.
Potkal jsem ho osobně. Na summitu EU v roce 2006 jsem hrál roli českého předsedy vlády. Berlusconiho bylo všude plno. Ve věcné diskusi nijak neoslnil, ale při společném focení předvedl halasný strejcovský "humor". Takový italský hrabalovský strýc Pepin, dobře si vědomý toho, že má v kapse pár miliard. Že si pár premiérů kolem stolu může klidně koupit. Některé i s jejich zemičkami. Řval do telefonu na lesy, až jsme si se Staniševem vyměnili soucitné pohledy. Pak Berlusconi strčil displej telefonu s obnaženými rodidly pod nos Dzurindovi. Ten vyjeveně upustil berli a uvolněnou rukou se rychle pokřižoval.
Silvio, pocházející ze středostavovské rodiny, vystudoval práva, podnikal ve stavebnictví. Založil Fininvest a postupně dostal pod kontrolu řadu televizních stanic. Přilepil k nim vydavatelství, podnikal i v bankovnictví a pojišťovnictví. Uměl zainteresovat politiky, aby mu šli na ruku, měnili zákony tak, jak potřeboval a přihrávali kšefty. Měl "vztah" k premiéru Craximu.
Počátkem devadesátých let zatoužil po vládní funkci. Poprvé si koupil premiérské křeslo v roce 1994, ale vydrželo mu to jen sedm měsíců. S novou koalicí vyhrál volby v roce 2001 a do opozice ho volič poslal v roce 2006. Jenže Romanu Prodimu se koalice rozpadla a Berlusconi znovu triumfoval už v roce 2008. Od té doby byl pevně v sedle a přeskakoval s bravurou vyšší a vyšší překážky, které si zpravidla stavěl sám. Kličkoval před soudy, vršil podnikatelské a sexuální skandály. Italům to bylo sympatické, aspoň těm, co ho volili. Berlusconi se svými "trapasy" byl jedním z nich. Druhá Itálie se za něj hluboce styděla. Pro ni byl symbolem mediální prodejnosti a manipulovatelnosti propojené s mafií.
Berlusconiho střídá Mario Monti. Montiho elegantní přednášku nad zprávou o jednotném trhu jsem navštívil v parlamentu. O zpracování tématu ho požádal předseda Evropské komise Barroso. Suchý profesor ekonomie byl dvě funkční období respektovaným evropským komisařem, napřed pro vnitřní trh, pak pro soutěž. Ekonomii vystudoval na Yale u J. Tobina, nositele Nobelovy ceny. Dokonce existuje Klein Montiho model o monopolním chování bank. Mario Monti býval rektorem univerzity, je šéfem think tanku Bruegel a je aktivní v Bilderbergu. Se Spinelli group se pokouší oživit myšlenky eurofederalismu. Což o to, dobrého ekonoma jako premiéra bude teď Itálie potřebovat. Šéfa Evropské centrální banky už má.