Celý říjen Mirek Topolánek a Miroslav Kalousek uklidňovali, že krize nehrozí a jiný názor je opozičním šířením poplašné zprávy. Proto máme rozpočet s absurdně pětiprocentním růstem. Tou dobou už krize okupovala české podniky. Listopadový propad průmyslové produkce 17,4 % byl v Evropě rekordní a byl doprovázen poklesem zakázek o 30 %. Dynamický propad zaznamenal vývoz, špatné zprávy hlásí stavebnictví. Burza spadla, trh nemovitostí zamrzl.

Krize se stala realitou a ekonomové by místo bizarních pěti procent ocenili i kladnou růstovou nulu. Krize ukazuje i na krizi ekonomického myšlení, které bylo v minulosti ovlivněno neoliberalismem. V řešení dominuje nové keynesovství.

Základní opatření jsou jasná. Centrální banka musí poskytovat finančnímu systému dostatečný zdroj levných peněz. Ohrožené finanční instituce mají být stabilizovány, aby nedošlo k řetězové reakci. Hospodářství potřebuje dodatečnou poptávku sníženou soukromým sektorem. Jakkoli věříme, že se má šetřit, šetřit v tuto chvíli znamená krmit krizi.

ČSSD ustavila krizovou skupinu v září minulého roku a nyní projednává třetí generaci přístupů. Vláda má zpoždění a hůře, nezahájila potřebné administrativní kroky. Výzvu opozice k jednání vláda odmítla a opoziční přístup znectila bez znalosti obsahu. Vláda sice mluvila o pozvání opozice do Národní ekonomické rady vlády, avšak žádné skutečné pozvání nikdy neučinila. Šlo o mediální trik. Média tvrdí, že opozice odmítla, ale k jednání nedošlo…

Přístup ČSSD byl interně oponován a o vyjádření byli žádáni i ekonomové z druhé strany spektra. Materiály jsou od října veřejně dostupné. Máme proto podrobný obraz přijetí či odmítání hlavních návrhů. Shoda panuje v potřebě většiny institucionálních změn, které by umožnily zachování funkčnosti a pomoc ohroženým subjektům. Shoda panuje v podpoře exportu. Soulad je v tom, že není zapotřebí zvyšovat objem regulace, ale její kvalitu a preventivní působení. Všichni ekonomové, a dokonce i vládní představitelé souhlasí s potřebou povzbuzení domácí ekonomiky na úkor výrazného schodku veřejných rozpočtů. Ve většině opatření vláda bude ČSSD kopírovat.

Rozpor je v tom, že vládní ideologie neumožňuje přijmout postupy, které jsou standardní a naopak bude trvat na postupech nyní nestandardních. Vládní „reformy“ akcelerují krizi. Vláda dosud znala jediný postup: snížit daně a seškrtat sociální systém. To chce uplatnit bez ohledu na to, že i vždy opatrný Mezinárodní měnový fond říká, že snížení příjmových daní bohatším je nyní neproduktivní. Ti vystrašeně peníze ušetří, nevytvoří poptávku a na straně zdrojů budou snížené daně chybět. MMF doporučuje investovat do sociálních systémů, protože tyto peníze zaručeně poptávku po domácích službách a zboží zvednou.

Vláda a někteří ekonomičtí ideologové chtějí snížit daň z příjmu podnikům. V období krize ovšem běžné podniky zisky nemají a ani po krizi daně platit nebudou, protože daňově uplatní minulé ztráty. Tři až pět let nebudou platit daně… Zisky dnes mají jen monopoly. Snižování daní monopolům je neproduktivní. Dodatečné zisky se vyvezou nebo uloží do rezerv. Proto ČSSD doporučuje pobídkami a zrychlenými odpisy snižovat daně jen, když podnik investuje.

Vláda si neuvědomuje, že sociální záchranná síť byla nastavena pro období prosperity, aby motivovala pracovat. Nyní nebude k čemu motivovat, protože chybí práce. Do nezaměstnanosti propadnou lidé, kteří měli dosud slušné platy a celý život pracovali. Pád rodin do bídy a beznaděje má svou materiální, sociální a politickou dimenzi. Už jednou tento proces v Evropě vyústil do hnědého a následně rudého řešení. Investice do sociálního systému není jen povzbuzením poptávky, ale také významnou obranou demokracie a sociální soudržnosti. To je i smysl obnovení běžné evropské daňové progrese.

Vláda a část jejích expertů příliš nechce připravovat scénář pro prohloubení úvěrové a poptávkové krize. Nabude-li krize drsnějších rozměrů, nebude možno užít postupy, které známe z čištění bankovního sektoru a restrukturalizace po roce 1998. Instituce tohoto typu byly zrušeny a jejich obnovení není legislativně ani věcně triviální. Opatření v tomto směru mají zpoždění, které může mít fatální důsledky.

Spor vyvolává případné snížení DPH. ČSSD nenavrhuje radikální variantu, kterou realizuje Británie jako snížení základní sazby DPH. Chce povzbudit poptávku dočasným snížením snížené sazby DPH. To je rozpočtově méně náročné. V tvrdé konkurenci, která na trhu je, dojde k rychlému promítnutí do cen. Jde o okamžitý poptávkový stimul, v tom je výhoda.

Lze pokračovat podrobnějším výčtem. Rozdíly v přístupech jsou vcelku jasné a zmapované. Nemají jen ekonomický charakter. Je věcí politického rozhodnutí, jaký směr se ze škály přípustných řešení zvolí. Tato vláda má zpoždění. Zpoždění a následný chaos zřejmě odkáže další vládě. Děkuji, nechci.

Psáno pro Hospodářské noviny