Rusko čeká s Vladimirem Putinem světlá budoucnost. Alespoň podle jeho předvolebního programu.

Slovní ekvilibristika na téma demokratizace a liberalizace ruské společnosti se poslední dobou stalo oblíbeným sportem ruských politiků. Od příchodu do Kremlu v květnu 2008 v ní vynikal zejména Dmitrij Medveděv, který tímto způsobem vytvářel dojem liberálního, a tedy pro zahraničního partnera přijatelnějšího, ruského vládce.

Po prosincových volbách, jež přinesly očekávané vítězství státostraně Jednotné Rusko, ale také – nečekaně – masivní demonstrace, se projevy prošpikované demokracií staly módní záležitostí širokých politických mas. Dokonce i ruských komunistů.

Kupodivu se na této vlně začíná vézt člověk, který v Rusku vytvořil systém, jenž podobné hodnoty ze své podstaty přehlížel.

Vladimir Putin 12. ledna zveřejnil na internetu svůj předvolební program. Taková událost by nebyla jinak mimořádná, kdyby dokument neukazoval novou tvář budoucího staronového kremelského vládce.

Nejprve trochu upřímnosti. Kolik voličů vůbec čte předvolební programy a kdo z autorů jim skutečně věří? Programové dokumenty jsou nezřídka pouze návnada na četby chtivé potenciální voliče, nikoliv závazná smlouva mezi politiky a elektorátem. Pro některé kandidáty nemá větší cenu, než tácek na předvolební párek.

Nehledě na to, Putinův program přitahuje pozornost už tím, že, jak sdělil tiskový mluvčí Dmitrij Peskov, premiér ho napsal během novoročních svátků sám a přináší slibovanou druhou verzi Putina, o níž Peskov hovořil loni začátkem prosince.

Nová verze Putina přináší největší pokrok v oblasti vztahu k občanské společnosti. Ta se z programátorské chyby dostala do kategorie užitečná aplikace.

„Musíme přehodnotit celý systém ochrany společenských zájmů, upustit od jeho nadměrně represivního sklonu. Taková situace deformuje naší společnost a dělá ji morálně nezdravou,“ stojí v Putinově dokumentu.

Neopomněl zmínit ani další sen liberální opozice. „Činnost bezpečnostního systému musí být nasměrována na ochranu a podporu zákonného podnikání a nikoliv boj s ním,“ hlásá program.

Zdá se, jako by Putin 2.0 byl určen pro liberální elektorát. Pro tu část ruské společnosti, jež loni v prosinci vyšla do ulic protestovat proti výsledkům prezidentských voleb a plánuje demonstrovat i v letošním roce.

V tomto směru se Vladimir Putin tak trochu přepočítal. Sotva ti, které předseda vlády nazval opicemi a extrémisty, uvěří Putinovu rebrandingu a sednou na lep slibům uvolnit ruskou společnost, kterou jím vytvořený systém pevně svíral v rukách.

Putinův předvolební program málo ovlivní i jeho tradiční elektorát. Volební lístek s jeho jménem hází do urny proto, že to je Vladimir Putin – národní lídr, nikoliv Vladimir Putin – autor konkrétního programu.

Zákonitou skepsi k plánům změnit ruskou společnost by Putin snížil, kdyby se svůj program pokusil obhájit v debatách s ostatními kandidáty. K tomu však nedojde. Jak se již stalo tradicí, kremelští vládci se jim vyhýbají.