Putinova tiskovka s uralským lovcem jelenů. Jak jsem chtěl položit dotaz o ruských agentech v Česku
Ptejte se, na co chcete, já, na co chci, odpovím. V takovém duchu se nesla dlouho očekávaná tisková konference ruského prezidenta Vladimira Putina. Konala se ve čtvrtek. Putinova „one man show“ měla ukázat, že situaci v zemi zvládá. Skeptiky ale nepřesvědčil.
Napíšu to na rovinu: na tiskovou konferenci Vladimira Putina, která se pravidelně koná na konci roku, nemá pro novináře smysl chodit. Jedině snad, kdyby se chtěl hlavy ruského státu na něco zeptat. A i to záleží na štěstí a dirigentovi akce, tiskovém mluvčí ruského prezidenta Dmitriji Peskovovi.
Má známá z nejmenované srbské televize touží už pět let položit Putinovi dotaz. Show se účastní pokaždé - s nadějí, že by to konečně mohlo vyjít. A pokaždé se zaříkává, že to bude její poslední tiskovka.
Letos jsem si „to“ dal i já.
Koncem října jeden nejmenovaný ruský úřad prováděl mezi zahraničními novináři průzkum, na co konkrétně bychom se Putina chtěli zeptat. Pokud by byla v prosinci dobrá konstelace hvězd, máte šanci svůj dotaz ruskému prezidentu opravdu položit, říkali jeho zaměstnanci.
V Aktuálně.cz jsme vymysleli otázku, která se Putinovi zaručeně musela líbit: proč je Česká republika rájem agentů ruských zpravodajských služeb? Pak už se jen stačilo na konferenci akreditovat. A čekat.
Chlebíčky a besídka
Tiskové konference nejvyšších představitelů Ruska – to jsou přísné kontroly, nekonečné čekání prokládané chlebíčky, a samotná katarze, vystoupení mluvící hlavy. Putinova tiskovka k tomu přidává nádech jakéhosi novinářského vyvrcholení roku.
Moskevské mezinárodní obchodní centrum, daleko od Kremlu, zato s newyorskými mrakodrapy á la russe, se pomalu plní novináři. Bufet většina z nich míjí. Skupina nejprozřetelnějších žurnalistů dvě hodiny před začátkem tiskovky strategicky obsazuje dveře do konferenčního sálu. Další jedou obligátní první šichtu – rozhovor s kolegy.
„Dobrý den, mohla bych s vámi udělat rozhovor?“ ptá se mě drobná blondýna z jihosibiřského kanálu RTS. Když jí řeknu, že se chci prezidenta zeptat na ruské špiony, zakaboní se. „U nás je těch evropských také plno,“ opáčí. Z jejího výrazu ve tváři lze číst, že se na obrazovkách daleké Chakasie nakonec neukážu.
Hvězdou zákulisních interview je kolega z uralského Chanty-mansijsku, který na tiskovku přišel v národním kroji tamních lovců jelenů. Na každém kroku rozdává rozhovory a vášnivě se ohání šamanským bubínkem.
Právě lidovou tvořivostí žurnalistů je Putinova konference proslulá. Novináři se snaží zaujmout pozornost pána Kremlu a celá akce občas připomíná besídku umělecké školy.
Novinářka z Jaroslavle přišla na tiskovku s láskyplně namalovaným portrétem Putina. Jiná kolegyně si připravila plakát „Peskov si nás nevšímá!“ (a skutečně si ji nevšiml). Polský žurnalista mával ruskému prezidentovi fotbalovou šálou s nápisem Polska.
Také já jsem chtěl být „in“ - pro ruského prezidenta jsem si připravil lakonický, rukou psaný nápis „Čechia“.
Jako na ÚV
Po dvanácté, krátce poté, co zazněla uvítací skladba, se na vyvýšeném pódiu objevil Vladimir Putin. Usedl za dlouhý stůl, objednal si čaj a jal se odpovídat na dotazy novinářů.
Tříhodinová tiskovka připomínala něco mezi vystoupením generálního tajemníka na ÚV KSSS a one man show tvrďáckého prezidenta, který má, jak se lidově říká, všechno na háku.
Rusko drtí ekonomická krize? Důchodci chudnou? V zemi jsou oficiálně více než 2 miliony chudých? Zato zemědělství se daří, na Dálném Východě průmyslová výroba stoupla o 3,1 % a v příštím roce se Rusové budou mít lépe než v letošním. A jen ať si západní pleticháři proti Rusku něco zkusí! Ruské rakety jim ukážou, jako prý ukázaly Islámskému státu v Sýrii.
Přesto měla tisková konference několik momentů, které stojí za to zmínit.
Rusko nepovažuje Turecko za nepřítele. Vzhledem k tomu, jak státní propaganda vyostřuje už tak mohutné militaristické vášně ruské společnosti, bylo uklidňující od Putina slyšet, že neplánuje Turkům vyhlásit válku. V době, kdy je Moskva nečitelným partnerem, jsou podobná prohlášení mimořádně důležitá. Rusko-tureckou krizi lze v budoucnu řešit. Ale až opadnou emoce.
Rusko nebude v Sýrii stavět novou vojenskou základnu a neplánuje v zemi nechat své letectvo. O ruských vojenských plánech platí, že se slova rozcházejí s činy. Moskva dlouho odmítala, že by do Sýrie přesouvala armádní jednotky. Přiznala to až post factum, když ruské bombardéry začaly shazovat bomby na viníky i nevinné. Putinovo prohlášení nicméně ukazuje rámce aktuálních ruských vojenských plánů na Blízkém východě.
Vladimir Putin také fakticky přiznal, že na východě Ukrajiny působí jednotky ruské armády, které tam plní „určité úkoly.“
Prezident není „megamysl“
Ruský prezident už není „megamysl“. Jak poukazuje ruská politoložka Taťjana Stanovaja, Putinův obraz se z lidového prezidenta všech Rusů transformoval do politicky neutrálního zahraničněpolitckého stratéga, který ztratil zájem o řízení státu a domácí politiků.
O tom vypovídá mimo jiné to, že Putin často odpovídal slovy „nevím“ a „neznám“.
„Jde spíš o psychologickou mutaci Putina, který vnitřně cítí, že jeho vnitropolitická mise je u konce a na budoucnost Ruska hledí skrz prizma geopolitických zájmů,“ uvádí Stanovaja.
Tak třeba zase za rok. Jen si musím nechat ušít lidový kroj, abych trumfnul uralského lovce jelenů.
Napíšu to na rovinu: na tiskovou konferenci Vladimira Putina, která se pravidelně koná na konci roku, nemá pro novináře smysl chodit. Jedině snad, kdyby se chtěl hlavy ruského státu na něco zeptat. A i to záleží na štěstí a dirigentovi akce, tiskovém mluvčí ruského prezidenta Dmitriji Peskovovi.
Má známá z nejmenované srbské televize touží už pět let položit Putinovi dotaz. Show se účastní pokaždé - s nadějí, že by to konečně mohlo vyjít. A pokaždé se zaříkává, že to bude její poslední tiskovka.
Letos jsem si „to“ dal i já.
Koncem října jeden nejmenovaný ruský úřad prováděl mezi zahraničními novináři průzkum, na co konkrétně bychom se Putina chtěli zeptat. Pokud by byla v prosinci dobrá konstelace hvězd, máte šanci svůj dotaz ruskému prezidentu opravdu položit, říkali jeho zaměstnanci.
V Aktuálně.cz jsme vymysleli otázku, která se Putinovi zaručeně musela líbit: proč je Česká republika rájem agentů ruských zpravodajských služeb? Pak už se jen stačilo na konferenci akreditovat. A čekat.
Chlebíčky a besídka
Tiskové konference nejvyšších představitelů Ruska – to jsou přísné kontroly, nekonečné čekání prokládané chlebíčky, a samotná katarze, vystoupení mluvící hlavy. Putinova tiskovka k tomu přidává nádech jakéhosi novinářského vyvrcholení roku.
Moskevské mezinárodní obchodní centrum, daleko od Kremlu, zato s newyorskými mrakodrapy á la russe, se pomalu plní novináři. Bufet většina z nich míjí. Skupina nejprozřetelnějších žurnalistů dvě hodiny před začátkem tiskovky strategicky obsazuje dveře do konferenčního sálu. Další jedou obligátní první šichtu – rozhovor s kolegy.
„Dobrý den, mohla bych s vámi udělat rozhovor?“ ptá se mě drobná blondýna z jihosibiřského kanálu RTS. Když jí řeknu, že se chci prezidenta zeptat na ruské špiony, zakaboní se. „U nás je těch evropských také plno,“ opáčí. Z jejího výrazu ve tváři lze číst, že se na obrazovkách daleké Chakasie nakonec neukážu.
Hvězdou zákulisních interview je kolega z uralského Chanty-mansijsku, který na tiskovku přišel v národním kroji tamních lovců jelenů. Na každém kroku rozdává rozhovory a vášnivě se ohání šamanským bubínkem.
Právě lidovou tvořivostí žurnalistů je Putinova konference proslulá. Novináři se snaží zaujmout pozornost pána Kremlu a celá akce občas připomíná besídku umělecké školy.
Novinářka z Jaroslavle přišla na tiskovku s láskyplně namalovaným portrétem Putina. Jiná kolegyně si připravila plakát „Peskov si nás nevšímá!“ (a skutečně si ji nevšiml). Polský žurnalista mával ruskému prezidentovi fotbalovou šálou s nápisem Polska.
Také já jsem chtěl být „in“ - pro ruského prezidenta jsem si připravil lakonický, rukou psaný nápis „Čechia“.
Jako na ÚV
Po dvanácté, krátce poté, co zazněla uvítací skladba, se na vyvýšeném pódiu objevil Vladimir Putin. Usedl za dlouhý stůl, objednal si čaj a jal se odpovídat na dotazy novinářů.
Tříhodinová tiskovka připomínala něco mezi vystoupením generálního tajemníka na ÚV KSSS a one man show tvrďáckého prezidenta, který má, jak se lidově říká, všechno na háku.
Rusko drtí ekonomická krize? Důchodci chudnou? V zemi jsou oficiálně více než 2 miliony chudých? Zato zemědělství se daří, na Dálném Východě průmyslová výroba stoupla o 3,1 % a v příštím roce se Rusové budou mít lépe než v letošním. A jen ať si západní pleticháři proti Rusku něco zkusí! Ruské rakety jim ukážou, jako prý ukázaly Islámskému státu v Sýrii.
Přesto měla tisková konference několik momentů, které stojí za to zmínit.
Rusko nepovažuje Turecko za nepřítele. Vzhledem k tomu, jak státní propaganda vyostřuje už tak mohutné militaristické vášně ruské společnosti, bylo uklidňující od Putina slyšet, že neplánuje Turkům vyhlásit válku. V době, kdy je Moskva nečitelným partnerem, jsou podobná prohlášení mimořádně důležitá. Rusko-tureckou krizi lze v budoucnu řešit. Ale až opadnou emoce.
Rusko nebude v Sýrii stavět novou vojenskou základnu a neplánuje v zemi nechat své letectvo. O ruských vojenských plánech platí, že se slova rozcházejí s činy. Moskva dlouho odmítala, že by do Sýrie přesouvala armádní jednotky. Přiznala to až post factum, když ruské bombardéry začaly shazovat bomby na viníky i nevinné. Putinovo prohlášení nicméně ukazuje rámce aktuálních ruských vojenských plánů na Blízkém východě.
Vladimir Putin také fakticky přiznal, že na východě Ukrajiny působí jednotky ruské armády, které tam plní „určité úkoly.“
Prezident není „megamysl“
Ruský prezident už není „megamysl“. Jak poukazuje ruská politoložka Taťjana Stanovaja, Putinův obraz se z lidového prezidenta všech Rusů transformoval do politicky neutrálního zahraničněpolitckého stratéga, který ztratil zájem o řízení státu a domácí politiků.
O tom vypovídá mimo jiné to, že Putin často odpovídal slovy „nevím“ a „neznám“.
„Jde spíš o psychologickou mutaci Putina, který vnitřně cítí, že jeho vnitropolitická mise je u konce a na budoucnost Ruska hledí skrz prizma geopolitických zájmů,“ uvádí Stanovaja.
Tak třeba zase za rok. Jen si musím nechat ušít lidový kroj, abych trumfnul uralského lovce jelenů.