Jak vypadá Kyjev rok po svržení krvavého Viktora Janukovyče? První zápisek v kyjevském deníku s videem.

Před Kyjevem mě varovali ruští kolegové a čeští čtenáři. Prý tam vládne krvavá junta. Ta, která si před rokem uzurpovala moc a zakazuje mluvit rusky.

Stojím na náměstí Nezávislosti, na kterém před rokem svrhli nenáviděného prezidenta Viktora Janukovyče. Slunce příjemně svítí, před bankou protestuje snad stovka podvedených klientů, dobrovolníci vybírají peníze na podporu vojáků bojujících na východě Ukrajiny.

Jarní kyjevskou pohodičku přeruší hvízdání sirény. "Že by odtroubili zahájení lovu na nepravověrné Ukrajince? Nebo svazy bombardérů s rudými hvězdami na křídlech letí zachránit ruský svět před ukrajinským fašismem?" říkám si v duchu. Kozáci, ani ruská letadla se neobjevili. Zvláštní. Snad mi kolegové a čtenáři nelhali?

Kyjev se rok od Majdanu změnil. Čerň a těžká chuť spálených pneumatik na patře jsou pryč. Před památníkem ukrajinské nezávislosti místo stanů stojí výstava o ozbrojeném konfliktu na Donbasu a ruské agresi.

Pár kroků opodál je na dlažbě ze svíček postavený státní ukrajinský znak - trojzubec. Pod ním, na schodech, leží květiny a fotka ruského opozičního lídra Borise Němcova, který byl koncem února zavražděn nedaleko Kremlu.

Na místě, kde protestující s vládní pohotovostní jednotkou Berkut bojovali o každý kousek náměstí, teď lidi vybírají design policejních aut. Kdepak, nejde o žádné oktávky. Ukrajinští policajti se budou vozit v priusech. Hybridní válka na Donbasu si asi žádá hybridní vozítka.

Opodál stojí několik pomníčků. Jsou to malé vzpomínky na ty, kteří před rokem na náměstí zemřeli a kteří umírají na východě Ukrajiny. Tragická symbióza obětí, které padly za svobodu.

V Kyjevě je vidět méně státních vlajek. A to je také velká změna. Ne že by zmizely úplně, ale oproti loňskému létu a podzimu jich je v oknech a na balkonech vidět méně. Ani na náměstí Nezávislosti nerozdávají stužky v barvách ukrajinské vlaky jako dřív.

Snad to je tím, že Ukrajinci si svou identitu a nezávislost vybojovali. Doslova. Ruská anexe Krymu a konflikt na východě země je přinutily vybrat si mezi nezávislostí a takzvaným ruským světem.

Ten, kdo dal přednost druhé variantě, si užívá v Doněcku a Luhansku nedostatku potravin a přebytku teroristů.

Drtivá většina Ukrajinců si nepřeje, aby jim cizí ozbrojenci zabírali jejich zemi. Chtějí žít bez války. Chtějí svobodu bez diktátorů. Symbolem nezávislosti se stala ukrajinská vlajka, která vzdorovala ruské trikoloře a separatistickým fanglím s ruskou orlicí.

S jejich vyvěšování loni začal konflikt na východě Ukrajiny.

Nezávislost si Ukrajina zachovala. Válku vlajek vyhrála žlutomodrá. A proto postupně začíná z oken mizet. Jen nad vládním úřadem Doněcké lidové republiky stále vlaje ruský prapor.



PS: Momentka z Doněcka. Můj snímek vládního úřadu tzv. DLR.