V Kyjevě byl zastřelen kontroverzní publicista Oles Buzina. Další zápisek v kyjevském deníku.

V Kyjevě zavraždili novináře. Na Olese Buzinu si dva maskovaní muži počkali před jeho domem. Za bílého dne do něho nasázeli pět kulek. Útočníky se najít zatím nepodařilo. Ukrajinský prezident Petro Porošenko označil žurnalistovu vraždu za provokaci. Kreml má jasno: Buzinova smrt má politický podtext.

Buzinu jsem osobně neznal. Ani jsem po tom netoužil. Jeho homofobní a sexistické texty mě nebraly. Snaha vymezit se vůči evropskému liberalismu příklonem k jakýmsi konzervativním tradicím je na postsovětském prostoru, a zejména v Rusku, mainstream, který není ani originální, ani chytrý.

Ani originální, ani chytrý nebyl jeho názor, že na Ukrajině dochází ke konfliktu mezi Západem a Ruskem. Nedávno mi to samé tvrdil kaliningradský taxikář, který se navíc chlubil, že byl v Praze jen jednou - ještě jako příslušník ruské vojenské rozvědky prý u nás přebíral z USA deportovaného devadesátiletého estonského esesáka.

Buzina nazýval Majdan státním převratem. Janukovyčovi dával za vinu, že své sesazení vyvolal prozápadní politikou. Byl zastáncem federalizace Ukrajiny a neskrýval sympatie k tzv. ruskému světu a trojjedinosti ruského národa, ke kterému mají patřit Rusové, Ukrajinci a Bělorusové.

Za to si smrt nezasloužil.

"Země se radikalizuje. Obrovské množství lidí se zapojilo do tohoto střetu. Čekají nás další mrtví. Válka je čím dál tím blíž," věstí nelichotivé zítřky Ukrajině novinář Dmitrij.

Zavalitější žurnalista s vizáží zpěváka hardcoru pracuje na ukrajinském 17. kanálu. Seznámil jsem se s ním v Moskvě na jedné talk show. Hodinu jsme s ním stáli u pultíku, aniž by nám dali slovo. Jak sám říká, v Kyjevě jeho stanici vytýkají, že pracuje na separatisty, v Doněcku ji považují za fikaný projekt ukrajinské tajné služby.

17. kanál vznikl loni v létě. Na Ukrajině ho kritizují za jeho tendenční až proruskou pozici. Navzdory tomu funguje a potvrzuje, že to s tou cenzurou v zemi nebude tak horké, jak často Rusko říká.

"Mně osobně nikdo otevřeně nevyhrožoval. Jen v sociálních sítích dostávám různé agresivní reakce. Vím, že šéfredaktorovi vyhrožují. My si ale výhrůžek nevšímáme," vysvětluje novinář.

"Buzinova vražda určitě ovlivnila ukrajinskou žurnalistku. Čas ukáže, jak konkrétně," tvrdí. Dmitrij se přitom sám považuje za optimistu.

"Pokud někdo čeká, že nás tahle vražda přinutí k autocenzuře, tak je na omylu. Naše reakce je přesně opačná," usmívá se ukrajinský novinář.

Jeho kanál se prý bude více věnovat lidským právům, telemostům s východem Ukrajiny a celkově více pokrývat situaci na separatisty ovládaném území.

"Myslím si, že se lidem bude líbit taková drzost. Husaři se rádi vytahují," vesele dodává Dmitrij.

Vražda Olese Buziny je nepříjemnou tragédií. Zejména pro ukrajinskou vládu. Ukrajina se hlásí k evropským hodnotám a odmítá ruské pořádky. V Rusku jsou útoky na novináře, bohužel, normálním jevem. Nikoho v Rusku už nepřekvapí, že radikální publicista Boris Stomachin stráví za tři články ve vězení úhrnem 18 let.

Buzinova smrt, ale i zatčení západoukrajinského novináře Ruslana Kocaby za jeho protiválečné výzvy, by měly udivovat nejen ruskou propagandu, ale také ukrajinskou společnost.

Konfliktem s proruskými separatisty nelze omluvit vraždy a zatýkání novinářů. Poloválečný stav, ve kterém Ukrajina více jak rok žije, nemůže být argumentem k odstřelu sebevíc nepohodlných osob.

Ukrajinci bojovali a umírali na Majdanu za právní stát a dodržování lidských práv. Svoboda, nabytá po pádu krvavého Janukovyče, nemůže být exkluzivní výhodou pro stoupence nového režimu, ale předností, kterou Kyjev musí poskytnout všech obyvatelům země. Buzina neměl být výjimkou.