Nekonečná hloupost české pravice
Někdejší lídr francouzských socialistů G. Mollet kdysi řekl: "Francie má nejhloupější pravici na světě." Myslím, že to plně platí pro českou pravici. A to je možné konstatovat zejména teď, po dvou a půlletém vládnutí Nečasovy vlády (a šesti a půl letech vlády pravice) a po volbě nového českého prezidenta.
V normální demokratické zemi, s pluralitními médii, sebevědomými a zkušenými občany by už dávno bylo rozhodnuto. M. Zeman by už mohl připravovat povolební oslavu… Ale česká média nejsou vůbec pluralitní, žijeme v demokracii svého druhu a během posledních necelých dvou týdnů stačila média vytvořit dvě fikce. Na jedné straně je to mýtus, ba přímo apoteóza K. Schwarzenberga, jako jakési nadpozemské osobnosti světového formátu. Tento skvělý muž je podle svých obdivovatelů nucen moudře pochrupávat na veřejných akcích, aby nemusel poslouchat hlouposti, jež blábolilové, kteří nedosahují jeho monumentálního duševního rozměru, ze sebe bez ustání sypou.
Abychom zjistili, kdo je prvním přesvědčivým vítězem voleb prezidenta republiky, nemusíme čekat do 26. ledna. Je to evidentní už dnes a vlastně to bylo zřetelné už před I. kolem voleb. Tři hlavní uchazeči o úřad prezidenta se jednoznačně shodovali pouze v jediné otázce – v obdivu k Izraeli. Jan Fischer, Miloš Zeman i Karel Schwarzenberg se netajili a netají silnými sympatiemi k tomuto státu.
Průzkumy veřejného mínění u nás bohužel slouží – jak ukazují zkušenosti z volebních kampaní počínaje rokem 2010 – spíše k manipulaci veřejností nežli k její orientaci a jsou zřejmě již nezbytnou součástí marketingu „zavedených“ politických stran. Nejinak tomu bylo také v případě prvního kola prezidentské volby. Rozsah odchylek výsledků průzkumů od skutečných výsledků byl ještě větší než v předcházejících volbách do krajských zastupitelstev. V krajských volbách přitom agentury ve své většině v nepřesnostech nasadili laťku hodně, hodně vysoko – zásadně podcenily zisk KSČM a přehnaně favorizovaly pravici, zejména pak TOP 09, která pak nakonec výrazně propadla.
Souhrnně: asi nic dobrého, tedy pokud jde o české politické reálie. Česká pravice není schopná kvalitně vládnout zemi. To je vlastně už axiom české politiky. Každému, kdo chce pochopit zákulisí české politiky, by neměl uniknout Scorseseho seriál „Impérium – mafie v Atlantic City“. Nejde mi přitom o často brutální vraždy mezi mafiány navzájem anebo o naturalistické záběry z veřejných domů. Seriál je plastickým zobrazením propojení politiky s ekonomickými zájmy – partikulárními i zcela osobními. Je to nepřekonatelný popis systému rozchvacování veřejných prostředků obřích rozměrů a souvisejícího zneužívání politického postavení k získávání peněz a dalších výhod.