Pokud bych byl sportovní komentátor, pak bych řekl, že síly obou mužstev byly do poslední chvíle vyrovnané. V poslední třetině však tým Václava Klause využil blahovůle rozhodčího, vyřadil nepovolenými zákroky několik hráčů soupeře a vstřelil vítězný gól.

Přístup Václava Klause k volbě byl od počátku naprosto rozdílný od Jana Švejnara. Václav Klaus potvrdil svoji pověst zkušeného politika, který si skvěle osvojil technologii moci a proto od počátku věděl, že rozhodovat nakonec nebudou ani občané, ani volitelé, ale zcela jiné faktory, především zkušení lobbyisté.

A tak zatímco Jan Švejnar objížděl zemi, setkával se s občany a vedl kampaň prezidenta všech občanů, Václav Klaus a jeho nejbližší okolí vsadilo na schůzky s lobbyisty v čele s Markem Dalíkem.

Jan Švejnar, ale i já osobně, ČSSD i Strana Zelených a další politici v rámci této volební koalice jsme si neuvědomili dostatečně včas, jak hluboce zasahují tito lidé do demokratických mechanismů a kam se za rok a půl vlády Mirka Topolánka vychýlilo těžiště moci. Díky lidem typu Marka Dalíka, kteří tvoří nejbližší okolí premiéra Topolánka, se po událostech s tzv. Kubiceho zprávou a s jejím zametením pod koberec, uplácením poslance Ploce či přeběhnutím poslanců Melčáka a Pohanky, kteří zajistili Topolánkově vládě mandát, česká politika zvulgarizovala a směřuje k hluboké degradaci demokratických zásad a principů. Hlavní aktéři této politiky mají pocit, že se jim nic nemůže stát.

Václav Klaus tím, že nezasáhl proti těmto praktikám a naopak jeho nejbližší okolí vsadilo na schůzky s lobbyisty, kteří mu zajistili nejtěsnější možnou většinu pro zvolení tím, že vytvořili dalšího přeběhlíka a zajistili, aby chyběla pro jistotu ještě jedna poslankyně z tábora volitelů Jana Švejnara, se zařadil bohužel po bok pána Dalíka a spol., když ne aktivně, tak tím, že mu to není proti mysli.

Takové vítězství je sice vítězstvím ODS a Václava Klause osobně, avšak je prohrou všech, kdo si přáli změnu a návrat k odkazu TGM a Edvarda Beneše.

Je smutné, že 90 let po vzniku naší samostatnosti, v tzv. osmičkovém roce, který je pro naši historii symbolickým, rozhodují o vládě či prezidentovi nikým nevolení lidé či přeběhlíci. Že místo hlasů občanů a jejich vůle je klíčovým faktorem naší dnešní politiky to, kdo má nestydatější metody a více špíny na své politické oponenty, využitelné k dehonestaci či vydírání.

Chtěl bych na tomto místě ještě jednou pogratulovat Václavu Klausovi k vítězství. I když je vítězem, jehož vítězství je poznamenáno podivnými metodami jeho mateřské politické strany a s ní spolupracujících lobbyistů.

Ukazuje se, že volba prezidenta republiky prostřednictvím parlamentu není tou nejlepší cestou, jak věc řešit. Sociální demokracie dlouhodobě prosazuje přímou volbu prezidenta republiky, tedy volbu všemi občany. Parlamentní politické strany by si měly dát jako pokání po proběhlé prezidentské volbě závazek, v co nejkratší době projednat příslušnou legislativní úpravu v parlamentu. Ostatně, návrh sociální demokracie na přímou volbu je již delší čas zpracovaný k dispozici v Poslanecké sněmovně.