Budoucí ministr vnitra, který si plete trestní řád a trestní zákon a který ve firmě Romana Janouška ORA Print stál za pro stát nevýhodnými projekty, ačkoliv podobné jednání v pořadu Na vlastní oči odsuzoval, definoval v rozhovoru pro Právo vznikající vládu Petra Nečase asi nejlépe: jako vládu podnikatelů. „Konečně se nemusí podnikatelé skrývat a mohou být v politice přímo“, prohlásil.

Inu, za Topolánkovy vlády stáli podnikatelé typu R. Janouška či V. Bárty stranou, to je pravda. Letošní volby pod rouškou změny legalizovaly nejen politické podnikání à la Janoušek či Dalík, ale také politické přeběhlictví v podobě TOP 09, jejíž úspěch zachránil snad všechny kariérní lidovce Kalouskem počínaje a Pavolem Lukšou konče. Bohužel, nejde jen o to, že teď se stát bude rozkrádat mnohem jednodušeji, neboť pánové jako Kalousek či Janoušek těmito volbami zjistili, že jim to lidé díky hlouposti českých médií baští, ale také se bude realizovat princip politiky, před kterou jsem varoval. Totiž, že náklady krize a tzv. reforem ponesou především nízko a středně příjmové skupiny obyvatel.

Ty buď zmátly sliby Věcí veřejných o sociálním rozměru jejich politiky či nezvyšování DPH, anebo zrušení stamiliardové ekozakázky, popřípadě zůstaly doma a k volbám nešly, neboť nepochopily důležitost těchto voleb.
Ohlášená superdaň na stavební spoření, která sníží státní příspěvek na polovinu a prakticky tak učiní ze stavebního spoření, které bylo využíváno především nízko a středněpříjmovými skupinami obyvatel jako jediný výhodný způsob spoření, standardní bankovní produkt, je symbolem politiky pravicové koalice v příštích čtyřech letech. Už oznámili, že nezvednou daně ani firmám, ani lidem s nejvyššími příjmy. Na druhé straně ohlásili zvyšování dolní sazby DPH, snížení mateřské, porodného, zavedení školného a snížení platů státních zaměstnanců zatím o 10%, což bude mít vliv i na platy v soukromé sféře.

Přesto pokračuje tzv. ekozakázka a dnes se vracejí k formě církevních restitucí, jak je navrhovala Topolánkova vláda. Je zřejmé, že se pravicová koalice rozhodla veškeré náklady svých kroků přenést na obyčejné lidi. Pokud k tomu připočítám ještě důchodovou reformu formou opt-outu, ze které budou mít prospěch především finanční skupiny, které budou obhospodařovat důchodové fondy, a postupnou privatizaci zdravotnictví, je výsledek voleb přímo triumfem těch, kdo považují společenskou solidaritu za přežitek a pro něž je hlavním měřítkem úspěchu výše konta.

Je proto jen logické, že ten tam je onen "nový styl" v politice, který slibovaly VV či TOP 09. Pár dnů po volbách odmítla pravicová koalice svůj slib dát funkci předsedy Poslanecké sněmovny ČSSD. Ještě nemá program, což původně mělo předcházet dělení postů ve vládě, a už si rozdělila nejen vládní posty, ale také i posty v Poslanecké sněmovně.

Poté, co se místopředsedkyní sněmovny stala slečna Klasnová, jejíž hlavní kvalifikací je, že je přítelkyní pana Bárty, už vyčlenila pravicová koalice pro ČSSD pouhé 4 výbory, přičemž klíčový rozpočtový výbor už si také hodlá ponechat.
Ve vládě bude ministrem financí pan Kalousek, jehož projekty typu L-159 a další na ministerstvu obrany zatížily desítkami miliard zbytečných výdajů statní dluh a který jako ministr financí Topolánkovy vlády nese odpovědnost za rekordní zadlužení země během rekordně krátké doby.

Jeho kamarád, bývalý starosta středočeského Palerma, Příbrami, pan Fuksa, bude ministrem zemědělství (aniž má k tomu jakoukoliv klasifikaci). Zcela jistě se umí dobře koupat oblečený v bazénu, ale viděl kdy živou krávu?

A pan Bárta, který tvrdí, že nebude druhým Alešem Rebíčkem? Ten také vstupoval do politiky bohatý a ukázalo se, že chtěl být ještě bohatší. Nemám iluze, že stejně to bude i s panem Bártou.

Pokud tomuto politickému cynismu nechceme jen nečinně přihlížet, musí ČSSD ze senátních voleb učinit referendum o tomto způsobu politiky a postavit tomuhle triumfu sobectví jasnou alternativu. V opačném případě, bude-li k tomu mlčet, budeme svědky divokého kapitalismu 90. let, jen v mnohem větším měřítku a sofistikovanějšími metodami.