Nepotismus a státní vyžíranda!
Z médií jsem se dozvěděl, že se významný signatář výzvy „Za slušnost v politice“ Jan Kohout stane členem dozorčí rady ČEZu. Prý mu to navrhl úřadující místopředseda ČSSD Sobotka a Jan Kohout jeho nabídku vděčně přijal. A dnešní valná hromada ČEZu Kohouta členem dozorčí strany opravdu zvolila.
Nedávný audit úrovně zástupců státu v orgánech společností s majetkovým podílem státu provedený týmem významné osobnosti českého manažerského světa V. Kulhánka doporučuje, aby do těchto orgánů přicházeli odborníci. Umím pochopit, že takovými odborníky mohou v případě ČEZu být např. energetici, ekonomové či strojaři. Umím si představit, že mezi takové lidi mohou náležet i bývalí ministři financí, průmyslu, případně životního prostředí či legislativci. Ale co v dozorčí radě společnosti ČEZ bude dělat profesionální diplomat, to mi jaksi uniká. Samozřejmě, s Gogolem řečeno: „Žít se musí“, ale udělat ze jmenování do takové funkce člena dozorčí rady v podstatě jen otázku materiálního zabezpečení, to je na mě příliš.
Jak může J. Kohout mluvit o slušnosti v politice, když mu není zatěžko vydat se cestou nepotismu a státní vyžírandy. Chápu jeho lidsky složitou situaci, kamrlík na ministerstvu zahraničí, které donedávna vedl (aniž ovšem se o to sám nějak zasloužil), jistě není destinací jeho snů. Ale taková je politika. Ostatně není všem dnům konec, ani pro něj. V Kyjevě koneckonců není nevýznamná ambasáda České republiky.
Jak chce B. Sobotka vyčítat odměny za členství v orgánech společností města některým funkcionářům pražské organizace ČSSD, když sám systémově postupuje úplně stejným způsobem. Jan Kohout by se ve smyslu své výzvy měl české veřejnosti omluvit za vyžírandu státu.
Nedávný audit úrovně zástupců státu v orgánech společností s majetkovým podílem státu provedený týmem významné osobnosti českého manažerského světa V. Kulhánka doporučuje, aby do těchto orgánů přicházeli odborníci. Umím pochopit, že takovými odborníky mohou v případě ČEZu být např. energetici, ekonomové či strojaři. Umím si představit, že mezi takové lidi mohou náležet i bývalí ministři financí, průmyslu, případně životního prostředí či legislativci. Ale co v dozorčí radě společnosti ČEZ bude dělat profesionální diplomat, to mi jaksi uniká. Samozřejmě, s Gogolem řečeno: „Žít se musí“, ale udělat ze jmenování do takové funkce člena dozorčí rady v podstatě jen otázku materiálního zabezpečení, to je na mě příliš.
Jak může J. Kohout mluvit o slušnosti v politice, když mu není zatěžko vydat se cestou nepotismu a státní vyžírandy. Chápu jeho lidsky složitou situaci, kamrlík na ministerstvu zahraničí, které donedávna vedl (aniž ovšem se o to sám nějak zasloužil), jistě není destinací jeho snů. Ale taková je politika. Ostatně není všem dnům konec, ani pro něj. V Kyjevě koneckonců není nevýznamná ambasáda České republiky.
Jak chce B. Sobotka vyčítat odměny za členství v orgánech společností města některým funkcionářům pražské organizace ČSSD, když sám systémově postupuje úplně stejným způsobem. Jan Kohout by se ve smyslu své výzvy měl české veřejnosti omluvit za vyžírandu státu.