Přestaňte se štvaním proti lékařům, pracujte na dohodě
Nečasova vláda dokázala politikou plošných škrtů, při které snižuje platy všem veřejným zaměstnancům galvanizovat k odporu celé vlivné skupiny občanů ze střední třídy. Chytrých a vzdělaných. Dnes jsou v prvé linii boje lékaři. Lékaři jsou přeci jen zvláštní kategorií občanů, i když všichni lidé jsou si rovni. Aby mohli vykonávat svou profesi, museli podstoupit velmi obtížná studia, jejich předpokladem byla vedle nadprůměrného IQ také nadprůměrná píle a úsilí, a to vlastně celoživotní.
Julínkovsko – šnajdrovské ministerstvo dokázalo zničit kromě jiného také velmi dobře fungující systém vzdělávání mladých lékařů. Pokud mladí lékaři nechtějí pracovat jako ujařmení robotězové, s omezenými právy, chápu, že jejich trpělivost s hloupou vrchností skončila. Pohár trpělivosti prostě přetekl. Oni mohou přijít už jen a jen o své okovy. Pokud nemají ve své vlasti závazky, pak je po 1. březnu nic a nikdo v nemocnicích neudrží.
Média se uchylují k vymývání mozků podobnému tomu před květnovými volbami. Tehdy na občany – voliče vykukoval zpoza každého roku nejméně jeden zachmuřený, odpudivý dinosaurus Paroubek odhodlaný za všech okolností dovést naší zemi do krachujícího Řecka.
Dnes tatáž média mluví vážně o tom, kterak hrozí po 1. březnu pacientům v nemocnici, že budou umírat v důsledku neposkytnutí lékařské péče. Ještě nedávno ministr Heger mluvil o tom, že 1. 3. nastane v českých nemocnicích prázdninový režim. Věc silně podcenil. Nezvládl ji a nezvládne ji. Nedokáže se zástupci lékařů hledat kompromisní východisko. Vláda musí především vyměnit neúspěšného vyjednavače ministra Hegera. Přestat se chovat prestižně, v jiných záležitostech klesla až na dno, tak proč by právě lékařům nemohla ustoupit.
Obě strany sporu by měly zasednout k jednacímu stolu a hledat přijatelný kompromis. Ministerstvo zdravotnictví by mělo jednostranně k uklidnění situace vyhlásit, jako akt dobré vůle, že splní alespoň některé nefinanční body, požadované lékaři (obnovení funkčnosti systému postgraduálního studia). Česká pravice však sní o vítězství nad odboráři, podobnému triumfu M. Thatcherové nad horníky A. Scargilla před třemi desítkami let. Vláda by ráda zlomila českým odborům páteř. Při vší úctě k britským horníkům, bojová taktika našich českých lékařů je mnohem promyšlenější a účinnější. Zaměří se na neuralgické hody jednotlivých nemocnic a ty budou paralyzovat. Vládo, smiř se s tím, že lékaře neporazíš!
Lékařům musí být jasné (a jako vysoce inteligentním lidem jim musí být jasné), že stát na skokový nárůst jejich mezd prostě nemá peníze. A žádná vláda nemůže jejich požadavky řešit hned. Ale stát má k dispozici např. depozita s přebytky hospodaření z předchozích let ve státních podnicích (Lesy ČR, Budvar ad.). Takže zdroj tu je, jen chtít po něm sáhnout. A pro rok 2012 by se vláda měla zavázat, že bude hledat reálné a také stabilní finanční zdroje. Např. zavedením daňové progrese. Co je ostatně špatné na tom, že jedni úspěšní pomohou jiným úspěšným lidem, jen státem stále ostudně placeným. Zavedení aukcí léků povede k úsporám v řádech miliard korun a je to disponibilní zdroj realizovatelný prakticky okamžitě. V průběhu roku je možné v parlamentě přijmout zákon, který umožní komerční připojištění. I to může do pojišťoven přivést další miliardy. Ostatně i ČSSD tento záměr měla již dvakrát ve svém volebním programu. A zavést pořádek v lékové politice. Je-li pravda, že významná část cen léků (snad 60%) byla stanovena před čtyřmi až pěti lety, při jiném kurzu koruny a eura nežli je ten nynější (před čtyřmi lety to bylo 1:30, dnes 1:25). Kurzový rozdíl však jde ve prospěch farmaceutických firem a nikoliv ve prospěch pojišťoven a pacientů.
Nečasova vláda půl roku po svém nástupu čelí stále novým a novým skandálům a problémům. Od organizace fízlování bývalou firmou neformálního lídra Věcí veřejných, přes korupci na ministerstvech (Vondra, Pospíšil, Heger ad.) až po opravdu „novátorský“ způsob komunikace členů vlády mezi sebou na veřejnosti, který by jim mohla závidět partička rozhádaných domovnic (těch se vůbec nechci dotknout). To vše dokládá, že tato vláda neměla nikdy vzniknout, protože ona prostě není schopna vládnout.
Julínkovsko – šnajdrovské ministerstvo dokázalo zničit kromě jiného také velmi dobře fungující systém vzdělávání mladých lékařů. Pokud mladí lékaři nechtějí pracovat jako ujařmení robotězové, s omezenými právy, chápu, že jejich trpělivost s hloupou vrchností skončila. Pohár trpělivosti prostě přetekl. Oni mohou přijít už jen a jen o své okovy. Pokud nemají ve své vlasti závazky, pak je po 1. březnu nic a nikdo v nemocnicích neudrží.
Média se uchylují k vymývání mozků podobnému tomu před květnovými volbami. Tehdy na občany – voliče vykukoval zpoza každého roku nejméně jeden zachmuřený, odpudivý dinosaurus Paroubek odhodlaný za všech okolností dovést naší zemi do krachujícího Řecka.
Dnes tatáž média mluví vážně o tom, kterak hrozí po 1. březnu pacientům v nemocnici, že budou umírat v důsledku neposkytnutí lékařské péče. Ještě nedávno ministr Heger mluvil o tom, že 1. 3. nastane v českých nemocnicích prázdninový režim. Věc silně podcenil. Nezvládl ji a nezvládne ji. Nedokáže se zástupci lékařů hledat kompromisní východisko. Vláda musí především vyměnit neúspěšného vyjednavače ministra Hegera. Přestat se chovat prestižně, v jiných záležitostech klesla až na dno, tak proč by právě lékařům nemohla ustoupit.
Obě strany sporu by měly zasednout k jednacímu stolu a hledat přijatelný kompromis. Ministerstvo zdravotnictví by mělo jednostranně k uklidnění situace vyhlásit, jako akt dobré vůle, že splní alespoň některé nefinanční body, požadované lékaři (obnovení funkčnosti systému postgraduálního studia). Česká pravice však sní o vítězství nad odboráři, podobnému triumfu M. Thatcherové nad horníky A. Scargilla před třemi desítkami let. Vláda by ráda zlomila českým odborům páteř. Při vší úctě k britským horníkům, bojová taktika našich českých lékařů je mnohem promyšlenější a účinnější. Zaměří se na neuralgické hody jednotlivých nemocnic a ty budou paralyzovat. Vládo, smiř se s tím, že lékaře neporazíš!
Lékařům musí být jasné (a jako vysoce inteligentním lidem jim musí být jasné), že stát na skokový nárůst jejich mezd prostě nemá peníze. A žádná vláda nemůže jejich požadavky řešit hned. Ale stát má k dispozici např. depozita s přebytky hospodaření z předchozích let ve státních podnicích (Lesy ČR, Budvar ad.). Takže zdroj tu je, jen chtít po něm sáhnout. A pro rok 2012 by se vláda měla zavázat, že bude hledat reálné a také stabilní finanční zdroje. Např. zavedením daňové progrese. Co je ostatně špatné na tom, že jedni úspěšní pomohou jiným úspěšným lidem, jen státem stále ostudně placeným. Zavedení aukcí léků povede k úsporám v řádech miliard korun a je to disponibilní zdroj realizovatelný prakticky okamžitě. V průběhu roku je možné v parlamentě přijmout zákon, který umožní komerční připojištění. I to může do pojišťoven přivést další miliardy. Ostatně i ČSSD tento záměr měla již dvakrát ve svém volebním programu. A zavést pořádek v lékové politice. Je-li pravda, že významná část cen léků (snad 60%) byla stanovena před čtyřmi až pěti lety, při jiném kurzu koruny a eura nežli je ten nynější (před čtyřmi lety to bylo 1:30, dnes 1:25). Kurzový rozdíl však jde ve prospěch farmaceutických firem a nikoliv ve prospěch pojišťoven a pacientů.
Nečasova vláda půl roku po svém nástupu čelí stále novým a novým skandálům a problémům. Od organizace fízlování bývalou firmou neformálního lídra Věcí veřejných, přes korupci na ministerstvech (Vondra, Pospíšil, Heger ad.) až po opravdu „novátorský“ způsob komunikace členů vlády mezi sebou na veřejnosti, který by jim mohla závidět partička rozhádaných domovnic (těch se vůbec nechci dotknout). To vše dokládá, že tato vláda neměla nikdy vzniknout, protože ona prostě není schopna vládnout.