Na většinu otázek týkajících se dopravy a dopravní infrastruktury jsme z úst ministra Bárty a jeho spolupracovníků slýchali v poslední době unisono odpověď: počkejte na „Superstrategii dopravy“, tam se všechno dozvíte. Dočkali jsme se. Na stránkách Ministerstva dopravy si nyní můžeme stáhnout tento hvězdný materiál. Plní „Superstrategie“ tolikrát deklarované očekávání?

Hned název materiálu a máme prvotní pochybnost – jedná se o tzv. „green paper“. Nerozumím, proč ministr v česky psaném textu používá tento anglický dovětek, ale záhy jsem to pochopil. Méně bystrému čtenáři se napovídá, že předložený materiál ještě tak docela „Superstrategií“ není, ale příští materiál, to bude to pravé ořechové. Ten ponese dovětek „white paper“. Aniž bych předbíhal řádky psané dále, možná by stálo za úvahu označení obrátit – bílý list, téměř nepopsaný a nepoužitelný, se nám dostává do rukou nyní, ten zelený by měl již konkrétní strategický plán výstavby dopravních staveb přinést.

Celková podoba zpracování tzv. Superstrategie (dále už bez uvedení „tzv.“) je zvláštní. V prvé řadě díky zmíněnému dvojstupňovému rozpracování. Dílčí závěry v podobě plánů rozvoje jsou relativizovány konstatováním, že pravděpodobně dojde k jejich změně. V případě dopravní infrastruktury jsou pouze identifikovány rozvojové záměry, jejichž prioritizace do podoby věcných a časových harmonogramů proběhne až na základě dalších nutných analýz a bude obsahem „Superstrategie – white paper“. V ostatních oblastech jde o zpracování odborné materie do rozličné hloubky a rozsahu.

Je těžké uvažovat o praktickém přínosu tohoto materiálu – vědomého polotovaru pro směrování rozvoje dopravy, když nejen vypovídací schopnost, ale především závaznost z hlediska příštích 15 let je prakticky nulová. Předpokládá se zpracovávání řady dalších materiálů. A tak základní charakteristikou Bártova elaborátu je popisnost, kompilace, dílčí informace.

Jeden příklad za všechny. Materiál předpokládá zpracování Střednědobého plánu rozvoje dopravní infrastruktury s dlouhodobým výhledem. Termín je však v návrhu usnesení vlády uveden do 31.12.2012, tedy za dva roky. To máme čekat další 2 roky zřejmě na megasuperstrategii udržitelného financování dopravní infrastruktury? Každý rozumný člověk ví, že nejlepší je jedna jasná, poctivě vydiskutovaná koncepce. A tak doporučení zní: pane ministře předložte jednu a konečnou verzi Vaší představy jak dál rozvíjet dopravu. Nekličkujte množstvím dílčích materiálů.  A nazvěte si ji jak chcete, hlavně když bude obsahově kvalitní.A začněte diskusi o ní, s odborníky i s obecnou veřejností.

Není mi jasné, proč Superstrategie nenavazuje na Dopravní politiku ČR pro léta 2005-2013, schválenou vládou v roce 2005. Ta je totiž stále platná, navíc při vzniku prošla velmi rozsáhlým odborným připomínkováním. Logiku by mělo, pokud by rozpracování dílčích strategií vycházelo z tohoto dokumentu. Případně kdyby byla navržena aktualizace této politiky s ohledem na změny od roku 2005. Superstrategie ale nijak nebilancuje plnění cílů Dopravní politiky a nemá ambici z ní vycházet. Navíc si ministr dopravy nechává vládou uložit úkol na zpracování nové Dopravní politiky na léta 2014-2020. Superstrategie je cílena do roku 2025. Na prostou otázku zda tedy Superstrategie je nadřazena Dopravní politice nenacházím v předkladu pana ministra vůbec žádnou odpověď.

Přesný název materiálu vlastně ale je „Strategie dopravy jako nevyhnutelná součást rozvoje České republiky do roku 2025“. Laicky řečeno, doprava jako jedna z podmínek konkurenceschopnosti a ekonomického rozvoje státu a jednotlivých regionů. Při takto ambiciozním názvu by bylo dobré uvést při jaké parametrizaci rozvoje hospodářství vycházejí bilance disponibilních finančních zdrojů. Pánové z NERVu zřejmě neměli materiál předem k dispozici a na jeho vzniku se nepodíleli. Bylo by zajímavé slyšet i jejich vyjádření.
„Superstrategie“ v jednom ze závěrů uvádí, že „při definovaných zdrojích bude do roku 2025 možné zrealizovat cca pouze 40% identifikovaných potřeb“. Jasné poselství. Tedy, že evropsky srovnatelného standardu dopravy se v příštích 15 létech nedočkáme, že ministerstvo vlastně ani tyto ambice nemá a možná pomůžeme k růstu konkurenceschopnosti a bohatství hlavně našim sousedům, protože novodobé evropské obchodní koridory propojující sever s jihem a západ s východem Evropy a s Asií nás třeba úspěšně minou. Opravdu máme brát vážně v „Superstrategii“ deklarované objemy finančních prostředků?

Jednotlivé dopravní stavby uváděné „Superstrategii“ bez ohledu na to, zda na ně jsou bilancovány finance, nebo na ně do roku 2025 peníze nejsou, nemá cenu komentovat. Bez hlubší analýzy jejich dosavadní územní přípravy, vazeb na regionální rozvoj, posouzení z hlediska dopravní potřeby a dalších kritérií jde o soupis, kterému se dá jen těžko věřit, že v nějaké střednědobém horizontu bude platný. A nejen to, popírá se tím řada dříve přijatých usnesení vlády týkajících se řady staveb v těchto seznamech nebo vzájemných dohod o prioritách mezi kraji a ministerstvem dopravy. A navíc samo ministerstvo v materiálu konstatuje, že jde o plán předběžný a že patrně dojde k jeho změně. Je deklarován zájem použít multikriteriální analýzu pro určení priorit. Dokonce vláda má její vypracování uložit. Normální by bylo, pokud by se tato multikriteriální analýza stala standardním nástrojem pro stanovení priorit a analýza měla být součástí již aktuálně předloženého materiálu, aby ho bylo možné využít jako skutečný strategický záměr rozvoje dopravní infrastruktury. Normální by bylo, kdyby předklad obsahoval jmenovitý seznam prioritních akcí s jednoznačně vymezeným časovým a finančním harmonogramem, včetně přesné identifikace zdrojů finančního krytí.

A konečně co se týká finančního modelu, je velmi zarážející, že bilance očekávaných zdrojů ani v jednom roce funkčního období této vlády nedosahuje výše zdrojů alokovaných do dopravní infrastruktury v roce 2010. Vláda se však ve svém Programovém prohlášení zavázala, že „zachová výši investic do dopravní infrastruktury“. „Superstrategii“ ne tiše, ale nahlas tuto svou ambici opouští.

„Superstrategie“ připomíná situaci, kdy majitel chce prodat hrubou nedokončenou stavbu domu a dům proto kupci vychválí. Laik na tento spíše marketingový trik možná naletí, ale profesionál si dům prozkoumá a zjistí, že už jeho základy jsou špatné a koupi domu odmítne. Na špatných základech se nedá dobře stavět. „Superstrategie“ by proto měla být úplně přepsána a předělána tak, aby to byl dobrý výchozí materiál pro příští období. Ukazuje se, že ministr Bárta nechápe, jaký materiál, jako nástroj dlouhodobého usměrňování investic v oblasti dopravy má vůbec připravit.

(Tento kritický názor na kroky ministra Bárty byl odmítnut jak v Hospodářských novinách, tak i v týdenících Euro a Ekonom)