Když před necelými dvěma lety ODS a TOP 09 vedly volební kampaň před sněmovními volbami, stylizovaly se do pozice garantů zdravého ekonomického vývoje státu. A to přesto, že předchozí čtyři roky v jejich režii ekonomicky úspěšné nějak zvlášť nebyly. To mělo občany pochopitelně varovat. Nevarovalo.

Nejúspěšnější byl nakonec pro pravicovou Topolánkovu vládu rok 2007, tedy první rok vládnutí. Ještě podle rozpočtu připraveného předchozí soc. dem. vládou, podle legislativy prosazené v předchozích letech soc. dem. vládami, díky vysokým zahraničním investicím a s vysokou dynamikou hospodářského růstu, která navazovala na vysoký, více než šestiprocentní růst hospodářství v letech 2005 a 2006.

V roce 2007 Topolánkova vláda prosadila své „reformy“. K 1. 1. 2008 tak uskutečnila daňovou reformu, která byla založena především na diskontinuitě s předchozím daňovým systémem. Reforma daní byla postavena na experimentu rovné daně fyzických osob, na popření progresivního danění.
Uplatněním reformy daní v roce 2008 přišel stát každoročně o 70 až 80 miliard rozpočtových příjmů a současně zbrzdil již v roce 2008 dynamiku hospodářského růstu. Růst hospodářství v roce 2008 poklesl oproti tempům růstu předchozích let o cca 4 procentní body na 2,5 % (vliv nastupující krize se projevil až ve 4. čtvrtletí).

Jak se zdá, tento rok bude v nejlepším případě ve znamení stagnace hospodářství, v horším a pravděpodobnějším případě dojde dokonce k jeho poklesu. Pokles hospodářství meziročně např. o 2,5% bude znamenat, že v rozpočtu bude chybět nejméně 50 miliard příjmů. Ministr Kalousek bájí o tom, že ve výdajích postačí seškrtat 30 miliard a celá věc je vyřízena. Podívejme se v této souvislosti na zkušenosti z roku 2011.

Již v roce 2011 nebyla vláda schopna udržet na uzdě rozpočtový deficit, překročila zákonem stanovený rozpočtový schodek. V tomto roce to bude nejspíš podobné. Prostě, vláda není schopna mít fiskální vývoj země pod kontrolou. Kolik bude skutečný pokles hospodářství a skutečný deficit státního rozpočtu, dnes těžko předpokládat. Není vyloučeno, že to bude deficit až kolem 150 miliard a ne méně než 105 miliard, které předpokládá státní rozpočet.

K tomu připočítejme ještě očekávaný deficit VZP. Zdá se totiž, že letos může být ve VZP vyprodukován deficit kolem 10 miliard.

A co kraje? V souhrnu kraje pracují pro rok 2012 ve svých rozpočtech s deficitem 13 miliard korun. To vše ovšem za předpokladu, že nedojde k poklesu ekonomiky a tedy i poklesu příjmů rozpočtů. To, že výběr daní bude horší nežli předpokládaný, je však téměř jisté.

Zkrátka, deficit českých veřejných rozpočtů se v tomto roce může přehoupnout opět hodně přes hranici sto padesát miliard korun. Už dnes – díky Maďarsku – se finanční trhy dívají na země střední a východní Evropy nepříliš příznivě. Pokud u nás nastanou naznačené problémy ve veřejných rozpočtech, vytvoří se na finančních trzích jiná situace.

Nechci být špatným prorokem, ale je zcela na místě otázka, jak dlouho bude český stát prodávat své cenné papíry tak výhodně jako dosud. A pak je jen otázka, jak vysoké budou úroky z nich – bude to pět či více procent? A pak se Česko posune v Evropské unii mezi státy – repetenty a dostane se do spirály fiskálních problémů.

Vláda nejen, že nemá vývoj ekonomiky pod kontrolou, ona je v současné situaci naprosto bezradná. Neví zřejmě, ani co má dělat, aby zabránila nepříznivému vývoji ve veřejných financích státu. Je to prostě vláda deficitu.